Rozsáhlé přesuny námořnictva včetně ponorek a obojživelných jednotek, zapojení vzdušných sil nebo nácvik vylodění. Takový je podle podle čínského ministerstva obrany plán společných vojenských manévrů s Moskvou u pobřeží Přímořského kraje na ruském Dálném východě.
Jde o doposud největší společné cvičení armád obou zemí. Začalo ve čtvrtek připlutím čínských lodí do přístavu ve Vladivostoku a potrvá do 28. srpna.
Za poslední dekádu Čína s Ruskem uspořádaly patero společných námořních manévrů. Letos jde však již o druhé. První, výrazně menšího rozsahu, zorganizovaly země v květnu ve Středozemním moři. Pro Peking to byla v tamních vodách premiéra.
Hrát větší roli ve světové politice
Podle experta na teritoriální studia z Asociace pro mezinárodní otázky Václava Kopeckého nynější cvičení demonstruje, že se partnerství mezi Moskvou a Pekingem prohlubuje. Čína s Ruskem podle něj v posledních letech spolupracují čím dál častěji a intenzivněji.
Spojenectví Moskvy a Pekingu: Rusko a Čína zablokovaly debatu o Krymu |
„V poslední době Rusko a Čína nacházejí ve světové politice čím dál více společnou řeč. Společně velmi často hlasují v Radě bezpečnosti OSN, mají podobné strategické politické zájmy. Snaží se najít nějaký nový formát, jakým způsobem hrát důležitější roli ve světové politice,“ řekl LN.
„Toto bych vnímal jako jeden z dalších kroků, jak demonstrovat, že jejich partnerství zintenzivňuje a snaží se nalézt nějaké nové dimenze,“ doplnil.
Čínský prezident Si Ťin-pching (vlevo) se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Jak ale upozorňuje, za současné konstelace se nejedná o zcela rovnocenné partnerství. „Převahu má rozhodně Čína. Ve světě má v tuto chvíli mnohem lepší postavení. Má více možností, kam se například ekonomicky orientovat. Zatímco Čína má relativně volný ekonomický režim se zbytkem světa a ekonomicky se jí daří, Rusko je v podstatně těžší pozici. Je to způsobeno nízkými cenami ropy na světových trzích a západními sankcemi,“ vysvětluje. „Rozhodně za ten delší konec tahá Čína,“ míní Kopecký.
Rozsah a místo
Samotný fakt, že země pořádají společné vojenské cvičení, podle něj není natolik výjimečný (činí tak i další země regionu – společně s USA třeba Japonsko nebo Jižní Korea) jako spíše to, v jakém rozsahu se tak děje a v jakých místech se manévry konají.
Zatímco na posledním společném cvičení ve Středomoří se z obou zemí podílelo devět lodí, tentokrát jich bude přes dvacet, a to jen těch bojových. Plus vzdušné síly včetně vrtulníků a další. Dohromady na každé straně asi 200 mužů, uvedla agentura Nová Čína.
China and Russia are preparing to join forces for their biggest war games exercise in history: http://t.co/j1dFiv4dg3 pic.twitter.com/AP8v7lL4uN
— IBTimes (@IBTimes) 18. Srpen 2015I tentokrát to nicméně pro čínské armádní loďstvo bude premiéra. Dějištěm cvičení s kódovým označením „Joint Sea 2015 II“ budou ruské teritoriální vody při Zálivu Petra Velikého, jež omývají Vladivostok, a dále neutrální vody Japonského moře. V těchto místech dosud Moskva s Pekingem cvičení nepořádaly. Nedaleko však obdobné manévry se svými spojenci tradičně připravovaly USA.
„Že cvičení probíhá tam, kde probíhá, a v takovém rozsahu, značí mnohem větší spolupráci než dosud. Jednak je zatím největší a jednak se koná v místech, kde Rusko a Čína zatím tak běžně nespolupracují,“ vysvětlil Kopecký.
Bedlivé oči Japonska a USA
K TÉMATU: |
Byť mluvčí čínského ministerstva obrany popřel, že by manévry byly namířeny vůči třetí straně, státy regionu je budou sledovat s velkou obezřetností. Hned v závěsu za USA, které obecně s nelibostí pozorují velký vzestup Číny v asijsko-tichomořském regionu, jenž byl dosud jejich hájemstvím, to je Japonsko. Ostrovní císařství je za prvé nejsilnějším spojencem Washingtonu v oblasti – a za druhé jak s Pekingem, tak s Moskvou dlouhodobě vede teritoriální spory.
Středobodem roztržky s Pekingem je skupina ostrovů ve Východočínském moři: Japonci je nazývají Senkaku, Číňané Tiao-jü-tao. Trvale neobydlené hornaté ostrůvky si nárokují obě země. Ostrovní území je předmětem sporu také s Moskvou. V tomto případě se jedná o čtveřici ostrovů v jižním cípu Kuril. Právě tyto čtyři ostrovy o celkové rozloze přes 5000 kilometrů jsou příčinou, proč Japonsko s Ruskem dodnes formálně neuzavřely mírovou smlouvu po druhé světové válce. Sovětský svaz po skončení konfliktu jižní část souostroví anektoval. V následujících letech odtamtud bylo odsunuto na 17 tisíc Japonců.
Japonsko dovolilo nasadit armádu v cizině, poprvé od konce války. Čína se zlobí |
Navzdory dosavadním četným slovům představitelů obou zemí o hledání konstruktivního dialogu svědčí nejčerstvější prohlášení ruské strany o něčem jiném. Jen krátce poté, co japonský premiér Šinzó Abe jako první ministerský předseda země navštívil Ukrajinu a vyjádřil podporu jejímu prezidentu Petrovi Porošenkovi, přišel ruský ministr obrany Sergej Šojgu s rezolutním prohlášením. Oznámil tehdy, že Moskva na sporných ostrovech urychlí dosavadní výstavbu civilní i vojenské infrastruktury.
Koncem července pak totéž potvrdil ruský premiér Dmitrij Medveděv, když ohlásil, že Rusko na Kurilách plánuje masivní investice. Necelé dva týdny nato ruská vláda schválila desetiletý program ekonomického rozvoje oblasti. Jeho součástí je i návrh, aby byly sporné ostrovy vyhlášeny zvláštní ekonomickou zónou.
