Lidovky.cz

ANKETA. Britští Češi o brexitu: Média a politici chrlí předsudky světelnou rychlostí

Afghánistán

  6:00
LONDÝN - Vypjaté emoce a zaslepenost, ale zároveň i vstřícnost britské veřejnosti a snaha mnohých o racionalitu. A k tomu ostrá kritika politiků a médií za to, že chrlí předsudky světelnou rychlostí a překračují hranici dobrého vkusu. Takový je pohled v Británii žijících Čechů na atmosféru, jež na ostrovech panuje před klíčovým hlasováním o setrvání Spojeného království v EU. „Doufám, že voliči neuvěří politikům, kteří si na brexitu chtějí postavit politickou kariéru“, míní v anketě serveru Lidovky.cz. Jiní však odchodu Británie z EU fandí.

Nigel Farage, lídr strany UKIP a jeden z vůdčích hlasů pro brexit. Když v den smrti Jo Coxové vylepil „obrovské plakáty ukazující vlnu pochodujících uprchlíků“, bylo to „velmi za hranicí dobrého vkusu“, soudí jedna z respondentek ankety. foto: ČTK

V týdnu před rozhodujícím referendem odpovídalo osm v Británii žijících Čechů na následující otázky:

1) Jakou atmosféru kolem sebe pozorujete několik dnů před klíčovým referendem? Převládá spíše racionální debata, nebo emoce a napětí?

2) Jaký výsledek referenda odhadujete?

3) A jaký byste vy osobně uvítal/a? Proč?

4) Obáváte se brexitu? Co by se pro vás změnilo, pokud by Britové rozhodli o odchodu z EU?

5) Kampaň Leave byla kritizována pro výrazně protiimigrantský tón, zaměřený rovněž proti příchozím z „východoevropských“ států EU. Pozorujete v této souvislosti nějakou změnu v chování Britů vůči vám?

Jan Jůn, novinář a analytik, Český rozhlas

(Jan Jůn je komentátor a londýnský korespondent redakce analytické publicistiky Českého rozhlasu. Zabývá se mezinárodními vztahy, specializuje se především na anglosaský svět a západní Evropu, věnuje se rovněž Afghánistánu a jihovýchodní Asii.)

1) Do vraždy (poslankyně) Jo Cox byla atmosféra velmi emotivní, nevraživá a dokonce nenávistná a strana Leave vedla. Pak se strana Leave poněkud umravnila, ale nyní je rozdělená na UKIPovce (UKIP neboli Strana nezávislosti Spojeného království, vyhlášená antiimigrantskou rétorikou a euroskepsí - pozn. red.) a zbytek a znovu nabírá na nenávistnosti a zároveň se zdá, že Britové více naslouchají faktům a statistikám stoupenců unie...

‚Evropu sice nemilují, ale nechtějí ani riskovat. To oni rozhodnou o brexitu’

2) Neodhaduji. Je to opravdu zjevně vyrovnané, ale doufám, že zastánci setrvání těsně zvítězí.

3) Jak už řečeno výše, i když UK (Spojené království), doufejme, zůstane v EU, unie se změní a tlaky na reformy ve smyslu britských požadavků dál porostou (Skandinávci, Holanďané, atd.). Je možné, že Unie bude pak spíše směřovat ke konfederaci národních států se suverenními parlamenty a opustí nesmyslný cíl stát se evropským superstátem se všemocnou a drahou bruselskou byrokracií.

4) Británie by se vzdálila Evropě, rozvoj vztahů a bezvízový režim by ustaly, české výrobky by byly kvůli clům dražší, Skotsko by se odtrhlo a význam zbytkové Británie by poklesl, ekonomika by přešla do recese... Takže: v případě brexitu není na co se těšit.

5) Ne, nevšiml. Brexitářů je v Londýně málo, jsou spíše na severu a argumenty ve smyslu, že přistěhovalců ze zemí mimo unii je i tak za posledních deset let dvojnásobek a příval by neustal, přibývá. Pokud máte dobrou angličtinu a jste sousedům znám coby ,,řádný‘‘ občan, nic se nezměnilo. Jde také o postoj – pokud jim budete oponovat a tvrdit, že bez dvou československých a dvou polských stíhacích divizí RAF (a Kanaďanů a Novozélanďanů) by byli nevyhráli Battle of Britain v roce 1940, dostanete je snadno do defenzívy.

Příznivci setrvání Británie v EU se sešli 19. června mimo jiné i v londýnském...
Bývalý starosta Londýna Boris Johnson je hlasitým stoupencem odchodu Británie z...

Petra Opělová, seniorní konzultantka v oblasti sociálních sítí

1) Atmosféra je poměrně vyhrocená. Bohužel, hodně konverzací, jak v médiích, tak na sociálních sítích, se soustředí na témata rasismu a xenofobie. Mnoho lidí, se kterými se setkávám, jsou velice zklamaní z toho, jak extrémní jsou názory některých skupin a politiků a jak moc tomuto extremismu britská média napomáhají.

