Nejsou to ještě ani čtyři roky, co přišel v ruském Kaliningradu na svět oficiálně jako „sedmimiliardtý“ obyvatel této planety chlapec jménem Pjotr Nikolajev. Podle expertů to potrvá přibližně osm let do chvíle, než jiné dítko pokoří hranici další miliardy. Obyvatel celosvětově přibývá a ani v příštích dekádách se trend takřka jistě neobrátí.
Uvádí to tým odborníků z OSN ve své nové zprávě o vývoji světové populace. Lidí bude víc navzdory tomu, že globálně se populační růst zpomalil. Zatímco celosvětově v roce 1970 připadalo na ženu 4,7 dítěte, dnes jen 2,5.
#UN releases new population projections. #UNpopulation pic.twitter.com/QHirQgbPWB
— FAO statistics (@FAOstatistics) 29. Červenec 2015Plus jedna miliarda. Za dvanáct let
Navzdory tomu za posledních 12 let přibyla na zemi asi jedna miliarda lidí. Počet obyvatel na naší planetě dosáhl v půlce letošního roku 7,3 miliardy. „V současné době přibývá ročně asi 86 milionů lidí, ale relativně největší rychlost početního růstu byla koncem 60. let minulého století,“ řekl LN přední český demograf Zdeněk Pavlík.
Zhruba šedesát procent světové populace v současnosti žije v Asii, 16 procent připadá na Afriku následovanou s 10 procenty Evropou. Hned v závěsu figuruje s devíti procenty Latinská Amerika zahrnující i oblast Karibiku, zatímco nejmenší část světové populace – jen pět procent – žije v Severní Americe a Oceánii.
Ztracená generace. Co vyroste z čínských dětí, které opustili rodiče? |
Výčet nejlidnatějších zemí současnosti není překvapením. První příčku s 1,4 miliardy obyvatel zabírá Čína. Slova o absenci překvapení ale neplatí do příštích let. Žebříčku bude totiž Čína dominovat už jen pár let. Do roku 2022 ji podle předpovědi odborníků předstihne Indie, tedy už o šest let dříve než experti spočítali ve svých dřívějších prognózách. Rozdíl v počtu obyvatel obou zemí dnes přitom činí asi 100 milionů.
Africký boom
Pakliže nenastane markantní obrat jako třeba konflikt v celosvětovém měřítku, v roce 2050 by naši planetu mělo obývat ve střední variantě 9,7 miliardy lidí. V roce 2100 pak dokonce 11,2 miliardy. „Pokračující populační růst je do roku 2050 takřka nevyhnutelný. Existuje 80procentní pravděpodobnost, že světová populace bude v roce 2030 mezi 8,4 a 8,6 miliardy, mezi 9,4 a 10 miliardami v roce 2050 a mezi 10 a 12,5 miliardy v roce 2100,“ píší experti ve zprávě.
Ke globálně se zvyšujícímu počtu obyvatel v příštích dekádách přispěje velkou měrou Afrika. Do roku 2100 má desítka afrických zemí zvětšit svoji populaci hned pětinásobně. Už o 50 let dříve má Nigérie početně předčit i USA.
Africa doubles, Europe dwindles. Read our analysis of the UN's new population forecasts http://t.co/KagplSAMck pic.twitter.com/jDZZtqosvo
— The Economist (@TheEconomist) 3. Srpen 2015Afrika bude dějištěm markantního přírůstku navzdory tomu, že již nyní se významně snížila porodnost a klesat tam bude i v příštích dekádách. Ze současných 4,7 dítěte v průměru na jednu ženu má v rozmezí let 2045 až 2050 klesnout na 3,1 a na sklonku 21. století spadnout až na 2,2. „Je to zejména vlivem snižování úmrtnosti. Je to důsledek toho, že Afrika používá některých moderních prostředků ke snížení úrovně úmrtnosti,“ vysvětlil Pavlík.
Zásadně se také podle předpovědi OSN promění rozložení světového obyvatelstva. Z nynějších 16 procent, které Afrika zaujímá, to má být 25 procent v roce 2050 a o další půlstoletí později pak dokonce 39 procent. Naopak podíl Asie na světovém obyvatelstvu klesne do půlky 21. století ze současných 60 procent na 54 a do jeho závěru o dalších 10 procent.
V dlouhodobém horizontu by porodnost měla stoupat také v Evropě – z nynějších 1,6 dítěte na jednu ženu na 1,8 v roce 2050. Na celkovém počtu jejích obyvatel se to podle expertů ale nepodepíše. V půlce 21. století bude mít Evropa méně obyvatel než dnes. V některých evropských zemích (Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Chorvatsku, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Moldavsku, Rumunsku, Srbsku a Ukrajině) se do té doby zmenší populace i o více než 15 procent.
Do budoucna experti predikují, že hlavním faktorem přispívajícím k růstu obyvatelstva bude v řadě vyspělých zemí imigrace. Odhady hovoří o tom, že mezi roky 2015 a 2050 postihne největší příliv imigrantů – víc než 100 tisíc ročně – z evropských zemí Velkou Británii, Německo, Itálii nebo Rusko. Mimo ně pak množství imigrantů bude mířit také do USA, Kanady či Austrálie.
