Werner Faymann má ještě odpoledne podat demisi k rukám prezidenta Heinze Fischera. Ten ji podle médií přijme a vedením vlády pověří Mitterlehnera.
„Mít většinu (ve straně) nestačí,“ vysvětlil Faymann s tím, že Rakousko potřebuje kancléře, jehož strana ho bude plně podporovat. „Jsem vděčný za sedm a půl let u vlády a přeji svému nástupci více štěstí,“ dodal odcházející politik, který končí i v čele SPÖ. Vedení strany, které ještě dnes bude řešit další budoucnost, by se měl přechodně ujmout vídeňský starosta Michael Häupl.
Zlomen tlakem
Werner Faymann se ocitl pod silným tlakem po debaklu kandidáta SPÖ v prvním kole prezidentských voleb před dvěma týdny a také kvůli svému postoji k azylovým zákonům, napsala agentura Reuters. Přesto bylo jeho oznámení překvapivé.
Kancléř sdělil, že odstupuje jak z funkce předsedy vlády, tak z čela SPÖ. „Mít většinu (ve straně) nestačí,“ řekl Faymann s tím, že Rakousko potřebuje kancléře, jehož strana ho bude „plně podporovat“. „Jsem vděčný za sedm a půl let u vlády a přeji svému nástupci více štěstí,“ dodal Faymann, který byl kancléřem od roku 2008.
Vedení strany by se měl přechodně ujmout vídeňský starosta Michael Häupl, napsala agentura APA. Na odpoledne je plánována schůze vedoucích představitelů sociálních demokratů, která by měla předání funkce potvrdit.
V prvním kole rakouských prezidentských voleb jasně zvítězil kandidát populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer, který se ve druhém kole 22. května střetne s expředsedou strany Zelených Alexanderem Van der Bellenem. Vůdce protiimigrační FPÖ těžil v poslední době ze svého odmítavého postoje k migrantům.
Kancléř Faymann nejprve podpořil politiku otevřených dveří pro uprchlíky po vzoru německé kancléřky Angely Merkelové. Následně však rakouská vláda podle něj zjistila, že vývoj je neudržitelný, zavedla kontroly na hranicích a stanovila limit na počet žadatelů o azyl.
Řada komentátorů považuje stávající krizi rakouského politického establishmentu rovněž za důsledek toho, že obě centristické strany - SPÖ (sociální demokraté) a ÖVP (lidovci) - vládly zemi posledních deset let ve velké koalici. Také uchazeč ÖVP v prvním kole prezidentských voleb zcela propadl.
Další parlamentní volby by se měly v Rakousku podle řádného termínu konat v roce 2018.
Za pádem Faymanna stojí nespokojenost s vládou a migrační krize- Spolkovým kancléřem byl od 2. prosince 2008, kdy usedl do čela kabinetu tvořeného sociálními demokraty (SPÖ) a lidovci (ÖVP). Předsedou SPÖ je formálně od srpna 2008, fakticky se ale vedení strany ujal už o dva měsíce dříve, kdy na předsednictví rezignoval Alfred Gusenbauer. Dnes rezignoval na všechny své funkce kvůli neúspěchu kandidáta SPÖ Rudolfa Hundstorfera v prvním kole prezidentských voleb letos v dubnu.
- Do nejvyšších pater rakouské politiky se dostal v lednu 2007 jako ministr dopravy, inovací a technologií v kabinetu kancléře Gusenbauera.
- Do Socialistické mládeže (SJ), mládežnické organizace SPÖ, se přihlásil už na střední škole. Po absolvování vojenské služby zasedl v roce 1981 v čele zemské organizace SJ v rakouském hlavním městě. O čtyři roky později byl zvolen poslancem vídeňského zemského parlamentu a městského zastupitelstva; jejich členem byl až do poloviny 90. let. V roce 1994 se stal městským radním a vedoucím členem několika orgánů majících na starost otázky bydlení a rozvoje Vídně.
- V předčasných parlamentních volbách v roce 2008 obhájil se ztrátou první místo pro SPÖ a stal se kancléřem. Jako kancléř pokračoval i po dalších volbách v roce 2013, kdy utvořil svou druhou vládu, opět s ÖVP.
- Jako kancléř se podle rakouského tisku snažil vyhýbat konfrontacím, v poslední době vzbudil pozornost hlavně změnou svých názorů na uprchlickou krizi. Faymann nejprve podpořil politiku otevřených dveří pro uprchlíky po vzoru německé kancléřky Angely Merkelové. Rakouská vláda následně podle něj zjistila, že vývoj je neudržitelný, zavedla kontroly na hranicích a stanovila limit na počet žadatelů o azyl. Právě migrační krize přispěla k Faymannovu pádu. O změně rozhodla nespokojenost s vládní politikou, k níž se jako katalyzátor přidalo téma migrační krize, napsal deník Standard. Své sehrála rostoucí nezaměstnanost a hádky ve vládní koalici.
- Menší skvrnou na Faymannově politické pověsti byla takzvaná inzerátová aféra. Faymann v ní čelil podezření, že si ještě jako ministr dopravy nechal od státních drah ÖBB a státní dálniční společnosti Asfinag zaplatit reklamu v několika rakouských bulvárních listech. Úřady nakonec žádost o vyšetřování stáhly.
- Faymann se narodil 4. května 1960 ve Vídni. V roce 1985 byl přijat na vysokou školu, ale studium práv předčasně ukončil a nastoupil jako poradce ve finančním ústavu Zentralsparkasse.
- Fanoušek britské rockové skupiny Rolling Stones je podruhé ženatý a má dvě dcery (každou z jiného manželství). Jeho současnou životní partnerkou je vídeňská politička Martina Ludwigová-Faymannová.
- Za svůj politický vzor označuje Faymann někdejšího šéfa rakouské diplomacie a kancléře z let 1970-1983 Bruna Kreiskyho.
|
