Koha.net rovněž uvádí, že občané Kosova, kteří se zapojili do ozbrojeného střetu v makedonském Kumanovu, byli kosovským úřadům známí. Tajná služba o tom prý včas informovala prezidentku Atifete Jahjagaovou, premiéra Isu Mustafu a další bezpečnostní orgány v Kosovu.
Makedonská policie o víkendu provedla rozsáhlou operaci v Kumanovu na severu země namířenou proti ozbrojené skupině, která se prý účastnila nedávného přepadení policejního stanoviště u hranic s Kosovem. O život při zátahu přišlo osm policistů a 14 ozbrojenců a 37 policistů bylo zraněno. Většinu ze zadržených 30 osob, jež prokuratura obvinila z terorismu, tvoří Albánci z Kosova hlásící se k bývalé Kosovské osvobozenecké armádě (UÇK), jejíž ozbrojená rebelie vyústila v roce 2008 k vyhlášení nezávislosti Kosova.
Makedonská policie ve středu oznámila, že identifikovala tři z pěti údajných vůdců ozbrojené skupiny. Všichni jsou kosovští Albánci. Dva byli mezi 14 mrtvými - pětatřicetiletý Mirsad Ndrecaj a o rok starší Beg Rizaj. Třetím vůdcem je šestačtyřicetiletý Sami Ukshini, který byl zadržen. Všichni tři byli údajně členy nyní již neexistující albánské povstalecké skupiny, která na konci 90. let v oblasti bojovala proti makedonským a srbským jednotkám.
Zastírá vláda skandál?
Odpůrci vlády Nikoly Gruevského v Makedonii ale dávají najevo podezření, že premiér se všemožně snaží odvrátit pozornost od skandálu s odposlechy, které údajně on sám nařídil a které se týkají mnoha lidí, kteří jsou pro šéfa vlády nepohodlní. K tomu mají posloužit incidenty s albánskými separatisty, jako byl střet v Kumanovu nebo v dubnu obsazení policejního stanoviště skupinou 40 albánsky hovořících ozbrojenců v obci Gošince u hranic s Kosovem.
Krveprolití v Makedonii: teror albánských separatistů, nebo zástěrka politické krize? |
„KTV (televize Kohavision patřící do mediální skupiny Koha) ze spolehlivých zdrojů zjistila, že (kosovská) tajná služba už letos v únoru seznámila nadřízené orgány... s podezřením, že se někteří Kosované pokusí destabilizovat situaci v Makedonii. V informaci, kterou rozvědka postoupila, se zdůrazňuje, že se makedonská tajná služba snažila kontaktovat některé občany Kosova, kteří na sebe vzali provedení akce,“ napsal portál Koha.net.
Postoupenou informaci prý potvrzuje i zpráva hodnotící situaci v Makedonii, které byla předána prezidentce, premiérovi a policii Kosova. Dokument podle KTV hovoří o velice citlivém stavu v sousední zemi a objasňuje všechny možné způsoby zinscenování teroristické akce, jejímiž hlavními aktéry by byli Albánci.
Ve zprávě se rovněž uvádí, že Gruevski je kvůli odposlechům „stále citlivější“ na zhoršení mezietnických vztahů v Makedonii a že by aféry, jimž čelí, mohly být motivem k obrácení pozornosti jinam. Tomu by měly posloužit údajné teroristické útoky, což by premiéra „dostalo do situace, v níž se stane ochráncem západních hodnot a bojovníkem proti globálnímu terorismu“.
Portál rovněž napsal, že kosovské úřady měly přesné informace o čtveřici hlavních vůdců teroristické skupiny z Kosova, ale nedokázali přijmout preventivní opatření. „Vláda byla informována o podezřelém pohybu těchto osob, z nichž někteří mají kriminální minulost, včetně ilegálního držení zbraní a obchodu s nimi,“ uvedl Koha.net.
Na přímý rozkaz?
Podezření ohledně kontaktů činitelů ve Skopji s ozbrojenci ve středu přiživila kosovská i makedonská média. Makedonskoalbánský server INA například uvedl, že ministryně vnitra Gordana Jankulovská a šéf tajných služeb Saša Mijalkov, patřící k nejbližším spolupracovníkům Gruevského, odstoupili po schůzce na americké ambasádě. Prý jim tam přehráli záznamy komunikace pracovníků makedonské tajné služby s jedním z vůdců teroristické skupiny v Kumanovu a jeho lidmi.
„Albánci pracující v (makedonské) tajné službě kontaktovali telefonem ozbrojenou skupinu. Řekli, že to bylo na přímý rozkaz ředitele Mijalkova, jenž chtěl, aby skupina řekla, co chce za své stažení. Ministerstvo vnitra s nimi prakticky zahájilo vyjednávání,“ napsal server INA.