Předtím, než se vztahy Ruska a Západu kvůli ukrajinské krizi vyostřily, platil ruská federativní republika Tatarstán za místo, kde se „Východ setkával se Západem“ a kde tyto dva světy mohly existovat pokojně vedle sebe.
Nyní se však jeho představitelé obracejí na Východ a vytvářejí pro čínské turisty obraz Tatarstánu jako součást „rudé stezky“, na níž mohou turisté navštívit dům, kde Vladimír Lenin krátce bydlel, a univerzitu, odkud byl vyloučen. O bizarní novince přineslo zprávu rádio Svobodná Evropa.
Ukrajinský aktivista dostal sedm let. Za úmysl odpálit sochu Lenina |
V roce 1887 byl sedmnáctiletý Lenin, tehdy ještě vystupující pod vlastním jménem Vladimir Iljič Uljanov, přijat na Imperiální univerzitu v Kazani. Za pouhé tři měsíce byl však pro své revoluční aktivity vyloučen. „Rudá stezka“ provádí návštěvníky po místech, kde probíhaly proticarské demonstrace, kterých se budoucí zakladatel Komunistické strany Sovětského svazu účastnil.
V rámci prohlídky se lidé dostanou i do domu, kde mladý revolucionář devět měsíců po svém vyloučení žil se svou ovdovělou matkou a svým mladším bratrem Dmitrijem. Právě tam se setkával se staršími revolucionáři a četl Marxův Kapitál. Budova už od roku 1937 slouží jako Leninovo muzeum.
Vstříc světlým zítřkům
Poté, co si muzeum prošlo rekonstrukcí, bylo znovuotevřeno 22. května. Slavnostního ceremoniálu se účastnil jak tatarstánský prezident Rustam Minnikjanov, tak předseda Ústředního výbory Ruské komunistické strany Gennadij Žuganov.
Zástupkyně ruského ministra kultury Alla Manilova během ceremoniálu prohlásila, že „rudá stezka“ bude obsahovat i výlet do Petrohradu, kde Lenin v roce 1917 vedl bolševickou revoluci, a města Uljanovsk, kde se Lenin v roce 1870 narodil (tehdy se město jmenovalo Simbirsk, na počest Lenina však bylo podle jeho rodného jména přejmenováno – pozn. red.).
Sergej Ivanov, šéf tatarstánského státní výboru pro turismus tvrdí, že turisté z Číny jsou pro Kazaň nejslibnějším tržním odvětvím. Dodává, že v roce 2014 stáli v čele návštěvnosti Ruska. Většina z nich však zamířila do Moskvy a Petrohradu. Tatarstán nyní rozvíjí vztahy s čínskými cestovními kancelářemi tak, aby se Kazaň vyšvihla na úroveň nejpopulárnějších ruských destinací. První návštěvníky přivítá „rudá stezka“ během června.
Etnický turismus
„Rudá stezka“ je součástí rozvoje tatarstánského turismu, který prezident Minnikhanov schválil jako pětiletý program. Ačkoli je jeho snahou zviditelnit především Kazaň, zakomponování Petrohradu bylo téměř nutností.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na návštěvě Tatarstánu.
Dostat se z Číny do Kazaně navíc není vůbec snadné. Jednosměrná letenka z Pekingu stojí zhruba tisíc dolarů (asi 25 000 korun – pozn. red.), transsibiřská magistrála v Kazani nestaví a je třeba přestupovat v Nižném Novgorodu. Taková cesta navíc zabere asi 136 hodin.
Lenin se vrátil na krakovské předměstí - jako čůrající fontánka |
Obyvatelé Kazaně si však myslí, že hlavním lákadlem jejich metropole i celého Tatarstánu jsou tradice etnických Tatarů. Na novou „rudou stezku“ se dívají skepticky. Fanzilya Jauharovová z kazaňské organizace Výzkumné centrum tradiční tatarské kultury si však myslí, že na turistické novince není nic špatného.
Není si však jistá, jakou novou perspektivu na Lenina mohou čínským turistům – kteří se do země dostanou díky státem organizovaným výletům – ruští průvodci nabídnout.
