Předsedkyně soudu Liv Synnöve Taraldsrudová uvedla, že soud má na vynesení verdiktu čtyři týdny. Právní zástupce Michalákové Pavel Hasenkopf v pátek novinářům řekl, že jsou v zásadě čtyři možnosti, jak by soud mohl dopadnout.
Norský soud začal řešit odvolání Michalákové. Český stát ji podpoří |
První možností je, že soud potvrdí rozhodnutí krajské komise zbavit Michalákovou rodičovských práv a vydat souhlas k adopci. „V takovém případě se samozřejmě opět odvoláme, a když to bude nutné, skončíme až ve Štrasburku. Chtěl bych připomenout příslib premiéra Sobotky, že v takovém případě ČR podpoří paní Michalákovou v řízení ve Štrasburku,“ řekl Hasenkopf.
„Druhá možnost je, že bude zamítnut návrh (sociálního úřadu) Barnevernu a pěstounů na zbavení paní Michalákové rodičovských práv a adopci, ale děti zůstanou dál u pěstounů zhruba v tom rozsahu styků, který dnes existuje. To opět nebudeme považovat za dobrý výsledek a dál se budeme odvolávat,“ prohlásil Hasenkopf.
Výpověď Jiřího Pavelky
Třetí variantou podle Hasenkopfa je, že by soud zamítl zbavení rodičovských práv a adopci. „Sice by nevrátil děti do péče paní Michalákové, ale rozšířil by počet jejích styků s dětmi tak, aby děti a jejich matka dostaly možnost najít si k sobě cestu zpátky, protože poté, co jsou děti polovinu svého života v péči cizích lidí, je těžko můžeme vracet zpátky ze dne na den,“ uvedl Hasenkopf. Čtvrtou variantou je, že by soud vrátil děti zpátky matce, v tento výsledek ale právní zástupce Evy Michalákové nevěří.
  |
Soudní jednání bylo zahájeno ve středu a v pátek vypovídal mimo jiné dědeček chlapců Jiří Pavelka. „Podle toho, jak se situace odvíjí, dochází k dalšímu oddalování kontaktu s dětmi. Šance, abych viděl děti, abychom se jako rodina s nimi mohli pravidelně setkávat, ta se zase vzdaluje už i tím, že mně nebyla povolená schůzka (s vnuky) po tomto soudu,“ řekl novinářům po své výpovědi před soudem Pavelka. V minulých dnech předstoupili s výpověďmi také matka dětí i otec, který se rovněž odvolává proti rozhodnutí o adopci, představitel sociálního úřadu Barnevernet, který o odebrání bratrů rozhodl, i nynější pěstouni dětí.
‚Jsem připravená bojovat‘
Nyní jedenáctiletý Denis a sedmiletý David, kteří se narodili v Norsku, vyrůstají odděleně ve dvou pěstounských rodinách. Norská sociální služba bratry rodičům odebrala před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se neprokázalo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Michaláková, která žije trvale v Norsku, proto předloni požádala o přezkoumání případu a svěření dětí do péče; loni na podzim ovšem norské úřady rozhodly, že ji zbaví rodičovských práv a mladší chlapec bude dán k adopci.
Jednání soudu v malém městečku Hokksund asi sto kilometrů od metropole Osla poznamenaly spory o to, kdo může být přítomen v soudní síni. Strana Evy Michalákové si stěžovala, že do síně nebyl vpuštěn její právní zástupce Pavel Hasenkopf a česká poslankyně Jitka Chalánková, kteří do Norska kvůli soudu přijeli. Michaláková si také stěžovala, že měla kratší dobu na svou výpověď než Barnevernet a že nestihla říci vše, co chtěla.
K tomu se v pátek vrátil i její právní zástupce Hasenkopf. „Druhá strana dostává daleko větší prostor ke svým vyjádřením, zatímco důkazy paní Michalákové, které by popíraly některá tvrzení Barnevernetu, nejsou připouštěna,“ řekl. Novináři nemohou takováto tvrzení ověřit, protože jejich žádosti o vstup do soudní síně byly zamítnuty. Protistrana, tedy úřad Barnevernet, se vyjadřovat k průběhu soudu ani k celé kauze obecně nemůže, protože je vázána povinností mlčenlivosti.
Při jednání podpořil matku český stát, který soudu poslal své stanovisko. Poukazuje v něm hlavně na Úmluvu OSN o právech dítěte, podle níž se adopce v cizině dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. Upozorňuje rovněž na to, že se rodina se syny nemůže vídat, přestože o to má zájem. Mladšího syna viděla matka naposledy loni v srpnu, staršího před více než dvěma lety. Chlapec podle norských úřadů o setkání nestojí.
