Redistribuci 40 000 žadatelů o azyl navrhla komise už v květnu. Závazné kvóty však některé státy včetně Česka odmítly.
Juncker, který velkou část svého projevu o stavu Evropské unie věnoval nynější migrační krizi, prohlásil, že je třeba otevřít legální cesty pro migraci do Evropy. Příslušné návrhy předloží komise na počátku příštího roku. Juncker také oznámil, že Evropská komise do konce roku navrhne přeměnu agentury Frontex ve skutečnou evropskou službu ochrany pozemní i námořní hranice. Ohlásil rovněž společný evropský seznam bezpečných zemí, který státům osmadvacítky umožní rychleji řešit žádosti o azyl. (Celý text zprávy o stavu Unie najdete zde)
Schengen za nás neskončí
Za této Evropské komise neskončí schengenský prostor volného pohybu osob, zdůraznil Juncker v reakci na pochybnosti o budoucnosti tohoto mechanismu, které vyvolává současný příval uprchlíků na evropský kontinent.
Podle Junckerových slov mezi státy, které migrační krize nejvíce postihla, patří Řecko, Maďarsko a Itálie a není možné je ponechat svému osudu. Je třeba jednat „rozhodně a koordinovaně“ - týká se to členských států EU i unijních institucí, zdůraznil Juncker. Řešení uprchlické krize je podle něj nyní hlavní prioritou unie.
Evropané by si měli uvědomit, že Evropa je kontinent, kde téměř každý byl někdy běžencem, prohlásil v úvodu svého vystoupení Juncker. Ve výčtu nejrůznějších exodů se zmínil mimo jiné o tom, že mnoho Maďarů či obyvatel tehdejšího Československa odešlo za komunistického režimu na Západ.
Je potřeba silnější zahraniční politika
„My Evropané bychom měli vědět a nikdy nezapomínat, proč je právo na azyl jedním ze základních a nejvýznamnějších práv. Nesmíme na to zapomínat,“ zdůraznil šéf EK. Zároveň varoval, že situace v Evropské unii v současnosti není dobrá, neboť je v ní málo jednoty. „To se musí změnit,“ prohlásil.
Juncker připustil, že ani bohatá Evropa nemůže přijmout všechny uprchlíky. Zdůraznil však, že uprchlíci zatím tvoří jen zlomek procenta lidí žijících v EU, zatímco například v chudším Libanonu je to 25 procent. „Co jsme zač, že toto nedokážeme porovnat?“ prohlásil Juncker, jehož projev občas přerušoval potlesk části europoslanců, ale i výkřiky odpůrců myšlenky evropanství.
Juncker v souvislosti s migrační krizí upozornil na situaci v Sýrii a zdůraznil, že bez silnější zahraniční politiky EU neskončí ani krize v Sýrii ani příliv uprchlíků. Vyzval mimo jiné ke zřízení fondu na pomoc africkým zemím.Příliš skromný je podle Junckera dosavadní závazek EU přijmout 22 000 uprchlíků od Libanonu, Jordánska a Turecka. Povinností Evropy je podle něj především přijmout lidi, kteří prchají před takzvaným Islámským státem.
Některé Junckerovy výzvy v rozhovoru s ČTK kritizoval český europoslanec za sociální demokracii Jan Keller. „Je jasné, že musíme být humánní, ale jde o to, do jaké míry. „Jsou řádově desítky milionů lidí, kteří jsou ve špatné a život ohrožující situaci a my v podstatě pomůžeme jenom těm, kteří na tom byli relativně ještě dobře, že byli schopni odejít,“ řekl Keller.
DALŠÍ BODY JUNCKEROVY ZPRÁVYBEZVÍZOVÝ STYK S UKRAJINOU Juncker se rovněž vyslovil pro bezvízový styk se zeměmi EU pro občany Ukrajiny - tedy pokud země splní potřebné podmínky. Podpora osmadvacítky Ukrajině podle něj trvá. V jasném vzkazu Rusku dal také najevo, že východní hranice unie jsou nedotknutelné. - Evropská unie podle Junckera podporuje demokratické snahy ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. "Toho člověka musíme podpořit. Protože má odvahu konat. A v jeho zemi to není nic jednoduchého," řekl předseda evropské exekutivy.
- Mýlí se podle něj každý, kdo by pochyboval o trvající podpoře Evropy Ukrajině. Juncker připomněl například makroekonomické půjčky zemi, které ve třech programech dosáhly 3,41 miliardy eur (přes 92 miliard Kč), či pomoc při jednání s Ruskem o dodávkách zemního plynu. EU také pomáhá s ukrajinskými reformami, například právního systému. "Ukrajinští demokraté chtějí zemi bez korupce," uvedl.
- Juncker dal také jednoznačně najevo, že hranice členských zemí na východě EU, například trojice pobaltských států, jsou "nedotknutelné". "Chci, aby toto v Moskvě pochopili velmi jasně," řekl předseda komise a zdůraznil, že Pobaltí a Polsko jsou významní členové Evropské unie a ta s nimi bude solidární, pokud by jejich hranice byly ohrožené.
- "Lucemburská armáda, 771 příslušníků i s ministrem obrany moc nepomůže. Ale jiní ano, pokud to bude potřeba," prohlásil Juncker, někdejší lucemburský premiér.
- V písemné verzi svého projevu, kterou komise zveřejnila, také Juncker označuje evropské sankce uvalené na Rusko kvůli jeho chování v ukrajinské krizi za silný nástroj. Musí podle něj zůstat v platnosti do plného prosazení mírových dohod z běloruského Minsku. "Musíme udržet nervy a jednotu," uvedl v projevu Juncker.
