Lidovky.cz

Prokuratura chce osmnáct měsíců vězení pro informátory Luxleaks

Zprávy z EU

  16:01
LUCEMBURK - Trest osmnácti měsíců vězení s možností podmínečného odsouzení navrhlo státní zastupitelství dvěma obžalovaným informátorům v kauze úniku kontroverzních daňových dohod Lucemburska se zahraničními firmami. Pro novináře, který o aféře takzvaných Luxleaks informoval, požaduje prokuratura peněžitý trest, informovala v úterý agentura AFP.

V aféře Luxleaks figuruje i jméno společnosti Apple (ilustrační snímek). foto: Reuters

Žalobu na tři Francouze podala poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC), která sporné dohody mezi lucemburskými úřady a zahraničními firmami zprostředkovávala a pro kterou informátoři původně pracovali.

Za ukradení a zveřejnění zhruba 45.000 stránek o daňových praktikách velkých nadnárodních firem v Lucembursku prokuratura požaduje osmnáctiměsíční trest pro 31letého Antoina Deltoura a 40letého Raphaëla Haleta. Podle státního zástupce Davida Lentze se provinili zločinem krádeže a vyzrazení firemního tajemství.

Pětačtyřicetiletý novinář Edouard Perrin by měl dostat pokutu. Její požadovanou výši ale prokurátor neuvedl. Novinář se hájil tím, že splnil zveřejněním dokumentů svou „občanskou povinnost“.

Juncker lucemburskou daňovou aféru nejspíš ustojí

Obhajoba požadovala pro všechny tři obžalované plné zproštění viny. Maximální trestní sazba za činy, z kterých jsou Francouzi obžalováni, činí až deset let.

Hlavní líčení by mělo skončit už ve středu. Obhajoba i obžalovaní budou mít možnost se vyjádřit k navrhovanému trestu, rozhodnutí soudu se očekává až za několik týdnů.

Aféra Luxleaks

Aféra kolem nadstandardních dohod v Lucembursku, díky nimž velké společnosti ušetřily miliardy eur na daních, se rozhořela v listopadu 2014. Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ) tehdy přišlo s výčtem stovek nadnárodních firem, které takto v minulosti postupovaly. Patřily mezi ně například Apple, Amazon, IKEA, Pepsi či Axa.

Lucemburské úřady trvají na tom, že dohody byly zcela legální. Pod tlakem politiků, kteří se zavázali bojovat proti daňovým únikům, ale začaly od podobných dohod ustupovat. Kvůli skandálu se tehdy otřásly i evropské instituce, neboť předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker byl dlouhá léta lucemburským premiérem a nese za kontroverzní dohody politickou odpovědnost. Juncker ale nakonec ustál hlasování o vyslovení nedůvěry v Evropském parlamentu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.