Stoltenberg označil nové velitelství za „velký krok k větší solidaritě, síle a pohotovosti“ aliance. To má uklidnit rostoucí obavy pobaltských států z ruské vojenské síly.
Alianční středisko ve Vilniusu je jedním ze šesti malých velitelství, které NATO otevřelo také v Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku, Polsku a Rumunsku v rámci největšího přeskupování aliančních sil kolektivní obrany od konce studené války, připomněla agentura AP. Každé velitelství je o síle přibližně 40 mužů.
Grybauskaitéová uvítala tento krok s tím, že velitelství zajistí rychlý a efektivní přesuny vojsk. „Pomůže nám to vyslat velice jasné poselství: žádný spojenec nezůstane osamocen,“ řekla a zdůraznila, že ruská agrese proti Ukrajině ohrožuje bezpečnost Evropy. „Proto jsme se rozhodli posílit naši bezpečnost,“ dodala.
Rusko je nepřítel, chceme do NATO, deklaruje Ukrajina v nové vojenské doktríně |
Litva a další dva pobaltské státy, tedy Estonsko a Lotyšsko, byly téměř půl století okupovány Sovětským svazem. Po získání nezávislosti vstoupily do NATO a do Evropské unie, ale nadále zůstávají ostražité vůči východnímu sousedovi.
Litva distribuovala do škol po celé zemi příručky, které na 98 stranách radí, jak přežít válečný konflikt, jak si vybudovat úkryt, jak zvládat zajetí anebo jak opustit oblast bojů. Země rovněž pořádala rodinné kurzy přežití s výcvikem střelby a překonávání kritických situací. Vláda v únoru obnovila povinnou vojenskou službu pro muže ve věku od 19 do 27 let, ale přehodnotila toto opatření po záplavě přihlášek od dobrovolníků hlásících se do armády. Čeká se, že do konce roku jich bude 3000.
„Miluji svou vlast a rád to vyjádřím splněním své vojenské povinnosti,“ prohlásil vojín Saulius Sirvinskas, který se mezitím naučil rozebrat, vyčistit a zase složit svou zbraň.
Litevský ministr obrany Juozas Olekas připomněl zásahy sovětské armády v Maďarsku a Československu a dodal, že nyní by podobná agrese proti Ukrajině měla „ukázat naši odhodlanost“, což je podle něj jediná odpověď, kterou ruský prezident Vladimir Putin může pochopit.
NATO, které zajišťuje letecké hlídky nad Pobaltím, loni zaznamenalo více než 400 případů, kdy alianční stíhačky musely vzlétnout k ruským vojenským letounům u hranic pobaltských států. To představovalo nárůst těchto případů o 50 procent oproti předchozímu roku.
