Jekatěrinu Vologženinovou lze jen stěží považovat za vlivnou personu virtuálního světa: seznam jejích spřátelených účtů na sociální síti VKontakte čítá jen něco málo přes padesát položek.
Přesto stála bedlivému hledáčku ruských zpravodajců za pozornost. Svobodná matka na sebe upozornila sdílením odkazů, které odporovaly oficiálnímu výkladu ukrajinské krize - namátkou na film Zima, která nás změnila, jenž líčí protesty proti režimu Viktora Janukovyče optikou takzvané revoluce důstojnosti.
ČTĚTE TAKÉ: |
Kreml a jím kontrolovaná státní média, jež ruský veřejný prostor opanují, se ovšem neústupně drží linie Západem řízeného puče, který vydal bratrskou Ukrajinu napospas šovinistické juntě. Případ Jekatěriny Vologženinové je dalším z myriády drobných příběhů, které dokazují, že jít proti proudu se v dnešním Rusku nevyplácí - i když jste „jen“ šestačtyřicetiletá prodavačka z Jekatěrinburgu.
‚Šířila nenávist a podporovala teroristy‘
Žena, která na vrcholu mediální kampaně proti "zločinným banderovcům“ v létě 2014 pátrala po dalších dostupných informacích a pak o nich uvědomila své známé, je nyní sama obviněna ze zločinu. „Rozněcování nenávisti proti společenským skupinám, proti dobrovolným ruským bojovníkům, kteří bojují na straně domobrany (proruských vzbouřenců na jihovýchodě Ukrajiny - pozn. red.), proti pověřeným činitelům moderního Ruska,“ předčítá Vologženinova z textu obvinění.
To ji letos v říjnu dostalo až za zavřené dveře soudní síně - poté, co jí policie v rámci domovní prohlídky zabavila notebook, tablet či digitální kameru.
Získané důkazní materiály však ruským bezpečnostním složkám nestačily a Vologženinovou si těsně před zahájením soudního procesu pojistily zařazením na seznam podporovatelů terorismu a zablokováním bankovního konta. „Abych finančně nepomáhala žádné teroristické organizaci. Nevím, koho tím mysleli - jestli Islámský stát, nebo možná Pravý sektor?“ řekla Vologženinova stanici RFE/RL, jež o kauze obviněné Rusky informovala.
Vologženinová není prvním člověkem, který čelí v souvislosti s ukrajinskou krizí a sociálními sítěmi obvinění. Tatarstánský soud v září vynesl verdikt tříletého odnětí svobody nad Rafisem Kašapovem, předsedou nevládního Tatarského veřejného centra. Muž, který na internetu kritizoval ruskou anexi Krymu a podporu, kterou Moskva zásobuje takzvané separatisty na Donbasu, byl shledán vinným ze šíření etnické nenávisti - a podněcování k separatismu. |
Žaloba proti Vologženinové se opírá o článek 282 trestního zákoníku Ruské federace, který se vztahuje právě na šíření entické nenávisti a hanobení lidské důstojnosti. „Již samo kopírování nebo sdílení odkazů na tyto (extremistické) materiály je zločinem. Proto je žena, která se ho dopustila, žalována,“ vysvětluje Marina Kanatova z úřadu prokurátora Sverdlovské oblasti. Ruská legislativa obžalobě umožňuje žádat pro obviněnou až čtyřletý trest odnětí svobody.
Advokát stíhané ženy namítá, že obvinění je nepodložené a upozorňuje, že umístění Vologženinové na seznam podporovatelů terorismu je vysoce problematické. „Zařadili ji tam už během předběžného vyšetřování. Pokládáme to za procedurální tlak na soud. Našim zákonodárcům je presumpce neviny absolutně lhostejná,“ konstatoval Roman Kačanov.
K TÉMATU: |
Dosavadní průběh procesu nicméně naděje obhajoby zatím maří. Stížnost, již Kačanov jménem své klientky podal proti líčení s vyloučením veřejnosti, už odpovědná místa smetla ze stolu. Další soudní stání se koná právě dnes, v úterý 27. října. Jekatěrině Vologženinové nezbývá než doufat, že odpověď na otázku, zda se svobodná matka ubrání praxí promazané mašinerii ruské justice, není předem známa.
Watch What You “Like”: The Case of Ekaterina Vologzheninova https://t.co/LMuhusNynP pic.twitter.com/pTVDncmKcx
— The Russian Reader (@readingrussian) 21. Říjen 2015
