První odhady po sečtení bezmála sto procent hlasů nakonec přisoudily vítězství vládnoucím lidovcům. Získali 123 křesel, k dosažení parlamentní většiny by jich ale potřebovali 176.
Druzí skončili socialisté (90 křesel), hned za nimi se umístilo protestní hnutí Podemos se ziskem 69 mandátů. Potenciální vládní partner, liberální strana Ciudadanos, získal 40 mandátů, což však na většinu s lidovci nestačí. Ještě před vyhlášením konečných výsledků se proto začalo spekulovat o možné koalici socialistů s hnutím Podemos.
  |
K volbám až po siestě
Účast ve volbách byla zprvu nízká. Konec siesty však přinesl změnu a nakonec přesáhla 70 procent, jak napověděly průzkumy. Většina voličů byla nerozhodnutá.
„Vždycky jsem volil lidovce, teď ale váhám. A to jsem naposledy dokonce pro lidovce pracoval jako dobrovolník,“ krčí rameny 32letý Jaime jen pár hodin před otevřením volebních místností, s odkazem na kampaň v roce 2011. Lidovci vystudovaného ekonoma původem z Baskicka zklamali.
ZPRAVODAJKA LN V MADRIDU: |
„Místo toho, aby snížili daně, zvýšili je a vytvořili strašné podmínky pro živnostníky,“ vyčítá lidovcům, čím dál víc odhodlaný podpořit nové středopravicové uskupení Ciudadanos.
A právě v této možnosti se včerejší hlasování lišilo od všech předchozích po roce 1977, kdy se v zemi konaly první demokratické volby po smrti generála Franka. Do boje o hlasy se letos nevydali jen tradiční lidovci (PP) a socialisté (PSOE), ale hned čtyři strany, jež v odhadech nasbíraly 15 a více procent. Kromě původně regionální katalánské strany Ciudadanos především radikálně levicové hnutí Podemos politologa Pabla Iglesiase, které si od předloňska získává sympatie Španělů unavených tvrdými vládními škrty i korupčními skandály starých stran.
