Státy ležící na takzvané balkánské trase by měly v zájmu zmírnění migrační krize společně hledat řešení na nedělní schůzce v Bruselu.
„Pokud Německo a Rakousko uzavřou své hranice, jsme připraveni nedovolit, aby se z našich tří zemí staly nárazníkové zóny. Jsme připraveni uzavřít hranice,“ uvedl Borisov po setkání s rumunským premiérem Victorem Pontou a srbským premiérem Aleksandarem Vučičem. „Nevystavíme naše země devastujícímu tlaku milionů (lidí), kteří by přišli,“ dodal.
Uprchlíci v Bulharsku
„Splníme své povinnosti, jsme solidární se všemi v Evropě,“ komentoval výsledky jednání rumunský premiér Ponta. „Odpovědnost ale nemohou nést jenom některé země,“ dodal. Pokud část zemí zavírá hranice a staví ploty, musí se ostatní státy začít podle Ponty rovněž bránit odpovídajícím způsobem.
Maďarsko, které sousedí s Rumunskem i Srbskem, postavilo na své hranici plot, který má zabránit migrantům v ilegálním přechodu jeho hranic. Po jeho dokončení se změnila hlavní trasa balkánské stezky a místo Maďarska nyní vede přes Chorvatsko a Slovinsko.
Slovinsko se dál potýká s přílivem migrantů. Jejich proud neslábne |
Na neděli pozval předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker do Bruselu zástupce zemí Evropské unie i nečlenských států, které leží na takzvané balkánské stezce. Výsledkem summitu by mělo být zlepšení vzájemné spolupráce dotčených zemí. Juncker už v pátek rozeslal účastníkům nedělního jednání šestnáctibodový plán, jak toho chce dosáhnout.
„Postižené země by neměly mluvit jen jedna o druhé, ale měly by mluvit jedna s druhou,“ stojí podle agentury DPA v návrhu. Podle návrhu by měly vlády dotčených zemí do 24 hodin jmenovat své zástupce pro koordinaci řešení otázek souvisejících s migrační krizí. Bez otálení by si měly vlády také poskytovat informace o aktuálním pohybu migrantů. Ustat by měla také praxe, kdy země přepravují běžence k hranicím svých sousedů bez jejich předchozího svolení.
Plány Evropské komise
Evropská komise v plánu usnesení navrhuje také vyslání nové mise evropské agentury na ochranu vnějších hranic Frontex na hranici Řecka s Makedonií a Albánií. Pohraničníci by tu měli registrovat běžence, u nichž se to nepodařilo už na území Řecka.
Nedělní schůzky by se měli zúčastnit čelní představitelé Německa, Rakouska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska, Rumunska, Bulharska, Řecka a nečlenských zemí Srbska a Makedonie. Kromě Junckera se k nim připojí i předseda Evropské Rady Donald Tusk, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz či Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres.
Migrační krize: Maďarské hranice zůstanou neprostupné, Švédsko čeká příval uprchlíků |
Chorvatský premiér Zoran Milanović už Junckerův šestnáctibodový plán označil za „zcela nerealistický“. „Ten, kdo to psal, vůbec nerozumí situaci,“ uvedl. „Vznikl v hlavě dobře placeného byrokrata,“ dodal. Chorvatsko u sebe nebude podle Milanoviče v rozporu s navrhovanými opatřeními nechávat běžence déle, než po nezbytně dlouhou dobu, a bude dále pokračovat v praxi jejich svážení k hranicím Slovinska. Opravdovým řešením by podle něj byla lepší ochrana vnější hranice EU v Řecku. „My můžeme do řeckých vod poslat jednu, dvě lodě a ostatní jich mohou poslat ještě víc než my,“ uvedl Milanović.
