Zákon o „nežádoucích organizacích“ doplňuje starší zákon o „zahraničních agentech“. Oba do značné míry znemožňují financování dobročinné činnosti v Rusku, pro mnohé humanitární a charitativní spolky jsou likvidační.
Otrávený filantrop
Fond Dinastija existoval jen díky velkorysosti byznysmena a filantropa Dmitrije Zimina, zakladatele slavné ruské firmy Vympelkom, která ho financovala ze svých zdrojů. Úspory, stejně jako jiní ruští byznysmeni, má uloženy v zahraničních bankách. Jenže na rozdíl od těch ruských oligarchů, kteří na dobročinnost nedají ani kopejku, Zimin – sám vědec – se vrhl na podporu vědy. Teď se ale stal čerstvým „zahraničním agentem“; rozdává přece peníze, které pocházejí ze zahraničí.
Ruský soud si došlápl na ‚zahraniční agenty’. Bojovali proti mučení |
Přes 10 milionů dolarů, které mu vydělaly investice za hranicemi jeho domoviny, podnikatel každoročně převáděl do Ruska, aby z nich mohly být hrazeny především projekty zaměřené na vzdělávání mladých vědců, ale také prestižní novinářská cena. Teď ovšem otrávený filantrop Zimin hodlá odejít z ruské scény. „Zastavuji financování Dinastije,“ uvedl podnikatel a sarkasticky dodal, že odchází do ilegality. Jeho podnikání ohroženo není. Nicméně mladí vědci mají smůlu.
Naopak Zimin má ještě štěstí, že dostal jen nálepku „zahraniční agent“, a ne „nežádoucí“, která má mnohem horší důsledky. Poslední zákon totiž usnadňuje zákaz činnosti jakékoliv neziskovky v Rusku. Při pouhém podezření z protivládní činnosti může být organizace ihned zlikvidována.
Zbraň proti oponentům Kremlu
Zákony jsou používány jako zbraň proti ideologickým protivníkům Kremlu. Není náhodou, že na černý seznam byl zapsán i Zimin. Většinou jeho novinářskou cenu totiž získávají novináři tvrdě kritizující Putinův režim. Kromě toho byla z prostředků Dinastije financována činnost fondu Liberální mise ekonoma Jevgenije Jasina, který patřil mezi kritiky ekonomické politiky státu.
Ruská média zbožňují Kreml jako milenku, říká opoziční novinář |
Poté co se na internetu objevila informace o konci fondu Dinastije, někdo jménem Zimina na jeho facebookovém účtu napsal: „Nepovedlo se mi změnit Putinův režim.“ Což mělo být potvrzení nekalé politické činnosti fondu. Ovšem Zimin se zapřísahá, že nic takového nepsal.
Obhájci represivních zákonů tvrdí, že především zákon o „zahraničních agentech“ je kopií amerického zákona o zahraničním lobbingu. Ovšem způsob, jakým je užíván, z něj dělá spíš zbraň proti všem, kdo nejsou loajální Kremlu.
Za tři roky, kdy je zákon v platnosti, bylo povinně označeno titulem „zahraniční agent“ 67 organizací. Většina zoznačených nemá s lobbováním nic společného. Ukázalo se, že bez něj dokážou mnohé organizace existovat. Podle listu Izvěstija jen za loňský rok získaly ruské nevládky ze zahraničí 70 miliard rublů. Vláda vyčlenila jen 4,7 miliardy rublů.
Podezřelé Human Rights Watch a Amnesty International
Zákon o zahraničních agentech byl „slabý“ a nedokázal činnost většiny nepohodlných organizací zásadně omezit. Proto bylo nutné přitvrdit a přijmout zákon o „nežádoucích“. První nadšenci se ho už snaží uplatnit v praxi. Nacionalistický poslanec Vitalij Zoločevskij se obrátil na prokuraturu se žádostí prověřit, zda organizace Human Rights Watch či Transparency International neohrožují svou činností Rusko.
Šéf hnutí Občanská iniciativa Andrej Nečajev vidí v novém zákoně „paranoidní strach Kremlu z barevných revolucí“. A dodal: „Co dál? Železná opona?“
