Zásadní test závazku Evropy vůči „univerzálním lidským právům“. Tak popsala šéfka německé vlády Angela Merkelová pozici své země tváří v tvář dramatické migrační krizi.
Stárnoucí Německo uprchlíky potřebuje, tvrdí sociální demokraté. A sklízejí potlesk |
Zatímco Německem víří debata o tom, jak se se „obří národní výzvě“ postavit, a tamní politická scéna horečně diskutuje o možné podobě chystaného přistěhovaleckého zákona, do spolkové republiky dál směřují masy lidí: Berlín odhaduje, že v letošním roce jej požádá o azyl přibližně 800 000 uchazečů, tedy čtyřnásobek loňského čísla.
Zdaleka ne každý žadatel má přitom šanci uspět, připomíná stanice RFE/RL.
BRITÁNIE: PŘIJMEME TISÍCE SYŘANŮ
|
Kdo dostane azyl?
Masy lidí směřující do Německa jsou mozaikou rozličných národností a zemí původu, přičemž převažují Afghánci, Iráčané, Eritrejci, občané západobalkánských států či Syřané.
Právě poslední jmenovaní, prchající z domova rozvráceného vleklou a krvavou válkou, mají největší šanci uspět. V roce 2014 požádalo Berlín o azyl či status uprchlíka více než 26 000 Syřanů a pouze jediné procento z nich se dočkalo odmítnutí.
Tento týden jejich naději navíc posílilo rozhodnutí německého Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF), jenž v pondělí 31. srpna pozastavil v případě Syřanů platnost dublinského protokolu. Dokument ratifikovaný v roce 1990 zjednodušeně řečeno stanovuje, že běženec má o azyl požádat v první bezpečné evropské zemi, jejíž hranice překročí, a další evropské státy, zamíří-li do nich, jej do této původní země mají vracet.
Pro Syřany hledající útočiště uvnitř hranic Německa toto nařízení nově neplatí. „Německo se stane členskou zemí zodpovědnou za zpracování jejich žádostí,“ uvádí pondělní rozhodnutí BAMF.
Syrská rodina na silnici poblíž německého Passau.
Německo je vstřícné i vůči Afgháncům, v roe 2014 čtvrté nejpočetnější skupině uchazečů. Jejich žádost o azyl loni zamítlo jen v 21 % případů. Ještě lépe na tom byli šestí v pořadí, Iráčané: azyl obdrželo dokonce 91 %.
ROZHOVORY K TÉMATU |
V porovnání s nimi jsou na tom migranti ze západního Balkánu hůř: Berlín dnes už považuje všechny západobalkánské státy, včetně nepříliš stabilní Makedonie či Srbska, za bezpečné. Srbové byli loni hned po Syřanech druhou největší skupinou žadatelů o azyl, nicméně 63 % jejich žádostí bylo zamítnuto. Makedonci, třetí nejpočetnější, sdíleli osud svých severních sousedů dokonce v 65 % případů; těsně za nimi následují migranti z Bosny (60 %) a Kosova (téměř 50 %). Žebříčku ovšem kralují Albánci: azyl v Německu jich obdržela jen necelá pětina (18 %).
Úspěch lidí z dalších částí světa pak záleží především na tom, zdali jejich domov sužuje ozbrojený konflikt, či nikoli.
Jak dlouho trvá vyřízení a schválení žádosti?
Přistěhovalecké úřady se žádostí zabývají v průměru sedm měsíců. Přesná délka vyřízení však pochopitelně závisí na pozadí konkrétních případů.
Německo dává přednost rychlému vyřízení těch, jež mají kořeny v zemích považovaných za bezpečné. V únoru oznámilo, že jakákoli žádost podaná uprchlíkem z Kosova bude zpracována během dvou týdnů, v návaznosti na obdobná opatření zavedená již dříve pro běžence z Bosny, Makedonie a Srbska.
Převedeno do praxe: každý jedinec, ať už původem z jakékoli země, má právo nejen na vyplnění formuláře, ale rovněž na jeho řádné posouzení. Ovšem případy těch, kteří nemají větší šanci uspět, jsou odbaveny co nejrychleji, aby nezatěžovaly už tak přetížený byrokratický systém, vysvětluje Rainer Ohliger z berlínského výzkumného centra pro migraci.
  |
Co se se žadateli děje během čekání?
Všichni žadatelé stráví první tři měsíce ve společných ubytovacích kapacitách, jež mohou mít podobu od zařízení hostelového typu k odlehlým oploceným areálům bývalých kasáren. Ubytování je zdarma a žadatelé navíc dostávají kapesné, které může dosáhnout až 140 euro na osobu měsíčně; mají rovněž nárok na pohotovostní zdravotnickou péči. Během tohoto tříměsíčního období si nemohou z nařízení úřadů vydělávat prací.
ZPRAVODAJKA LN: |
Výše měsíční apanáže je nyní předmětem bouřlivé debaty. „Zaznívá politický argument, že se může vycházet z jihovýchodoevropské perspektivy, kde se průměrný měsíční příjem rodiny pohybuje, například v Albánii, mezi 300 a 500 euro,“ popisuje Ohliger. Další hlasy navrhují nahrazení dávek v hotovosti systémem poukázek.
Po uplynutí tříměsíční lhůty jsou žadatelé rozmístěni do měst a ubytováni v k tomu určených bytech. Nyní už se mohou poohlížet po práci, zaměstnavatel však smí jejich síl a schopností využít jen v tom případě, kdy poptávaná pozice nemůže být obsazena kvalifikovaným občanem Německa či jiného státu EU.
Co se stane, když je žádost vyřízena?
Pokud žadatel na konci řízení kýžený azyl obdrží, otevírá se mu stejný přístup k pracovním a sociálním možnostem jako německému občanovi. Smí se účastnit výběrových řízení a v období, kdy zaměstnání nemá, pobírá stejné dávky jako nezaměstnaní Němci. Může se rovněž těšit plnému přístupu k německému systému zdravotnictví.
Přesto ještě nemá zcela vyhráno. Každé tři roky příslušné úřady jeho případ prověří, a pokud během té doby situace v domovské zemi azylanta doznala výrazného zlepšení, může být azyl odvolán.
Ti, jejichž žádosti není vyhověno, mohou podat odvolání k soudu. Jestliže na konci procedury, která může trvat měsíce, svůj případ prohrají, Německo je deportuje.
Uprchlíci jsou na cestě často mnoho měsíců a stávají se během ní snadnou kořistí různých pašeráků i zkorumpovaných úředníků. Setkávají se však i s pomocí těch, kterým není jejich osud lhostejný.
Existuje pro dnešní záplavu žadatelů precedens?
Ne, odhadovaný počet 800 tisíc je bezprecedentní. Od loňského roku se navíc zvýšil dokonce čtyřikrát, jak už bylo řečeno výše. Pokud se letošní předpoklad Berlína naplní, rok 2015 téměř dvojnásobně pokoří dosavadní rekord: 438 tisíc z roku 1992, tedy bezprostředně po pádu Sovětského svazu.
