Antická perla v moci džihádistů. Islámský stát ovládl celou Palmýru

Válka v Sýrii: 170 mrtvých islamistů a památky v Palmýře v ohrožení

Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci monitoruje z Londýna, se vojsko stáhlo z okolí Palmýry i z ní samotné. Vojáci nejsou už ani na vojenském letišti, na velitelství tajné služby ani ve věznici, do níž IS vstoupil v noci. Stažení vojska a jeho spojenců potvrdily také oficiální syrské sdělovací prostředky.

Ramí Abdar Rahmán ze SOHR řekl, že zprávy z místa zatím nehovoří o ničení věhlasných artefaktů ze starověku.

RT @AlArabiya_Eng: Syrian city of Palmyra falls under ISIS http://t.co/fmt1vlwknO

— Gerrit B J Mueller (@GBJMueller) 21. květen 2015

Památce UNESCO hrozí zkáza

Palmýra leží na okraji pouště, která přiléhá na východě k irácké provincii Anbár, jež je v rukou IS. Její výhodnou polohu už za starověku využívaly karavany cestující se zbožím. Palmýra je na seznamu světového dědictví UNESCO a odborníci poukazují na její hrozící zkázu už od počátku bojů v Sýrii.

Palmýra

Zříceniny staré 2000 let se nacházejí na jihozápadě města, jež má v arabštině název Tadmur. Boj o město začal 13. května a padlo v něm přes 460 lidí. Podle statistiky, již má k dispozici SOHR, mezi nimi bylo přes 70 civilistů, z nichž mnohé bojovníci IS sťali. Na straně armády je asi 240 mrtvých, IS přišel o 150 členů.

Ohrožené památky UNESCO v syrské Palmýře:

S dobytím Palmýry je nyní pod kontrolou IS přes 95 000 kilometrů čtverečních syrského území, což je polovina Sýrie. Jde ale spíš o řídce obydlené oblasti, větší a ekonomicky významnější města jsou na západě země. IS ale ovládá téměř všechny syrské zdroje ropy a plynu.

Boj o strategické Ramádí

Islamisté zřejmě dobyli celé irácké Ramádí. Tvrdí, že vojáci uprchli

V Iráku se bojuje stále v okolí města Ramádí, které IS dobyl v neděli. Armáda ve středu oznámila, že odrazila třetí pokus této skupiny probít se jejím obrannými liniemi východně od Ramádí. Armáda si drží podle agentury Reuters pozice u města Husajba aš-Šarkíja, která leží mezi Ramádí a Fallúdžou, již IS kontroluje už přes rok. 

Všechna města jsou v provincii Anbár, kterou IS začal obsazovat začátkem loňského roku bez většího odporu tamního sunnitského obyvatelstva. Obranná linie armády se nachází ve vzdálenosti asi 50 kilometrů západně od Bagdádu.

ANTICKÁ PERLA PALMÝRA Pouští město Palmýra leží v provincii Homs, asi 210 kilometrů severovýchodně od syrské metropole Damašku. K nejznámějším památkám Palmýry patří trosky Belova chrámu, kolonáda, divadlo, vítězný oblouk, mnoho kostelů, chrámů či pohřebišť. Od roku 1980 je Palmýra zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Před zahájením občanské války v Sýrii v roce 2011 místo navštěvovalo na 150 000 turistů ročně. Palmýra byla poprvé poškozena již v bojích mezi vládními vojáky a rebely od února do září 2013, kdy byly zbořeny některé sloupy. Palmýra je od roku 1980 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Název této oázy v poušti znamená město palem (arabsky je nazývaná Tadmur, město datlí). První zpráva o Palmýře se objevila poprvé již ve druhém tisíciletí před naším letopočtem v archivu Mari. město bylo údajně založeno kmeny arabských kočovníků kolem roku 1900 před Kristem, i když podle bible ho postavil až král Šalamoun. Záhy se stala Palmýra hojně používanou stanicí pro obchodníky na hedvábné stezce mezi Perským zálivem a středomořskými přístavy. Palmýra byla po staletí velmi bohatým obchodním městem, kterým procházeli obchodníci s luxusním zbožím - purpurem, hedvábím, sklem, kůžemi parfémy, vlnou, olivovým olejem, sušenými fíky, solenými rybami, ořechy či vínem. V roce 41 před naším letopočtem se město pokusili neúspěšně obsadit Římané, podařilo se jim to až v letech 17-19 našeho letopočtu. Později bylo město začleněno do římské provincie a v roce 129 prohlásil římský císař Hadrián Palmýru při své návštěvě za svobodné město a přejmenoval ho na Hadriana Palmyra. Tehdy byly postaveny nejznámější paláce jako Belův či Agora nebo kupříkladu více než kilometr dlouhá hlavní třída (kolonáda) města, která byla ozdobena celkem 375 sloupy (z nichž dnes údajně stojí 150). Změnu přinesly až perské výboje ve třetím století po Kristu, kdy se vlády ve městě ujala ambiciózní a schopná žena Zenobia. Ta se vzepřela Římu a posléze získala pod svou vládu mimo jiné část Egypta, Arábii a Malou Asii. Římský vojevůdce Aurelianus ale získal rychle zpět Zenobií dobytá území a na jaře 272 obsadil i Palmýru. Porážka Zenobie znamenala také počátek úpadku Palmýry. Město opustili obyvatelé i obchodníci, bohaté vily a chrámy se začaly rozpadávat. Město pak definitivně upadlo v zapomnění, když ho v sedmém století již jako jednu z mnoha byzantských pouštních pevností zdevastovali Arabové. A dílo zkázy dokonalo zemětřesení z roku 1089. Evropa toto kdysi významné město znovu objevila až roku 1678 díky anglickým obchodníkům.