Rada federace, která použití ruských vojenských sil v zahraničí schvaluje na základě ústavy, jednala za zavřenými dveřmi; pro usnesení bylo podle agentury Interfax 162 hlasujících, nikdo nebyl proti a nikdo se nezdržel.
  |
‚V národním zájmu‘
Ivanov prohlásil, že nasazení armády v cizině nesleduje „žádné zahraničně politické cíle“, ale výhradně „národní zájmy Ruské federace“. Moskva bude jednat v souladu s mezinárodním právem a ruské vojenské zapojení v Sýrii bude mít přesný časový rámec, řekl Ivanov.
Podle agentury AP se Putin v podobné věci na Radu federace naposledy obrátil, když Rusko na jaře 2014 anektovalo ukrajinský Krym.
Moskva, která je dlouholetým Asadovým spojencem, tvrdí, že cílem současného výrazného posilování ruské vojenské přítomnosti v Sýrii není podpora Asada, ale boj proti radikální organizaci Islámský stát (IS). Nasazení ruské armády v této blízkovýchodní zemi znepokojuje Západ.
Putin: Asad je klíčový
O tom, že Rusko by se mohlo zapojit do leteckých úderů západních zemí proti Islámskému státu v Sýrii, hovořil Putin v úterý po setkání s americkým prezidentem Barackem Obamou. Oba lídři se sešli na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku a šlo o jejich první setkání za více než dva roky v době zhoršených vztahů obou mocností.
'Znásilňovali děti před našima očima.' Exkluzivní svědectví o zločinech Asadova režimu |
Zatímco podle Obamy nemůže být Sýrie s Asadem v čele stabilní, Putin syrského prezidenta považuje za člověka, který je klíčový pro porážku teroristů. Do boje proti radikálům z IS v Sýrii se ve zvýšené míře zapojila i Francie.
Ke koordinaci operací proti IS má sloužit společné centrum, které v Bagdádu založily Rusko, Sýrie, Irák a Írán.
„Ať už bude jednotná koalice (proti IS), o čemž pochybuji, nebo nakonec koalice dvě, jedna americká a jedna ruská, své operace budou muset (účastníci leteckých úderů) koordinovat,“ řekl Reuters ruský vojenský expert Ivan Konovalov.
