LN: Co očekáváte od procesu implementace jaderné dohody mezinárodních mocností s Íránem a kdy by mohly být ukončeny sankce?
Nacházíme se v kritické fázi jaderné dohody. V úterý (15. prosince) se ve Vídni sešla Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii, aby uzavřela složku týkající se otázek PMD (možné vojenské dimenze íránského jaderného programu – pozn. red.). Došli k závěru, že se opravdu nejednalo o vojenské otázky, protože v minulosti nikdy žádné vojenské aktivity neprobíhaly. Proto je uznání atomové agentury mílovým krokem k usnadnění implementace dohody. Doufejme, že budeme mít dohodu o implementaci během prvních deseti dnů v lednu.
ANALÝZA K TÉMATU: |
Připravili jsme už všechny nutné kroky, které musíme učinit, a po uzavření případu ve Vídni uděláme i ty zbývající. Druhá strana – Evropské unie a Spojené státy – se už písemně zavázala k ukončení všech sankcí, které byly spojeny s jaderným programem. Až tedy splníme naše závazky a ověří to Mezinárodní atomová agentura, sankce budou automaticky ukončeny.
Íránští vědci ve výzkumné místnosti jaderného zařízení.
LN: Pokud půjde implementační proces hladce, očekáváte v příštím roce další rozvoj vzájemných vztahů se Západem a jmenovitě Spojenými státy?
Implementace jaderné dohody je jedna věc, naše vztahy s USA jsou věc druhá. Teď soustředíme naši veškerou pozornost k implementaci dohody. Je důležité, aby byla implementace úplná. Když se podíváte na zprávu Rady guvernérů o plnění dočasné dohody, kterou jsme podepsali v Ženevě před třemi lety, uvidíte, že Írán udělal vše, aby naplnil své závazky. Jsme si jistí, že to je i případ implementace této jaderné dohody. Doufáme proto, že své závazky splní i druhá strana, EU a Spojené státy – zvláště se to týká ukončení sankcí. Víme, že jsou tu určité kruhy a lidé, kterým se dohoda nelíbí, a že se budou pokoušet ji sabotovat. Všichni proto musíme být opatrní a musíme dohodu implementovat celou.
John Kerry (vlevo) se svým íránským protěškem Mohammadem Džavádem Zarífem.
Implementace nám vydláždí cestu k další spolupráci se Západem. V Evropské unii – ani jejích členských státech – nevidím jediný problém, který by bránil prohloubení vztahů. Co se ale týče našich vztahů s USA: nemyslím, že by bylo rozumné předvídat, co se stane v budoucnu. Mezi implementací dohody a stavem našich vztahů se Spojenými státy tedy nevidím žádnou spojitost.
LN: Pojďme do válčící Sýrie. Vidíte jako reálné, že se mezinárodní společenství dohodne na nějakém scénáři k ukončení války? Zdá se, že v posledních měsících se pozice jednotlivých států přece jen trochu sbližují...
Sýrie je velice komplikovaný případ. Především si musíme přiznat, že tento konflikt nemá vojenské řešení. Krveprolévání musí skočit. V Sýrii jsme ale svědky fenoménu nazvaného Dá’iš (arabská zkratka pro Islámský stát – pozn. red.), to ale není jediný problém, jsou tam i jiné teroristické skupiny, které jsou i v Iráku. Podle našeho názoru je potřeba vytvořit společnou frontu, která porazí teroristy.
Teroristé už provádějí operace i mimo Sýrii a Irák, poslední byla v Paříži. Pokoušejí se vytvářet problémy v Evropě, na Blízkém východě i v dalších regionech. Je to tedy mezinárodní problém. Když tento závěr přijmeme, měli bychom zároveň přijmout i řešení, které bude mít mezinárodní charakter. Proto si myslíme, že všechny země, které jsou schopné bojovat s terorismem, by se měly k jednotné frontě proti teroru připojit. Syrská vláda a opozice by se měly pokusit vyřešit své spory a zapojit se do této fronty. Víme, že je to těžké, jiná cesta ale není.
O to se snažíme ve vídeňském procesu. Už proběhla dvě kola jednání a my jsme připraveni tomuto procesu věnovat ještě více času a energie. Neměli bychom zapomínat na fakt, že pokud je v Sýrii mocenské vakuum, budou z něj těžit pouze teroristé. Je na syrském lidu, aby si zvolil, kdo bude jejich prezidentem. Ostatní země by se měly pokusit usnadnit vnitřní syrský dialog.
  |
LN: Zdá se, že Rusko by se spokojilo s alavitským státem na syrském pobřeží a že Sýrie ve svých původních hranicích už nebude existovat. Jak vidíte budoucnost tohoto území vy?
Jsme proti desintegraci Sýrie. Měli bychom velmi vážně usilovat o zachování územní integrity Sýrie a žádná země by neměla porušovat její suverenitu. Věříme, že syrský lid je schopný porazit teroristy, a jak už jsem řekl, měla by se proti nim spojit i vláda s opozicí. Nemůžeme tedy přijmout žádný pokus kohokoliv zmocnit se nějaké části syrského území. Sýrie je členským státem OSN a my si myslíme, že si zaslouží hrát svoji úlohu v mezinárodním společenství.
Amerika je se zvrácenými Saúdy v posteli, zlobí se Hříšník v Mekce |
LN: Mluvil jste o společné frontě proti terorismu. Saúdská Arábie nedávno oznámila, že ustavila islámskou koalici proti terorismu, Írán v ní však chybí. Byli jste do ní pozváni?
Ne, nebyli jsme pozváni. My ale potřebujeme opravdové úsilí každého státu, nejen nějaké slogany. Nemůžete jen říkat hezké věty a zároveň nedělat nic. Bohužel víme, že v Sýrii operují teroristické skupiny s pomocí některých zemí. Je fakt, že některé země teroristům pomáhají. Potřebujeme jen politickou vůli, kterou převedeme do akce.
LN: Pokládáte Dá’iš (Islámský stát) za hrozbu pro Írán?
Dá’iš je hrozbou pro každého. Každá země má proto povinnost bojovat proti němu a jeho ideologii. Oni nejsou jen regionální hrozbou, ale představují nebezpečí pro všechny lidi na celém světě. Žádná země nemůže mít pocit, že je proti tomuto nebezpečí nějak imunní.
