Lidovky.cz

Nervózní Arabové tuží protiraketový deštník. Strach z Íránu je stojí miliardy

USA

  6:00
DUBAJ/PRAHA - Válka v Jemenu i balistické rakety sebevědomého Íránu straší státy v Perském zálivu. Kuvajt, Katar nebo i Spojené arabské emiráty proto masivně investují do své protiraketové obrany.

Protiraketový deštník nad Perským zálivem. foto: Reuters, Lockheedmartin.com // Koláž Šimon / LN

Letos v létě, přesně 6. června a 26. srpna, ohlásili Saúdové sestřelení útočných raket z Jemenu. Šlo o nechvalně proslulé scudy, v jednom případě sovětského typu, v druhém severokorejské kopie, uvedla saúdskoarabská tisková agentura SPA.

Ta ovšem neinformovala o dalším útoku, který se 29. července nepodařilo odrazit. Cílem byla vojenská základna 350 kilometrů od jemenské hranice, ale jen pověstná nepřesnost raket typu Scud zabránila pohromě...

S menším dostřelem, zato přesnější, jsou mobilní systémy Scarab (Točka). Jemenští Húthíové z organizace Ansár Alláh („Přívrženci Boha“) se chlubí touto zbraní, která zřejmě způsobila dosud nejtěžší ztráty Saúdy vedené koalici zasahující v rozvrácené zemi. Počátkem září tak Saúdská Arábie přiznala deset mrtvých vojáků, Spojeným arabským emirátům zemřelo 22 lidí a Bahrajnu nejméně pět vojáků.

Obavy z íránského arzenálu

Jen několik zbývajících raketových systémů, jež zůstávají v Jemenu, jsou ale pouhou prkotinou v porovnání s íránskou výzbrojí. „Protiraketová obrana se pro státy Perského zálivu stává čím dál urgentnější prioritou,“ píše renomovaný týdeník Jane’s Defence Weekly. A připomíná, že Írán pumpuje peníze do vývoje raket, aby kompenzoval svou slabinu – zastaralé letectvo. Persie využívá raket k zastrašování i propagandě, jako je tomu u střel středního doletu Šaháb-3 (Meteor), Ghadr-H (Síla) či Qiam (Povstání).

NEKLIDNÝ BLÍZKÝ VÝCHOD

Není to tak dlouho, co íránská státní televize předvedla 44 těchto raket v podzemním skladu. „Jsou podobné Šahábu-1, ale bez křidélek,“ řekl íránský generál, když tvrdil, že raketa zvýšila svůj dolet na 800 kilometrů. To je daleko více, než je zapotřebí k útokům na členské země Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC). Podle magazínu Jane’s by ale íránské zbraně mohly operovat z větší hloubi vlastního území a také z více směrů – klidně až z provincií hraničících s Pákistánem. To by při simultánním útoku znesnadnilo obranu jmenovaných zemí, jež zatím spoléhají na americké střely PAC-2/3 Patriot.

Čtyři bohaté státy z GCC – Kuvajt, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty – proto intenzivně jednají o dokonalejším „deštníku“. Zbývající dvě země – Bahrajn a Omán – nejsou tak aktivní; maličké Bahrajnské království s milionem obyvatel nemá tolik zdrojů na obří investice a třímilionový Omán zase spoléhá na svou roli vyjednavače v regionu.

Vylepšené systémy Patriot si u společnosti Lockheed Martin objednali Kuvajťané i Emiráty, které je rozestavují kolem Dubaje i Abú Dhabí. SAE pokročily ještě dál a přikoupily systém Terminal High Altitude Area Defense (THAAD), který je jakýmsi „naddeštníkem“ – umí sestřelit balistické rakety ve vysokých výškách a přidává další obrannou vrstvu.

Není to levná záležitost. Jen dvě sestavy THAAD stály 1,96 miliardy dolarů (asi padesát miliard korun) a dva radary od firmy Raytheon vyšly na další půlmiliardu. Katar od téže korporace loni nakoupil podobné systémy za 2,4 miliardy čili za šedesát miliard korun. Saúdové spoléhají jen na osvědčené střely Patriot, jichž si v říjnu dle agentury Reuters objednali 320 a dalších 280 raket PAC-3 chtějí koupit v roce 2017.

Výzvy ke sjednocené obraně

„Efektivně bránit národ bývá možné tehdy, když má i sousední národ radar,“ řekla roku 2012 Hillary Clintonová, tehdejší ministryně zahraničí USA. Spojené státy dlouhodobě vyzývají arabské státy Zálivu, aby lépe koordinovaly obranu proti íránské hrozbě. Podle Američanů by bylo nejvýhodnější zřídit jedno regionální řídicí středisko, ideálně prý v Kataru, kde na základně Al-Ubajd sídlí i americké vojenské velení oblasti. To ovšem naráží na rivalitu mezi jednotlivými zeměmi GCC.

Íránu se nebojí pouze Arabové. Ve středu zazněly izraelské požadavky, aby USA zvýšily vojenskou pomoc na pět miliard dolarů (124 miliard korun) ročně a po dobu deseti let. Izrael má dle stávající smlouvy do roku 2017 dostávat tři miliardy. „Poté by chtěl pomoc zvýšit, zejména v souvislosti s obavami z kroků Íránu,“ napsala ČTK. Izrael chce přidat kvůli hrozbám, jež prý budou důsledkem uzavření dohody o omezení íránského jaderného programu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.