V Kábulu pracoval pětadvacetiletý Arian pro Ministerstvo školství. Pak se ale nechal zmást řečmi pašeráků, kteří Afgháncům slibovali, že je v Evropě čeká vřelé přijetí a okamžité získání občanství.
„Ale byla to všechno lež,“ popisuje Arian Rádiu Svobodná Evropa, které přináší jeho příběh. Stal se tak jedním z mnoha Afghánců, kteří naletěli kampani pašeráků. Ti na uprchlické krizi vydělávají miliony korun.
Mířili za štěstím do Evropy, teď se vracejí. Zklamané migranty žene zpět stesk i deziluze |
Nevědom si této zkušenosti a s touhou po novém, lepším životě, všeho zanechal a vydal se na strastiplnou cestu z Afghánistánu skrz Írán a Turecko až do Evropy. Pašerákům zaplatil přes osm tisíc dolarů, v podstatě všechny své úspory. Ale ta cesta za to stojí, byl si jistý. Těšil se, že v Německu získá občanství, naučí se jazyk a brzy započne běžný život.
Jeho představy ale brzy přišly do střetu s realitou. Žádné kurzy němčiny, které by mu pomohly začlenit se do německé společnosti, navštěvovat nezačal. Čekalo na něj lůžko v uprchlickém táboře, které po třech měsících mohl vyměnit za postel v bytě ve městě Fulda. Ten obýval s dalšími šesti migranty.
„Migrační úřady mě ani nepozvaly na pohovor, ani nezačaly pracovat na mém případu,“ stěžuje si na jejich nečinnost Arian a vysvětluje tak narůstající frustraci.
Afghan migrant Arian spent around a year in Germany before deciding to return home. https://t.co/GP4oOGWt7Z pic.twitter.com/8kSY9NN7bq
— RFE/RL (@RFERL) March 11, 2016
Nejistota a dlouhé čekání ho ubíjelo, až se po roce rozhodl vydat zpátky. „Pomyslel jsem, že než žít v nejistotě, raději se vrátím do Afghánistánu,“ popisuje své motivy.
Vpustíme jen uprchlíky z válečných měst, hlásí Makedonie. Smůlu mají lidé z Bagdádu nebo Damašku |
Arian se tak stal jedním z tří stovek afghánských migrantů, kteří se v loňském roce vrátili domů. Podle afghánské ambasády v Německu další asi tisícovka nyní čeká na povolení a finance pro návrat do své vlasti. Podle šéfky německé buňky Mezinárodní organizace pro migraci Alexandry Szabadosové Německo právě tuto variantu podporuje více než nucenou deportaci, proto migrantům na jejich zpáteční cestu přispívá v rámci programu REAG/GARP v řádech pár stovek eur.
Jak uvádí Rádio Svobodná Evropa, jen za loňský rok se do Evropy vydalo přes 65 tisíc Afghánců. Jejich cesta ale může být nyní komplikovanější. Minulý týden se totiž objevily informace, že Makedonie bude do země vpouštět jen migranty prchající z měst zasažených válkou. Již před třemi týdny přitom Makedonie také uzavřela hranice pro afghánské migranty.
Do not believe the rumours and false information deliberately spread by human traffickers about the allegedly easy trip...
Zveřejnil(a) Germany in Afghanistan dne 15. listopad 2015
Ostatně i německá ambasáda v Kábulu loni rozjela kampaň, v níž varuje před řečmi pašeráků a zrazuje Afghánce od cesty do Evropy. „Opouštíš Afghánistán? Jsi si jistý?“ zní motto na billboardech, které se objevily v Kábulu a dalších velkých městech. Chce tak mimo jiné, aby si lidé více svou cestu rozmysleli a nenechali se nalákat tak jako právě Arian. Ten, nyní zpátky doma, avšak nezaměstnaný, své cesty lituje.
„Kdybych věděl, jak nebezpečná cesta do Evropy bude a jak nejistý bude život v Německu, nikdy bych Afghánistán neopustil,“ připouští.
