Čtveřice hledaných teroristů
- Abdar Rahmán Mustafa Kadúlí (7 milionů dolarů)
Narozen 1957(1959?) v severoiráckém Mosulu (irácká národnost). Známý pod dvanácti pseudonymy. V roce 2004 se zapojil do struktur irácké odnože al-Káidy, z níž se dnešní Islámský stát vyvinul. V organizaci působil jako zástupce jejího tehdejšího velitele abú Musaba Zarkávího a emír (vůdce) pro mosulský region. Následně byl zatčen a uvězněn, po svém propuštění se připojil k tehdy již zformovanému Islámskému státu v Iráku a Levantě (ISIL) a své působiště v Iráku zaměnil za pozici v Sýrii. 14. května 2014 ho americké ministerstvo zahraničí umístilo na antiteroristický sankční seznam Specially Designated Global Terrorist (SDGT), vytvořený na základě Vládního výnosu 13224, který na konci září 2001 podepsal tehdejší prezident USA George W. Bush.
Vůdce Islámského státu zemřel v izraelské nemocnici, píší Íránci |
V uplynulých týdnech spekulovala světová média o tom, že Kadúlí nahradil na postu nejvyššího vůdce Islámského státu samozvaného chalífu abú Bakra Bagdádího, který byl podle neověřených zpráv vážně zraněn během leteckého úderu mezinárodní koalice proti IS. V Íránu se dokonce objevily informace, že Bagdádí byl převezen do nemocnice na Golanských výšinách, kde upadl do klinické smrti.
- Abú Muhammad Adnání (5 milionů dolarů)
Narozen 1977 v Sýrii jako Taha Sobhi Falaha (syrská národnost). Známý pod devíti pseudonymy. Jako oficiální mluvčí Islámského státu zodpovídá za šíření prohlášení této extremistické organizace – byl to právě on, kdo na konci června 2014 informoval o vzniku chalífátu pod vedením abú Bakra Bagdádího. Během války v Iráku bojoval proti vojsku mezinárodní koalice. 18. srpna 2014 ho americké ministerstvo zahraničí umístilo na sankční seznam SDGT.
- Tarchan Tajumurazovič Batirašvili (5 milionů dolarů)
Narozen 1982(1986?) v Gruzii (čečenská národnost). Známý pod jedenácti pseudonymy (Omar Šišání, Omar Čečenec). Abú Bakr Bagdádí, jemuž přísahal věrnost v první polovině roku 2013, ho v květnu téhož roku jmenoval vrchním vůdcem vojenských operací v severní Sýrii (oblast provincií Aleppo, Rakka, Latakíja a Idlíb). Zodpovídá rovněž za čečenské bojovníky IS a za věznici Takba u města Rakka, kde radikálové pravděpodobně zadržují také zahraniční rukojmí. Podle zatím nepotvrzených zpráv je již po smrti. 24. září 2014 ho americké ministerstvo zahraničí umístilo na sankční seznam SDGT.
- Tahár bin Fálih Avní Harzí (3 miliony dolarů)
Narozen 1982(1981) v Tunisku (tuniská národnost). Známý pod jedenácti pseudonymy. Harzí zastává post emíra pohraniční oblasti na pomezí Sýrie a Turecka a na starosti má jak získávání financí a zbraní, tak rekrutování a výcvik zahraničních džihádistů a jejich transport zpoza hranic na území Sýrie. Od konce roku 2013 zodpovídá také za organizaci a provádění sebevražedných teroristických útoků; stál například za atentátem na důstojníka prozatimní mise OSN v Libanonu (UNIFIL). 24. září 2014 ho americké ministerstvo zahraničí umístilo na sankční seznam SDGT.
The U.S. has offered a reward for these key #ISIS leaders, often twitter killed Abu Omar al-Shishani among them - CNN pic.twitter.com/jwtT7My6yq
— Conflict News (@rConflictNews) 5. květen 2015REWARDS FOR JUSTICEProgram Rewards for Justice byl vytvořen v roce 1984 jako zbraň v boji proti globálnímu terorismu. Americkou vládu opravňuje vyplácet vysoké finanční částky jedincům, kteří pomohou zabránit teroristickým útokům na americké cíle. Za více než třicet let své existence již program vyplatil odměny v celkové hodnotě přes 125 milionů dolarů (asi 3 miliardy korun) přibližně osmi desítkám osob, které Američanům poskytly klíčové údaje vedoucí ke zmaření útoků či dopadení teroristů. Americká administrativa je rovněž oprávněna sdílet citlivé informace s dalšími zeměmi ohroženými terorismem. |
Odměny za spravedlnost
Čtveřice džihádistických vůdců, které Spojené státy viní z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a terorismu, se tento týden stala nejnovějším terčem programu Rewards for Justice (RfJ; Odměny za spravedlnost). Spolu s nimi tak dnes na seznamu RfJ figuruje celkem 71 osob.
Lze-li hrozbu terorismu přepočítat na americké peníze, pak zdaleka nejdelší stín na bezpečnost světa stále vrhá stávající vůdce extremistické franšízy al-Káida Ajmán Zavahrí: na hlavu lékaře egyptského původu vypsaly Spojené státy odměnu ve výši 25 milionů dolarů.
