S nápadem přišlo Německo. Kancléřka Angela Merkelová o tématu před začátkem nedělního summitu jednala se svými partnery z některých významných zemí EU. V německém tisku přitom v souvislosti s návrhem zaznělo číslo 400 tisíc lidí, kteří jsou nyní v uprchlických táborech v Turecku.
Podle Junckera zatím zájem účastnit se nového projektu dalo najevo osm států.
Na uprchlíky dají Češi Turkům 700 milionů. Čtyřikrát více než na pomoc jinde |
Na podobném plánu, ovšem v řádově nižších hodnotách, se země EU shodly už letos před prázdninami. Tehdy se dohoda týkala celkem 20.000 osob z táborů v Turecku, Jordánsku a Libanonu. Na ČR mělo připadnout 400 lidí.
Na společném postupu ve snaze zmírnit migrační proud do Evropy se v neděli na summitu v Bruselu shodly Evropská unie a Turecko, řekl předseda unijních summitů Donald Tusk. EU poskytne Ankaře tři miliardy eur (asi 81 miliard korun) na zlepšení situace tamních syrských uprchlíků, otevřeny budou další kapitoly přístupových rozhovorů a zjednodušen bude vízový režim.
Neznamená to konec problémů
„Nečekáme od nikoho, že bude hlídat naše hranice místo nás. To má a musí být prací nás Evropanů,“ zdůraznil Tusk. Očekává ale zásadní „změnu pravidel hry“ při zmenšování migračního proudu z Turecka směrem do Evropy.
Islámský stát není pro Erdogana hrozbou. Jde mu o Kurdy, říká expertka z Turecka |
Český premiér Bohuslav Sobotka novinářům po schůzce řekl, že Turecko zpřísní ostrahu svých hranic, bude aktivně bránit nelegální migraci směrem do EU. Země začne aktivněji zasahovat proti sítím převáděčů a pašeráků lidí. „Měla by se zintenzivnit spolupráce mezi Tureckem, Řeckem a Bulharskem při ochraně společné hranice,“ vypočetl předseda české vlády.
Zdůraznil ale také, že žádná dohoda není „kouzelným proutkem“, který sám o sobě zajistí konec migrační krize.
„Je jasné, že Turecko není příčina. Turecko je klíčová tranzitní země, která může přispět k regulaci krize, ale nezastaví ji,“ podotkl Sobotka. K tomu je podle něj potřeba najít politické řešení pro ukončení občanské války v Sýrii.
Turecký premiér Ahmet Davutoglu před novináři připomněl, že nejde jen o tureckou či evropskou otázku. „Musíme jednat společně,“ upozornil a zdůraznil, že jediným trvalým způsobem řešení migrační krize je uspokojivé řešení syrské otázky.
„Je to cena za neschopnost OSN vyřešit Sýrii,“ zní z Turecka
„Platíme cenu za neschopnost systému OSN vyřešit syrskou krizi v počátcích,“ poznamenal turecký premiér. Připomněl, že v zemi je nyní 2,2 milionu syrských uprchlíků a další lidé z jiných zemí v regionu. Turecko už na ně utratilo okolo osmi miliard dolarů. „V některých městech je víc syrských uprchlíků než tureckých občanů,“ podotkl Davutoglu.
Zdůraznil proto, že ony tři miliardy eur nejsou určeny Turecku, ale právě pro tyto miliony uprchlíků.
Tusk v neděli uvedl, že do unie letos nelegálně přišlo 1,5 milionu migrantů. Jeho tým poté uváděl, že jde o údaj evropské agentury Frontex.
Turecko by podle Tuska mělo účinně zasahovat proti převáděčům či aktivně bránit v cestě do Evropy těm, u nichž je jasné, že na azyl nárok nemají.
Tusk připomíná, že Turecko má stále co řešit
Předseda unijních summitů připomněl, že Turecko je nejen klíčový strategický partner Evropy, ale také kandidát na členství v EU od roku 1999. V neděli lídři zemí EU a turecký premiér Davutoglu souhlasili s „novou energií“ pro přístupové rozhovory. Podle tureckého zástupce je to „klíčová zpráva“, jedním z bodů je také pořádání summitů EU-Turecko dvakrát ročně.
Příští rok by měly být v přístupových jednáních otevřeny další kapitoly. Tusk přitom zdůraznil, že nedělní jednání není „přepsáním“ evropské politiky rozšíření, a připomněl problematiku lidských práv.
