O té události se mluvilo jako o doposud nejhorším zvěrstvu syrské občanské války, jež tou dobou zuřila již třetím rokem. Útok sarinem, jímž přesně před dvěma lety v časných ranních hodinách zasypaly rakety východní předměstí syrské metropole, byl tehdejší optikou vrcholem krutostí války mezi režimem syrského prezidenta Baššára Asada a povstaleckými skupinami usilujícími o jeho svržení.
‚Zvrhlá ideologie Islámského státu? Džihádisté se učili od Asada‘ |
Po dvou ranních útocích z 21.srpna zůstaly stovky obětí. Přesné číslo však dodnes nikdo nezná. Podle syrských opozičních zdrojů jedovatému plynu tehdy podlehlo až 1300 lidí. Organizace Lékaři bez hranic, jež v oblasti Damašku působila, hovoří o 355 prokazatelných obětech.
Syrian Activist on #Ghouta Attack: "I Haven’t Seen Such Death in My Whole Life" http://t.co/sOxYCKHhE5 #BreathingChemicals
— @Bivi ★★★ (@Bivi_17) 20. Srpen 2015Utrpení, které šokovalo svět
Svět byl šokován záběry mrtvých těl na zemi. Muži, ženy, děti. Bez rozdílu leželi vyrovnaní v řadě na podlaze improvizovaných márnic. Ti, kteří přežili, trpěli v bolestech.
O tom, že v Sýrii zabíjely vyjma běžného arzenálu i chemické zbraně, přišly první zprávy už několik měsíců předtím. Tentokrát už o tom pochyboval málokdo.
Od těchto otřesných záběrů uplynuly dva roky. Jenže viník nejenže uniká trestu, nekonalo se se ani řádné vyšetřování, jehož cílem by bylo najít pachatele. Vinu na sebe dodnes vzájemně svalují syrští povstalci se Západem v zádech a Asadův režim, nad nímž ochrannou ruku drží Moskva.
Za její asistence se také Damašek pod mezinárodním tlakem zavázal zlikvidovat své zásoby a výrobny chemických zbraní. Poslední zásilku z celkem 1300 tun jedů, které v Sýrii mezinárodní společenství evidovalo, předal Damašek ke zničení loni v červnu. Vinu za útok v Ghútě i na dalších místech však rezolutně nadále odmítá.
  |
Zabíjel sarin. Ale na čí příkaz?
To, že v Ghútě zabíjel jedovatý plyn, potvrdila už v září 2013 předběžná zpráva mezinárodního týmu vyšetřovatelů z OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Totéž pak konstatovala v prosinci i její konečná verze. Jmenování viníka v obou případech však chybělo. K jeho hledání jednoduše chyběl mandát. Formu, jakou návrhům dávaly západní mocnosti, vytrvale odmítalo Rusko, případně nevoli naznačovala také Čína.
Zlom přišel teprve před dvěma týdny, když Rada bezpečnosti OSN jednomyslně schválila rezoluci z pera Washingtonu, na jejímž základě má vzniknout zvláštní vyšetřovací orgán s cílem určit viníka útoku v Ghútě a na dalších místech. Vůbec poprvé tak existuje mandát ke stíhání zločinů spáchaných během občanské války v Sýrii. Rezoluce prošla Radou bezpečnosti po měsících vyjednávání poté, co se na kompromisním znění dohodly USA s Moskvou.
Do konce srpna má čas se k ní vyjádřit generální tajemník OSN a šéf OPCW. Na základě jejich doporučení pak dostane vyšetřovací orgán konkrétní podobu. Prakticky tak jeho vzniku v zásadě již nic nebrání. Ze dne na den to však zřejmě nebude. A zatímco se mocnosti dva roky dohadovaly o podrobnostech vzniku tohoto orgánu, přibyl v syrské válce další hráč: Islámský stát. Poslední zprávy tohoto týdne naznačují alarmující – také on sáhl údajně po chemických zbraních. Kurdové ho viní z použití yperitu.
