Lidovky.cz

‚Jacky někdo zabil.‘ Známou britskou novinářku našli oběšenou na záchodech tureckého letiště

Afghánistán

  13:16
Známá britská novinářka a humanitární pracovnice byla o víkendu nalezena oběšená na toaletách Atatürkova letiště v Istanbulu. Turecká média nazývají podezřelé úmrtí sebevraždou, avšak šokovaní přátelé zesnulé Jacqueline Suttonové jejich vysvětlení zpochybňují a požadují, aby její smrt nezávisle vyšetřily mezinárodní úřady.

Zvětšit fotografii

Jacqueline Suttonová. foto: Twitter, Reprofoto

Padesátiletá Jacqueline Suttonová zemřela za dosud nevyjasněných okolností během svého letu do iráckého Arbílu, kam cestovala jako ředitelka irácké sekce Institutu válečného a mírového zpravodajství. Do Istanbulu přiletěla s aerolinkami Turkish Airlines v sobotu pozdě večer a přibližně o dvě hodiny později, kolem půlnoci, měla nasednout na palubu navazujícího letu. Stroj však odletěl bez ní.

IRÁCKÉ TRAUMA

Tělo známé válečné zpravodajky, vědkyně a humanitární pracovnice, jež spolupracovala například s britskou stanicí BBC či OSN a působila rovněž na Středisku arabských a islámských studií Australské národní univerzity (ANU), objevila skupina ruských turistů v záchodové kabince na mezinárodním Atatürkově letišti v Istanbulu.

Turecká média se domnívají, že si Suttonová sama vzala život. S odvoláním na pracovníky letiště upozorňují, že na ženě bylo patrné rozrušení poté, co zameškala navazující let a údajně neměla dostatek finančních prostředků, aby uhradila náhradní letenku.

Sebevražda? Nevěřím

Přátelé a kolegové zesnulé však považují překvapivé úmrtí Jacqueline Suttonové za výsostně podezřelé - včetně rychlosti, s níž turecká strana nabídla veřejnosti vysvětlení.

„Nevěřím, že by spáchala sebevraždu. Jsem skeptická. Doufám, že (britské) ministerstvo zahraničí má (k případu) plný přístup a bude moci patřičně a důkladně vysvětlit okolnosti, za nichž Jacky zemřela, a doufám také, že půjde o vyšetřování transparentní,“ sdělila stanici ABC přítelkyně a kolegyně z ANU Susan Hutchinsonová.

Padesátiletá Suttonová, jež mluvila pěti jazyky včetně arabštiny, se v rámci svého působení na australské akademické půdě soustředila na problematiku lidských práv v Iráku a Afghánistánu, se zvláštním zřetelem na postavení žen a minorit.

‚Nikdo nechce patnáctiletou bez zubů.‘ Džihádisté si dělí otrokyně

Svou prací se také zasazovala o mezinárodní podporu novinářek v těchto problematických oblastech a v Arbílu, hlavním městě autonomního iráckého Kurdistánu, prováděla od letošního června terénní výzkum. Analyzovala například protiženskou rétoriku obsaženou v propagandě Islámského státu a zabývala se možnými způsoby, jak s tímto nebezpečným proudem bojovat.

Stála rovněž v čele irácké sekce Institutu válečného a mírového zpravodajství - funkce, jíž se chopila před pěti měsíci, kdy její předchůdce zahynul při pumovém atentátu v Bagdádu. Násilnou smrtí nedávno zemřelo i několik blízkých přátel Suttonové, například známá pákistánská bojovnice za ženská práva Sabín Mahmudová, kterou zavraždili koncem dubna na ulici v Karáčí, či americká vědkyně Paula Kantorová, jedna ze čtrnácti obětí květnového útoku afghánského Talibanu na hotel v Kábulu.

„Šok a hluboký smutek“ vyjádřil nad úmrtím Jacqueline Suttonové její nadřízený z ANU, ředitel Střediska arabských a islámských studií Amin Saikal. „Nebyla jen výjimečnou výzkumnou pracovnicí, ale také velmi drahou přítelkyní a kolegyní, jejíž práce byla pro centrum významným přínosem,“ lituje australský profesor ztráty „brilantní vědkyně“. „Co se týče problematiky žen ve válce a jejich bezpečí, zanechává za sebou vynikající odkaz,“ ocenila zesnulou kolegyni i Hutchinsová.

S kamarádkou prý naposledy mluvila sotva týden před její smrtí a tehdy nic nenaznačovalo tomu, že by se měla obávat o její psychické zdraví - přestože Suttonová vyjádřila v souvislosti s plánovanou cestou jisté obavy. „Pracovala v Kurdistánu, ale potřebovala odjet přímo do Iráku a měla s tím nějaké (prganizační) potíže. Dělaly jsme si starosti, jestli se ta cesta povede,“ vzpomíná Hutchinsonová.

‚Jacky někdo zabil‘

Irácký novinář a blízký spolupracovník Jacqueline Suttonové Mazin Elias považuje verzi o sebevraždě za „nemožnou“ a tvrdí, že „Jacky někdo zabil“. „V Iráku je všechno těžké, všude narazíte na problém, ale ona se nedala odradit a pokračovala dál. Pro každého chtěla lepší život. A někdo takový že by spáchal sebevraždu? Vyloučeno.“

Stejně „nemožné“ je i to, že by Suttonová zameškala let, věří Elias. „Nebavíme se o nějakém děvčeti, ale o dospělé ženě, která se o sebe umí postarat,“ uvedl rozhodně pro server MailOnline. „Irák je velmi nebezpečné místo. Bezpečnostní situace je špatná, takže když se tam něco stane cizinci... ale v Turecku? Tam je to skutečně podezřelé,“ soudí.

Suttonovou dobře znal také další kolega z ANU Christian Bleuer, jemuž se nepozdává prohlášení turecké policie, podle kterého nemá k dispozici záznam z bezpečnostních kamer na letišti. V inkriminovanou dobu prý nefungovaly. „Nejsilnější žena, kterou jste mohli potkat. A turecká policie řekne, že spáchala sebevraždu, protože jí uletělo letadlo? Nejsem příznivcem konspirací, ale jestliže Turci tvrdí, že kamera na Instabul-Atatürk ‚měla poruchu‘, tak byla Jacky Suttonová zavražděna,“ napsal na Twitteru.

Sama Suttonová nicméně v minulosti přiznala, že se v polovině 90. let vyrovnávala s posttraumatickou stresovou poruchou - následkem internace v eritrejské cele, do níž novinářku uvrhl diktátorský režim prezidenta Afewerkiho.

Autor:
zpět na článek

© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.