A to i navzdory tomu, že za nejnebezpečnější teroristické hnutí dneška Západ v posledním roce označuje Islámský stát. Za dopadení jeho samozvaného chalífy abú Bakra Bagdádího USA přesto nabízejí „pouhých“ 10 milionů. (Podle dosud nepotvrzených zpráv ovšem Bagdádí zahynul na konci dubna na následky zranění, jež utrpěl během leteckého úderu mezinárodní koalice proti IS – pozn. red.)
K TÉMATU:Islámský stát vs. al-Káida: boj o slávu, peníze a lidské duše  Mocenští soupeři: Vůdce IS Bagdádí (vlevo) a hlava al-Káidy Zavahrí. |
Stejnou částku Američané slibují také za hlavy pěti dalších extremistů, mimo jiné šéfa obávané al-Káidy na Arabském poloostrově (AQIP) Násira Vahajšího či Siradžuddína Hakkáního, klanové teroristické sítě operující na pomezí Afghánistánu a Pákistánu.
Sedm milionů dolarů pak čeká na toho, kdo americkým zpravodajcům poskytne zásadní informace vedoucí k dopadení tří hledaných teroristů: vedle portrétu Abdara Rahmána Mustafy Kadúlího tu nalezneme také Muhsína Fadlího, bosse elitní alkáidistické buňky Chorásán, a také hlavu nigerijské islamistické sekty Boko Haram abú Bakra Šekaua.
Na celkem 46 osob je vypsána odměna ve výši 5 milionů: kromě výše zmíněných vůdců IS Adnáního a Batirašviliho mezi nimi figuruje například Mochtár Belmochtár alias „Jednooký“ či „Mr. Marlboro“, terorista a pašerák, jenž řídí buňku mudžáhedínů v Alžíru. Nižší příčky seznamu už nejsou obsazeny tak hojně: tři miliony za celkem jedenáct osob (včetně dvou žen, členek turecké krajně levicové Revoluční strany pro lidové osvobození, DHKP-C); po dvou a jednom milionu za dvě dvojice mužů, mezi nimiž je i vůdce filipínské islamistické skupiny Abú Sajáf.
Lákadlo peněz jako účinná zbraň?
Sečteme-li veškeré inzerované odměny, skončíme u nemalé částky: za dopadení hledaných teroristů Američané nabízejí celkem 375 milionů dolarů (přes 9 miliard korun). Ale jsou peníze, ať už jakkoli lákavé, účinnou zbraní v boji proti terorismu? Jinými slovy – jak efektivní je program Reward for Justice? Politolog Josef Kraus, jenž se specializuje na islámský extremismus, význam financí rozhodně nepodceňuje. Naopak.
„Zpravodajci své informátory málokdy nalákají na ideologii. Aby je jejich zdroje zásobovaly klíčovými informacemi, potřebují jim slíbit výrazný finanční prospěch, případně v kombinaci s poskytnutím ochranného azylu, který je v případě vyplacení tak vysoké odměny v podstatě bezpečnostní nutností,“ popsal Kraus pro Lidovky.cz. „Nebál bych se říci, že v naprosté většině případů byla na počátku dopadení či likvidace hledaného bosse právě finanční odměna. S největší pravděpodobností tomu tak bylo i u zabití Usámy bin Ládina,“ doplňuje. (Za hlavu proslulého vůdce al-Káidy a strůjce útoků z 11. září slíbily Spojené státy 25 milionů dolarů. Bin Ládin byl odhalen ve svém úkrytu v Pákistánu a zastřelen příslušníky americké speciální jednotky v květnu 2011 – pozn. red.).
Usáma bin Ládin. Nejprve v dobách slávy, poté v úkrytu.
Informátoři se obvykle rekrutují z extremistické sítě, v níž hledaný terorista působí, obvykle však z prostředí méně významných, spíše řadových členů. „Lidé na nejvyšší úrovni nejsou pochopitelně motivováni k tomu, aby své spolubojovníky směňovali za finanční prospěch. Udavači bývají níže postavení, nepříliš důležití, ale jejich místo v síti stačí k tomu, aby věděli, kde se cíl pohybuje. Mohou poskytnout cenné informace o jeho denním programu, například lokaci mešity, v níž se ráno modlí, nebo místo, kam chodí pravidelně na oběd. Milionové odměny pro tyto lidi představují doslova pohádkové bohatství – a spolu s ním i lákavou příležitost pozvednout svou, v podstatě nuznou existenci na zcela jinou úroveň,“ vysvětluje Kraus.
Závěrem dodává, že nelze podceňovat ani psychologický účinek nabízených peněz. „Na první pohled není ten efekt tak patrný, přesto hraje významnou roli. Povědomí o vypsané odměně, která je finančně skutečně atraktivní, dorazí dříve či později ke koncovým osobám uvnitř skupiny. Mezi nimi pak začne vytvářet atmosféru nedůvěry a strachu, které mohou přerůst až v paranoiu. Takže i v případě, že nakonec nikdo nikoho neudá, má nabídnutá odměna psychologický efekt v podobě rozklížení jednoty a soudržnosti hnutí,“ upozorňuje Kraus.
