Směr-SD, nacionalistická Slovenská národní strana (SNS), dále strany Síť a Most-Híd začaly oficiálně vyjednávat o společné vládě, poté co o uplynulém víkendu padla možnost vzniku široké pravicové koalice a co strany pravého středu Síť a Most-Híd změnily svůj odmítavý postoj k rozhovorům o vzniku koalice se Směrem-SD.
Slovenský prezident Kiska pověří ve středu sestavením vlády Fica |
„Hlásíme se jednoznačné ke kontinuitě proevropské a proatlantické orientace Slovenska. Zvláštní pozornost jsme věnovali protikorupčnímu programu,“ řekl Fico poté, co lídři čtyř stran programové priority podepsali.
Čtveřice stran se shodla na snížení sazby daně z příjmů firem na 21 z nynějších 22 procent a na pravidelném přehodnocování možností jejího dalšího poklesu. Zrušit by se měla i povinnost platit daň v případě, že podnik vykáže ztrátu. Toto opatření zavedla Ficova jednobarevná vláda, která v uplynulých čtyř letech daně zvyšovala. Naopak, zvláštní daně pro firmy z regulovaných sektorů ekonomiky zůstanou nadále v platnosti.
Stop trafikám?
Omezit by se rovněž měly politické nominace ve státní správě a funkcionáři, kteří nakládají s veřejnými financemi, by za svá rozhodnutí měli nést hmotnou odpovědnost. Strany slíbily, že stát bude více peněz vynakládat na školství, které bylo v souvislosti se stávkou části učitelů jedním z hlavních témat předvolební kampaně.
Ficovi sociální demokraté se dohodli se třemi stranami, navrhli priority koalice |
Formující se koalici pozorovatelé po volbách z 5. března označili za jedno z řešení patu, kdy se do sněmovny dostalo osm politických stran a hnutí včetně krajní pravice. Takové spojenectví by zároveň znamenalo, že poprvé v novodobé historii země by součástí vládní koalice byly nacionalistická SNS a strana Most-Híd, zástupce početné maďarské menšiny. Most-Híd ještě donedávna odmítal spolupráci se SNS, která byla součástí koalice za první Ficovy vlády v letech 2006 až 2010, kdy byly vztahy mezi Slovenskem a Maďarskem napjaté. Tehdejší předseda SNS Ján Slota nešetřil slovními výpady vůči Maďarům.
Podle Fica po dohodě o základech programu budou jednání stran pokračovat debatou o obsazení postů ve vládě a v parlamentu.
Strany se štěpí
Připravovaná spolupráce stran Síť a Most-Híd se sociálními demokraty vedla k rozkolu uvnitř obou nejmenších stran vznikající koalice. Tři poslanci Sítě a jeden poslanec strany Most-Híd oznámili, že vládu se Směrem-SD nepodpoří. I bez hlasů těchto čtyř zákonodárců by zmiňovaná čtveřice stran měla s 81 poslanci ve 150členné sněmovně potřebnou většinu.
Síť a Most-Híd před volbami kritizovaly současnou Ficovu vládu za různé přešlapy a aféry, ale i za to, že nezlepšila nelichotivý stav školství a zdravotnictví.
Podle prvního povolebního průzkumu, který uskutečnila společnost Polis Slovakia pro agenturu SITA, by ze sněmovny vypadla nejen strana Síť, ale i hnutí podnikatele Borisa Kollára Jsme rodina. Oproti volebnímu výsledku posílil Směr-SD, nejsilnější pravicová strana Svoboda a solidarita, dále SNS i krajní pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko. Naopak Most-Híd oslabil a jen těsně by překročil pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.