KLIMATICKÁ DOHODA Na prosincové klimatické konferenci OSN v Paříži se Evropská unie musí snažit o ambiciózní, obsáhlou a závaznou klimatickou dohodu, upozornil Juncker. Příští uprchlickou vlnu podle něj mohou spustit i klimatické změny. - Evropské snahy sice podle Junckera možná nejsou dostatečné, přesto v boji s klimatickými změnami podle něj EU dělá více než ostatní části světa. Před pařížskou konferencí by ale přesto měly mít členské země osmadvacítky co nejvyšší ambice. Podle Junckera by EU v Paříží neměla souhlasit s jakoukoli navrženou dohodou, ale jen s dohodou rozsáhlou, vysoko mířící a závaznou.
- "O to bychom se měli zasadit. A měli bychom se v našich členských zemích ozvat proti těm, kteří tento pohled nesdílejí," míní Juncker.
- Evropa by podle něj v otázce klimatických změn neměla být neutrální, měla by se naopak stát příkladem a modelem pro ostatní.
- "Zítra ráno tu můžeme mít klimatické uprchlíky, neměli bychom tím být překvapeni," poznamenal šéf komise a spojil tak klimatické téma s hlavní částí svého dnešního rozsáhlého projevu, v němž se věnoval především řešení aktuální migrační či uprchlické krize.
- EU do Paříže zamíří se závazkem snížit k roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 procent proti úrovni z roku 1990. Některé země unie by rády viděly ještě vyšší cíl.
- Na pařížské konferenci by měla být přijata právně závazná celosvětová dohoda o snižování skleníkových plynů, která by od roku 2020 nahradila Kjótský protokol z roku 1997. Ten se nevztahoval například na Čínu, Indii a další rozvíjející se země a Spojené státy jej nepodepsaly.
SMLOUVA TTIP Juncker rovněž jednoznačně podpořil uzavření rozsáhlé dohody s USA známé jako Investiční a obchodní partnerství (TTIP). Je podle něj ale vyloučené, že by kvůli smlouvě mohly být sníženy evropské standardy či že by EU mohla opustit své principy. - Junckerovo prohlášení provázel potlesk i bučení europoslanců. Nyní dojednávaná smlouva, která by znamenala vznik největšího prostoru volného obchodu na světě, naráží v unii na tvrdý fakticky i ideologicky zdůvodňovaný odpor části veřejnosti i politiků.
- "Máme své základní hodnoty, principy. A tyto principy při vyjednávání s USA nemůžeme vzdávat," prohlásil Juncker. Část kritiků TTIP se totiž obává například snížení vysoko nastavených evropských pravidel ochrany spotřebitele, životního prostředí a podobně.
- Juncker také hájil způsob, jakým se jeho komise a odpovědná eurokomisařka Cecilia Malmströmová snaží o transparentnost vyjednávání o dohodě. "Jsem pro maximální otevřenost. Ale jsem proti veřejnému vytváření vyjednávací pozice EU. Jsme tím slabší, čím víc druhé straně oznamujeme, jaké jsou naše záměry... Jsem pro otevřenost, ale také pro serióznost," prohlásil předseda komise.
- Jednání o dohodě by podle srpnového vyjádření Malmströmové chtěla komise dokončit příští rok; vyjednává se od loňska. Evropský parlament poskytl v červenci komisi mandát k pokračování rozhovorů o TTIP. Podařilo se mu dojednat kompromis ohledně sporného bodu týkajícího se ochrany investic a takzvaných investorských arbitráží (ISDS), které řeší případné obchodní spory mezi investory a státy.
DOHODA S ŘECKEM Dohody uzavřené v souvislosti se třetím záchranným balíkem pro zadlužené Řecko musí respektovat také budoucí vlády této země, konstatoval Juncker. - "Na programu jsme se shodli a rád bych, aby jej respektovaly všechny řecké vlády. Ta, která jej vyjednala a také všechny budoucí," prohlásil. Připomněl, že v minulosti byly někdy v EU a eurozóně dohody porušovány. "Teď musí každý pochopit, že to myslíme vážně. A vyžadujeme respekt k dosaženým dohodám," upozornil Juncker.
- Řekové půjdou zvolit novou vládu v neděli 20. září poté, co levicový premiér Alexis Tsipras oznámil koncem srpna svou rezignaci. Právě on po měsících odkladů souhlasil s podmínkami mezinárodních věřitelů, které byly spojeny s další masivní podporou pro zemi.
- Evropský stabilizační mechanismus v rámci už třetího záchranného programu poskytne Řecku během tří let až 86 miliard eur (2,3 bilionu Kč), Atény ale musely rychle začít přijímat požadované reformy.
- Řecká otázka se netýká jen zlepšení stavu řeckých veřejných financí, míní Juncker. Vliv měla situace na ekonomický růst Řecka i postavení země v Evropské unii. "Myslím, že Řekové jsou tvrdě pracující lidé, kteří dělají co mohou a snaží se zajistit, že jejich země pokročí," poznamenal předseda komise.
- Podle Junckera by komise v minulých měsících selhala, kdyby se nepokusila o řešení situace kolem Řecka. "Bylo zcela vyloučené, že by se nám nepodařilo najít řešení," prohlásil předseda evropské exekutivy. Zásadním krokem podle něj bylo jasné prohlášení, že variantou není řecký odchod z eurozóny, ačkoli situace až tam mohla zajít.
|
