Výsledky ukazují, že vládu sestaví tábor, kterému se podaří získat do koalice liberální uskupení Most, které skončilo třetí a bude mít 19 poslanců. Postoj této reformní formace, opírající se o občanskou iniciativu, je ale zatím nejasný.
Do zákonodárného sboru se podle výsledků rovněž dostane, ale s minimálním počtem jednoho až tří mandátů, dalších pět politických subjektů.
Podle centrální volební komise v neděli přišlo k volebním urnám 60,81 procenta oprávněných voličů.
„Vyhráli jsme. Strana, která získala největší počet hlasů, musí v budoucnosti vést Chorvatsko,“ prohlásil podle agentury AP předseda HDZ Tomislav Karamarko na povolebním shromáždění svých přívrženců. Vlastenecká koalice HDZ získala v samotném Chorvatsku 56 mandátů, ale díky drtivému vítězství u Chorvatů žijících v zahraničí (přes 85 procent hlasů) dostala také všechny tři mandáty, jež připadají na diasporu.
Chorvatská prezidentka vyzvala k vojenské pohotovosti. Situace v zemi se zhoršuje |
Šéf SDP a chorvatský premiér Zoran Milanović se ovšem naděje na udržení u moci nevzdává. Hned po oznámení předběžných výsledků pozval Most ke koaličním rozhovorům. „Chorvatsko se rozhodlo ke změně. Nemůžeme ji provést sami,“ prohlásil Milanović. Podle Reuters se již obrátil i na všechny menší reformní strany, jež se do parlamentu dostaly.
Podle chorvatské ústavy prezident jmenuje premiéra po konzultacích s parlamentními stranami a vybírá v řadách formace, která prokázala, že má v parlamentu většinu.
Klíč ke koalici
Je zřejmé, že klíčovou úlohu v koaličních jednáních sehraje liberálně zaměřený Most, který sdružuje nezávislé kandidátky a vznikl před třemi roky. Profiluje se jako alternativa k oběma nejsilnějším stranám v zemi. Chce se zasazovat o reformu státního sektoru a o vytvoření příznivějšího podnikatelského prostředí.
Otázkou ale podle analytiků je, zda se strana Most bude chtít s HDZ nebo s SDP spojit. Její šéf Bože Petrov zdůraznil, že podpoří jen takovou vládu, která se konkrétně včetně termínů zaváže reformovat justici a státní správu a také zlepší podnikatelské prostředí. „Nové volby jsou mnohem levnější než neschopná vláda,“ prohlásil podle Reuters Petrov.
#UPDATE Croatia's opposition bloc surges ahead in election, according to preliminary results https://t.co/VEoaPoFjjZ pic.twitter.com/aJ8iIPTArB
— Agence France-Presse (@AFP) 8. Listopad 2015Není jisté ani to, že o koalici s jednou ze dvou hlavních stran bude stát některá jiná menší formace, která se do parlamentu dostane. Proto se spekuluje o možnosti takzvané velké koalice po vzoru Německa. Názory politologů i veřejnosti na to, zda je něco takového vůbec možné, se rozcházejí. Někteří to zcela vylučují, jiní připouštějí, že se politici HDZ a SDP mohou dohodnout, protože menšinová vláda s pouhou příležitostnou podporou některých poslanců jiných stran by byla příliš slabá.
Strany, kterým se podaří vytvořit vládní koalici, čeká nesnadný úkol oživit dosud nepříliš efektivní ekonomiku, jež patří k nejslabším v Evropské unii. Budou se také muset vypořádat s náporem uprchlíků, kteří přes Chorvatsko míří do západní Evropy.
Chorvatsko je jednou z nejchudších zemí Evropské unie, státní dluh činí 90 procent ročního výkonu ekonomiky, míra nezaměstnanosti byla v září 16,2 procenta a mezi mladými dokonce 43,1 procenta.
