Lidovky.cz

Západ chce vyzbrojit libyjskou vládu. Zastaví obchod s lidmi a potoky krve?

Evropa

  18:00
VÍDEŇ/PRAHA - V Libyi už působí americké zvláštní jednotky. Nyní Západ zvažuje, že pošle zbraně tamní vládě národní jednoty v boji proti Islámskému státu.

Bojovníci teroristické skupiny Islámský stát v Libyi (ilustrační snímek). foto: Reuters

Evropská námořní operace Sophia, která ve Středozemním moři zadržuje pašerácké lodě, dostane zřejmě už brzy další úkol. Francie a Británie chtějí v Radě bezpečnosti OSN navrhnout, aby unijní flotila zasahovala i proti lodím dovážejícím zbraně do Libye. Větším dohledem na dodržování zbrojního embarga hodlá Západ posílit kabinet národní jednoty Fáize Sarrádže.

ROZVRAT V LIBYI

Premiér vlády sídlící v Tripolisu dostal na pondělním jednání ve Vídni i další příslib: diplomaté dvaceti států se shodli na tom, že zváží výjimku ze zbrojního embarga a Sarrádžovu vládu by mohli vyzbrojit. Po jednání to oznámil šéf americké diplomacie John Kerry.

Zatímco z Vídně si zástupci libyjské vlády národní jednoty přivezli bezprecedentní podporu, dohoda o výjimkách z embarga má i své odpůrce: „Vzhledem k pokračující patové situaci v centrálním řízení armády a ropných zdrojů posílí pravděpodobně dodávka zbraní vládě národní jednoty soupeření jednotlivých frakcí a utvrdí negativní vnímání prezidentské rady,“ píše Jason Pack, analytik specializující se na dění v zemi na svém blogu Libya-analysis. Prezidentská rada je orgán vykonávající funkci hlavy státu, předsedá jí premiér Sarrádž.

Pochyby, zda krveprolévání a obchod s lidmi zastaví právě Sarrádžova vláda, v pondělí vyjádřil i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Zbrojní embargo uvalila rada bezpečnosti na Libyi v roce 2011. Sloužit mělo k tomu, aby zabránilo tehdejšímu diktátorovi Muammaru Kaddáfímu masakrovat civilní obyvatelstvo. Embargo ale zůstává v platnosti i pět let po Kaddáfího smrti.

‚Malé skupiny vojáků‘

V Libyi zuří občanská válka a Západ se až dosud zdráhal dodávat některé ze znepřátelených frakcí zbraně, aby se nedostaly do rukou džihádistickým skupinám, kterým nyní dominují teroristé z takzvaného Islámského státu. Právě kvůli nim nyní Sarrádž žádá o výjimku z embarga. Zájem má o bojové letouny a vrtulníky.

Kvůli boji s džihádisty už vyslaly USA do Libye i své vojáky. Potvrdil to mluvčí Pentagonu Peter Cook, který se bez větších podrobností zmínil o „malých skupinách“ vojáků. Američané kromě toho už několikrát vyslali nad Libyi své bombardéry s úkolem zasáhnout bašty IS.

Zdravotníci v Misurátě ošetřují muže zraněného během teroristického útoku na...
Válkou zjizvené ulice Benghází.

Islámský stát ovládl pobřežní pás v centrální části země se sídlem ve městě Syrta. V minulých měsících přicházely zprávy, že šéfové chalífátu vysílají do Libye bojovníky z Iráku a Sýrie, aby tamní pobočku podpořili. V Libyi má IS zhruba 6000 mužů. Zbrojní embargo bylo v posledních měsících podle všeho hojně porušováno. Už v březnu média informovala o lodích z Turecka a arabských států, které dodávaly výzbroj různým libyjským frakcím.

Zbraně mířily převážně na východ země, kde vládne jiný, mezinárodně uznávaný kabinet sídlící v Tobrúku.

Bezzubá Sophia?

Zda ale další dodávky zastaví právě unijní mise Sophia, je otázkou – zpráva britských zákonodárců z minulého týdne totiž konstatovala, že Sophii se nedaří ani narušit pašerácké sítě a obchod s lidmi ve Středomoří. Britové na druhou stranu přiznali, že unijním lodím chybí mandát operovat v libyjských výsostných vodách a že mají dohlížet na moře o rozloze šestkrát větší než Itálie.

Úterní zpráva Interpolu pak hovoří o obrovských ziscích pašeráků. V loňském roce prý na migrační krizi vydělali pět až šest miliard dolarů (zhruba 120–144 miliard korun). V Libyi navíc v současné době čeká na cestu do Evropy dalších 800 tisíc běženců. Chaos v této zemi se tak stal dalším velkým rizikem pro Evropu v rámci migrační krize. Zatímco takzvanou balkánskou trasu už Evropská unie díky dohodě s Tureckem výrazně oslabila, počty běženců připlouvajících po moři do Itálie se letos zatím snížit nepodařilo.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.