Lidovky.cz

Soupeření mladé politické krve. O španělské voliče bojují čtyři hráči

Evropa

  17:00
MADRID/PRAHA - Španělé už v neděli vyrazí k hlasovacím urnám ve třinácti regionech. Poslední zveřejněné průzkumy ukázaly, že až 45 procent voličů stále váhá, koho podpořit. Oproti minulým letům s dvěma tradičními stranami mají na výběr: na politickou scénu míří dvě nová uskupení Podemos a především Ciudadanos.

Uspějeme! Šéf strany Ciudadanos Albert Rivera zdraví své stoupence na předvolebním mítinku. foto: Reuters

Albert Rivera umí pracovat s dechem. Dobře ví, kdy ho zadržet o chvíli déle a kdy naopak povolit. Pětatřicetiletý lídr španělské strany Ciudadanos v mládí úspěšně reprezentoval rodnou Barcelonu v plavání. A tyto zkušenosti se mu v předvolebně napjatém Španělsku mohou hodit.

Rajoyův ‚katalánský problém‘. Španělského premiéra čeká krušná zima

Obyvatelé šestačtyřicetimilionového království zažívají mimořádný volební rok, jenž vyvrcholí podzimním hlasováním do celonárodního parlamentu. Už tento týden, v neděli, budou v obecních volbách vybírat lídry do třinácti ze sedmnácti regionů a okolo osmi tisíc starostů na příštích pět let.

Čtyři strany ve hře

Středolevá strana Ciudadanos (Občané), kterou katalánský právník založil před necelou dekádou, pomalu, ale jistě posiluje. Stává se klíčovým hráčem. A to i na úkor jiného uskupení vedeného „mladou krví“: levicového hnutí Podemos (Můžeme) šestatřicetiletého madridského politologa Pabla Iglesiase. Strana Podemos, která odmítá úsporná opatření dosluhující španělské vlády, přitom ještě zkraje letošního roku s přehledem ovládala přední příčky předvolebních odhadů.

Průzkumy ji řadily před slábnoucí vládní Lidovou stranu (PP) i opoziční socialisty (PSOE), tradiční partaje, které se v zemi střídají o moc přes třicet let. Navíc sotva pár měsíců po jejím vzniku. Iglesias stranu založil teprve loni v lednu a už v květnových volbách do Evropského parlamentu protiunijní hnutí, jež mnozí přirovnávají k řecké Syrize, hrálo prim. A v lednu letošního roku strana přilákala do ulic španělské metropole na sto tisíc odpůrců škrtů a úspor, přičemž Iglesias prohlásil, že „2015 bude rokem změn ve Španělsku a Evropě“.

V posledních průzkumech z tohoto pondělí, od kterého španělská média až do nedělního hlasování nesmějí zveřejňovat žádné další odhady, však Podemos v řadě volebních regionů dosáhlo na třetí, někde až čtvrté místo. Všeobecně (výsledky se v regionech liší) si Podemos se 16,5 % podle výzkumu španělské sociologické agentury CIS od ledna pohoršilo o více než sedm procent.

Skandální kauzy

Odliv zájmu odborníci přičítají několika přešlapům ve straně. Kupříkladu „zmírněním“ některých radikálních postojů ve snaze přilákat více voličů, což odrazuje „tvrdé jádro“ (které předtím strana uzmula především Sjednocené levici, jež patrně na podzim nepřekročí povinnou tříprocentní hranici pro vstup do parlamentu). Na druhou stranu si tím Podemos jistě našlo příznivce v elektorátu socialistů (PSOE).

Partaji mohlo ublížit několik skandálů, které se vyjevily zkraje roku. Nejprve tzv. případ Errejón. Tedy zjištění, že jeden z předních členů strany Íňigo Errejón pobíral slušnou apanáž z univerzity v Malaze, kde se ale takřka neobjevil. Errejón si také údajně vylepšil akademický životopis, což odhalil list El País. 

Íňigo Errejón: 

A v březnu vyšlo najevo, že někdejší „dvojka“ hnutí Juan Carlos Monedero vydělal bezmála půl milionu eur svým poradenstvím latinskoamerickým vládám ve Venezuele, Bolívii, Ekvádoru a Nikaragui, španělským daňovým úřadům se ale s touto činností zcela přesně nesvěřil. A na skandály, které se týkají tajného převádění peněz nebo korupce, jsou Španělé obzvlášť citliví. Nehledě na to, že Podemos staví i na transparentnosti.

Země se pomalu dostává z bezmála šestileté hospodářské krize, ekonomické výhledy jsou sice slibné a Španělsko patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám osmadvacítky, nezaměstnanost a korupce ale i nadále zůstávají klíčovými problémy království, jak uvedli španělští respondenti listu El Mundo.

Oslabení tradičních stran a frustrace voličů

Ostatně korupční skandály přispěly k oslabení tradičních stran a frustraci voličů. Lidová strana i PSOE ale v uplynulých týdnech a výrazné kampani opět mírně posílily a dostaly se na první a druhé místo. I tak ovšem hrozí, že lidovci ztratí Madrid a Barcelonu av řadě regionů budou potřebovat koaličního partnera. A to je další problém pro Podemos, které koalicím není nakloněno. Může to být ale naopak výhodou pro smířlivější Ciudadanos, která má velký koaliční potenciál.

Krizí zkrušené Španělsko hledá cestu z pasti. A radikální levice sílí

Strana, která roste díky zklamaným voličům jak vládní PP (od nich čerpá víc), tak i od socialistů, se nebrání vstoupit do koaličních vyjednávání. Na politické půdě se navíc pohybuje devět let, má ustálený liberální program, který cílí hlavně na sociální témata. Občané dlouho působili jen na regionální úrovni v Katalánsku, kde patřili k odpůrcům separatismu. Mimochodem Riverova vize je jasná, zformuloval ji už před katalánskými volbami v roce 2012. „Katalánsko je moje vlast, Španělsko moje země a Evropská unie naše budoucnost,“ uvedl tehdy na jednom z posledních předvolebních mítinků.

Letos v březnu strana z bohatého regionu uspěla v jednom z těch nejchudších, v Andaluzii: v místních volbách získali téměř deset procent hlasů a devět křesel v tamním parlamentu. Březnové volby ukázaly, že nastává soumrak tradičního soupeření mezi dvěma stranami. A také, že Španělé unavení „stejnými tvářemi“ mohou vybírat nejméně ze čtyř silných uskupení. Výsledek nedělních voleb však předem odhadnout nelze. Jak ukázala včerejší analýza v El País, 30 až 45 procent voličů z volebních regionů ani pár dnů před hlasováním neví, koho si nakonec vybere. Tradičně červeno-modrý parlament ale podle všeho získá nové barvy.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.