Do Norska se v loňském roce pokoušeli migranti dostat nejen takzvanou balkánskou stezkou vedoucí přes Turecko, Řecko, západní Balkán, Rakousko a Německo, ale i „arktickou stezkou“. Z Ruska do Norska nejčastěji přecházeli přes hraniční přechod Storskog, který však není otevřen pro chodce: migranti si proto pro překonání hranice pořizovali jízdní kola. Loni se takto do Norska dostalo asi 5500 uprchlíků.
Norsko vybuduje u hranic s Ruskem středisko pro migranty |
Norské policejní ředitelství nyní oznámilo, že vypovězení migranti budou muset absolvovat cestu zpět do Ruska znovu na kole. Požádalo prý už policisty ze stanic v okolí přechodu Storskog, aby se pokusili získat co nejvíce kol, které za hranicí loni našli, a uvedli je do pojízdného stavu.
Divné, ale není jiná možnost
„Chápu, že to zní trošku divně,“ uvedl mluvčí ředitelství Jan Erik Thomassen. Tomu, aby museli migranti přejet hranici opět na kole, se chtěli norští policisté podle něj vyhnout, kvůli neochotě ruské strany spolupracovat ale prý nezbyla jiná možnost.
Oslo už dříve uvedlo, že bude některé Syřany, kteří do Norska přicházejí přes Rusko, posílat zpět, neboť se údajně většinou jedná o lidi, kteří delší dobu žili v Rusku a mají povolení tam zůstat. Nejedná se tak prý o uprchlíky. Získat ruská víza není pro Syřany problém a na severu se obešli i bez služeb převáděčů.
Norsko sice není členskou zemí Evropské unie, ale je součástí schengenského prostoru volného cestování. Skandinávská země loni přijala skoro 33 000 žadatelů o azyl. Většina z nich přicestovala přes sousední Švédsko. Na počátku ledna Oslo oznámilo, že asi 5000 běženců vrátí také do členských zemí Evropské unie.
  |
