Soud v rozhodnutí uvedl, že zákon porušuje ústavní principy, neboť počítá s amnestií pro pachatele takových činů, které nelze amnestovat. Řada lidí byla odsouzena mimo jiné za podněcování k násilným demonstracím. Podobné argumenty jako Madurovi obvykle nakloněný soud používal i samotný prezident, který vzápětí po schválení normy prohlásil, že ji bude vetovat.
Parlament, v němž v loňských volbách získala po 16 letech většinu opozice, vytyčil propuštění lidí vězněných za své názory za jednu z priorit svého funkčního období.
  |
Opoziční vůdci označili soud za zaujatý, neboť si do jeho klíčové ústavní sekce, která o zákonu rozhodovala, Maduro loni nechal zvolit své lidi.
Venezuelu kritizují za věznění desítek občanských vůdců kvůli politickým názorům dlouhodobě organizace pro lidská práva i některé státy. Například v únoru tak učinilo americké ministerstvo zahraničí, které vyzvalo mimo jiné k propuštění Leopolda Lópeze. Ten byl loni v září odsouzen k téměř 14 letům vězení za „podněcování násilí a protivládní spiknutí“ kvůli demonstracím z jara 2014.
Tyto protesty opozice, během nichž po střetech s policií zemřelo na 43 lidí, vypukly před dvěma lety kvůli neschopnosti vlády zlepšit dlouholetou katastrofální ekonomickou situaci země, v níž lidé trpí nedostatkem základních potravin i léků. Kvůli těmto demonstracím bylo zatčeno přes tři tisíce lidí, z nichž zhruba polovina byla obviněna, většina z veřejného podněcování k trestným činům, obstrukce veřejných komunikací či spiknutí.
Kromě Lópeze je za mřížemi například i bývalý starosta Caracasu Antonio Ledezma, který byl zatčen loni v únoru a který čelí obvinění, že se snažil svrhnout prezidenta.
Politická situace v zemi je nyní zablokovaná a opozice se pomocí pouličních protestů či vypsání referenda snaží docílit předčasného Madurova pádu.
