Diplomaté nyní připouštějí, že celou problematiku se unii dosud nedařilo nijak zvlášť dobře vysvětlovat v samotných členských zemích. Zdůrazňují proto opakovaně, že země unie v žádném případě nehodlají přijímat takzvané ekonomické migranty například z Afriky.
Jednat se má pouze o osoby, které s velkou pravděpodobností mají podle standardů OSN nárok na postavení uprchlíka. V praxi tedy jde především o občany Sýrie, Eritreje a možná také Iráku.
Urychlování procedur
Součástí plánů EU na řešení nynější migrační krize je také posílení způsobů, jak žádosti o azyl vyřizovat co nejrychleji a jak co nejrychleji neúspěšné žadatele vracet do míst, odkud přišli. Napomoci tomu má také konference se zeměmi, odkud lidé často na nebezpečnou cestu do Evropy vyrážejí. Konat se má v listopadu na Maltě.
Ani den před klíčovým ministerským jednáním ale stále není jasné, jak se šéfům resortů vnitra podaří splnit úkol z posledního summitu EU. Na něm lídři států a vlád osmadvacítky odmítli plán komise na povinné přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Zavázali se ale zároveň rozdělit si shodný počet lidí dobrovolně.
Úspěchy předchozích jednání
Už na neformálním jednání ministrů vnitra 9. července v Lucemburku se podařilo dohodnout - a dokonce přesáhnout - počty pro přesídlení 20 000 lidí s jasným právem na mezinárodní ochranu z uprchlických táborů například v Sýrii či Libanonu, tedy těch, kteří ještě nejsou v Evropě.
Slováci pomohou Rakousku s uprchlíky. Ubytují 500 žadatelů o azyl |
Přísliby pro rozmístění žadatelů o azyl v zemích EU, aby bylo ulehčeno Itálii a Řecku, kde většina těchto lidí pobývá, však tehdy potřebných 40.000 míst nedosáhly. Chyběl příslib až pro 13 000 uchazečů o útočiště, kteří už jsou v EU. Pro tuto část řešení problematiky nabídla Česká republika 1100 míst, například Německo až 9000, Francie přes 6700. Také v tomto případě se má jednat jen o lidi, u nichž je velká pravděpodobnost, že útočiště nakonec opravdu získají.
Potřeba obecnějšího rámce
„Velmi rychle jsme zjistili, že chceme-li se posunout dál, potřebujeme obecnější rámec,“ řekl novinářům s jednáními obeznámený diplomat. Státy unie si totiž v souvislosti s přemísťováním migrantů kladou nejrůznější podmínky. Například Česká republika žádá, aby měla v souvislosti s přijímáním možnost dohlížet na příslušné procedury přímo v Itálii a Řecku.
O migraci budou v pondělí hovořit v Bruselu také ministři zahraničí zemí EU. Nepodpoří ale ještě zahájení druhé fáze evropské námořní operace proti pašerákům lidí ve Středozemním moři, k tomu stále chybí souhlas OSN.