Fico asi povede třetí vládu. Tři vlády vedl také MečiarČerven 1992 - březen 1994 - Druhá vláda Vladimíra Mečiara (Hnutí za demokratické Slovensko, HZDS). Mečiar byl slovenským premiérem poprvé ještě v dobách československé federace v letech 1990 až 1991. - Moci se ujala po volbách v červnu 1992 a pokračovala i po rozpadu Československa. Koaličním partnerem byla nacionalistická Slovenská národní strana (SNS). Březen 1994 - prosinec 1994 - Dočasná vláda Jozefa Moravčíka (Demokratická unie Slovenska, DEUS). - Vznikla po pádu druhé vlády Vladimíra Mečiara, které parlament vyjádřil nedůvěru. Ve vládě byly zastoupeny Strana demokratické levice (SDL), DEUS, Národně demokratická strana - Nová alternativa (NDS-NA) a Křesťanskodemokratické hnutí (KDH). Prosinec 1994 - říjen 1998 - Třetí vláda Vladimíra Mečiara (HZDS). - Vláda vznikla po předčasných volbách, které se se konaly na přelomu září a října 1994 a které vyhrálo HZDS. Ve vládě, která měla v parlamentu 83 ze 150 křesel, byly kromě HZDS zastoupeny SNS a Sdružení dělníků Slovenska (ZRS). Říjen 1998 - říjen 2002 - První vláda Mikuláše Dzurindy (Slovenská demokratická koalice, SDK). - Vznikla po parlamentních volbách, které se uskutečnily v září 1998. Volby sice vyhrálo HZDS, vládu ale vytvořily čtyři strany dosavadní opozice: SDK, Strana demokratické levice (SDĽ), Strana maďarské koalice (SMK) a Strana občanského porozumění (SOP). Koalice měla v parlamentu více než třípětinovou ústavní většinu (93 ze 150 křesel). Říjen 2002 - červenec 2006 - Druhá vláda Mikuláše Dzurindy (SDKU). - Dzurinda pokračoval ve funkci premiéra i po volbách v září 2002, které vyhrálo opět HZDS. Dzurindova Slovenská demokratická a křesťanská unie (SDKU) skončila na druhém místě. Vládu, která měla podporu 78 ze 150 poslanců, tvořily SDKU, SMK, KDH a Aliance nového občana (ANO). Červenec 2006 - července 2010 - První vláda Roberta Fica (Směr-SD). - Funkci premiéra Ficovi zajistilo suverénní vítězství jeho strany ve volbách z června 2006. Koaliční kabinet tvořily Směr-SD, Lidová strana-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) a SNS. Koalice měla v parlamentu 85 ze 150 křesel. Červenec 2010 - duben 2012 Vláda Ivety Radičové (Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana; SDKU-DS). - Radičová se stala první ženou v čele slovenské vlády po volbách v červnu 2010. V nich SDKU-DS skončila na druhém místě, vítězem byla Ficův Směr-SD. Koalici, která se opírala o většinu 79 ze 150 poslaneckých křesel, tvořily SDKU-DS, Svoboda a Solidarita (SaS), KDH a maďarsko-slovenská strana Most-Híd. Vláda se rozpadla kvůli sporu o rozšíření pravomocí evropského záchranného fondu na pomoc zadluženým zemím eurozóny. Následně se parlamentní strany dohodly na vypsání předčasných voleb. Duben 2012 - březen 2016 Druhá vláda Roberta Fica (Směr-SD). - Druhá Ficova vláda se moci chopila po předčasných parlamentních volbách, ve kterých Směr-SD zvítězil s ještě drtivějším náskokem než minule. V jednobarevném kabinetu, který se opíral ve 150členné sněmovně o 83 poslanců, bylo i několik nestraníků. Od roku 2016 - Pravděpodobná třetí vláda Roberta Fica (Směr-SD). - Čtyři strany na Slovensku v čele se sociální demokracií (Směr-SD) premiéra Roberta Fica, která vyhrála nedávné parlamentní volby, se dnes dohodly na programových prioritách, jež by se měl stát základem programového prohlášení vznikající koaliční vlády. Strany Směr-SD, SNS, Most-Híd a Síť získaly ve volbách 85 křesel ve 150členné sněmovně. |
