Lidovky.cz

Dcera ruského expremiéra dostala ukrajinské občanství. V Rusku jí prý vyhrožovali

Svět

  11:18
KYJEV/MOSKVA - Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal dekret o udělení ukrajinského občanství ruské opoziční političce Mariji Gajdarové. Oznámila to v úterý na svém webu ukrajinská prezidentská kancelář. Třicetiletá dcera někdejšího ruského premiéra se v půli července stala zástupkyní gubernátora strategické Oděské oblasti Michaila Saakašviliho, bývalého gruzínského prezidenta.

Gajdarová (uprostřed) se rozhodla opustit Rusko po výhrůžkách, které údajně docházely na její adresu po únorové vraždě ruského opozičního politika Borise Němcova. foto: TwitterReprofoto

Porošenko vyslal do Oděsy Saakašviliho. Vyčistí jih Ukrajiny od korupce?

Saakašviliho si Porošenko povolal kvůli jeho uznávaným manažerským schopnostem, ale obsazení důležité funkce cizincem vyvolalo v Oděse protesty ukrajinských pravicových radikálů. Ty ještě posílilo jmenování Saakašviliho zástupkyně Gajdarové, která pochází ze země, jež anektovala ukrajinský Krym a podporuje separatistickou vzpouru na Donbasu. V Oděské oblasti má mít Gajdarová na starosti sociální sféru.

Její otec Jegor Gajdar, syn sovětského spisovatele Arkadije Gajdara, byl v 90. letech jedním z uznávaných ruských reformátorů. Vedením ruské federální vlády byl krátce pověřen v roce 1994. Zemřel v roce 2009 na srdeční záchvat.

Jegor Gajdar

Gajdarová se rozhodla opustit Rusko po výhrůžkách, které údajně docházely na její adresu po únorové vraždě ruského opozičního politika Borise Němcova. Podle kyjevských komentátorů ale její úloha v nové roli nebude jednoduchá. Z jedné strany bude vystavena tlaku Moskvy, z druhé kritice ukrajinských nacionalistů, jimž kosmopolitní praktiky prezidenta Porošenka vadí.

Gajdarová má nyní dvojí občanství, ukrajinské a ruské, což od loňska ruské zákony umožňují. Podmínkou je předložit hodnověrné potvrzení o dlouhodobém pobytu v zahraničí. Podle ruských médií této možnosti využil už téměř milion Rusů.

Jednání bez průlomu

V běloruském Minsku se v pondělí odehrál další diplomatický maraton. Zasedání takzvané kontaktní skupiny pro ukrajinský Donbas přineslo podle běloruských médií dílčí úspěchy, přesto však intenzivní dvanáctihodinová debata nevyústila v žádný průlom. 

Mírotvůrci z Minsku? Příměří může zmařit jediný výstřel, varuje expert

Zástupci povstaleckých „republik“ a diplomaté z Kyjeva a Moskvy se pokusili vyřešit zejména politickou stránku ozbrojeného konfliktu na jihovýchodě Ukrajiny, jejímž základem má být decentralizace státní správy a změny v ukrajinské ústavě. Pokrok ale zatím rozhovory nepřinesly. Definitivní není ani znění dohody o odsunu těžké techniky z fronty, na němž se znepřátelené strany předběžně dohodly na minulé schůzce v červenci.

Podle zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Martina Sajdika, který jednání zprostředkuje, se podařilo pokročit v řešení problémů spojených se zásobováním Donbasu vodou a s obnovením železničního spojení s Luhanskou oblastí. Obě strany se údajně dohodly na postupu při likvidaci minových polí.

Reprezentant doněckých povstalců Denis Pušilin.

Zástupce doněckých radikálů v kontaktní skupině Denis Pušilin po jednání novinářům sdělil, že separatisté po únorovém podpisu mírových dohod propustili ze zajetí 317 Ukrajinců, ukrajinská armáda 287 povstalců. Vzbouřenci podle Pušilina drží ještě 45 zajatců a 17 z nich jsou ochotni vyměnit.

Podle ukrajinských médií má dnes jednání kontaktní skupiny pokračovat. Povstalecká média ale tvrdí, že příští schůzka se uskuteční až koncem srpna.minsk

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.