Ve městech často narazíte na ‚Vote Yes‘ a ‚Vote no‘ stánky, kde odpůrci a zastánci brexitu rozdávaji letáky a snaží se kolemjdoucí přesvědčit. Jednou jsem se začala bavit se starým pánem, který rozdával letáky pro brexit. Řekl mi, že zastánci brexitu nechtějí deportovat všechny cizince - ti „správní“ cizinci mohou zůstat. Nicméně už nebyl schopný vysvětlit (aniž by sklouzl do rasismu), jak by se rozhodlo, kdo tito „správní“ cizinci jsou.

Obyvatelé tohoto londýnského domu (na snímku z 18. června) podporují setrvání...

A to je ten problém. Možná je hodně dobrých důvodů, proč by byl brexit pro Británii výhodný. Je taky hodně důvodů, proč ne. Ale ta diskuze kolem celého tématu je naprosto mimo ekonomické a politické výhody a je založená na lidskych předsudcích a mylných informacích, které média chrlí světelnou rychlostí. Já mám štěstí, že bydlím blízko Londýna, kde jsou lidé zvykli na Evropany a nemají s nimi žádné problémy. Hodně domů v okoli si dalo ‚Vote RemaIN‘ plakát do oken. Ale ne všechny oblasti v UK jsou stejného charakteru.

2) Těžko říct. Kdybych to odhadovala na základě názoru mých přátel, spolupracovníků, klientů, a známých, tak UK v EU zůstane. Na druhou stranu, média vykreslují jiný příběh. Uvidíme.

3) Vzhledem k tomu, že nechci život komplikovat sobě ani svému zaměstnavateli, uvítala bych, kdyby Británie v EU zůstala.

Co by přinesl brexit? Neprobádanou cestu pro právníky a diplomaty

4) Málokdo dokáže přesně odhadnout, co všechno by bylo ovlivněno a jak - žádná země ještě z EU nevystoupila. Také si myslím, že by to také byl celkem pomalý proces, takže se začátku by se pořádně nic nedělo (kromě pádu ceny libry atd.). Cesta domů by pravděpodobně byla dražší, musela bych se také potýkat s byrokracii kolem víz, což by s sebou neslo extra výdaje. Nevím, zda se brexitu přímo obávám, protože člověk se přizpůsobí všemu a přinejhorším je na světě plno dalších zemí, kam se dá přestěhovat, ale určitě bych ho neuvítala.

5) Jednoznačně ne. Lídě se kterými se stýkám, ať to jsou spolupracovníci, klienti, nebo lidé v autobusu, se ke mně chovají stále stejně - slušné a s respektem. S čím se naopak potkávám daleko více, jsou skoro až omluvné výroky Britů, kteří se lidí přicházejících z Čech, Polska, či jiných zemí snaží zastat.

Luboš Jeřábek, technical QA Engineer

1) Atmosféra je tu úplně normální, ale záleží na tom, kde se zrovna vyskytujete. Například Londýnská část (Greater London, pro přesnost) Havering je tvrdě proti Unii, všude tam v oknech visí cedule proti EU. My bydlíme v Lutonu, kde je spousta Poláků, Rumunů a muslimů, tady nic takového nevidím a je tu spíš klid.

Na portrét zavražděné Jo Coxové dopadají dešťové kapky. Jedenačtyřicetiletá poslankyně podlehla v pátek vážným zraněním, která jí způsobil 52letý muž v jejím volebním okrsku v severoanglickém Birstallu poblíž Leedsu.

Vražda Jo Cox výsledek ovlivní. Pro hodně Britů platí, že Východoevropan rovná se potenciální vrah (tedy včetně nás Čechů a Slováků). Tímhle mnohým dojde, že „rupnout v bedně“ může skutečně kdekomu.

2) Tipuji těsně pro setrvání, cca 52:48. A zlí jazykové tvrdí, že když to bude těsně (<5% rozdíl), David Cameron rezignuje.

3) Uvítal bych výrazný výsledek PRO setrvání v Británii, protože je podle mě hloupost, aby se UK odtrhlo. Zaprvé z vnitrostátního hlediska - EU může za jejich špatné zdravotnictví asi tak, jako může Kalousek za nošení ponožek v sandálech. Za druhé z hlediska geopolitického - roztrhla by se Evropa, což už je silná káva. Nechci pak předvídat, co může nastat během třeba deseti let? Ale nedivil bych se velkému rozdílu v politické mapě Evropy. To už je samozřejmě nebezpečné pro nás pro všechny, ať už žijeme v UK nebo v Česku.

4) Záleží na okolnostech - 24. června ráno na mě ještě rajčata nikdo házet nebude. Podle smluv to má být všechno „vyřízeno“ do dvou let, což je stejně nemožné (aby to postihlo jednu nebo obě strany nějakým výrazným způsobem), ale slyšel jsem, že to odtrhnutí může zabrat klidně i deset let. No já nevím, ale tak rychle, jak jsme se dokázali přestěhovat sem, se dokážeme přestěhovat i někam jinam.

5) Vůbec ne, ale tam jde hlavně o to, jak se vy osobně chováte k ostatním. Nedivil bych se, kdyby někdo kopal do žebrajících Poláků na ulici - nebyl jsem toho ale svědkem.

Dagmar Heřtová, právnička

(Dagmar Heřtová příležitostně pobývá ve Velké Británii, je milovnicí života, cestování, dobrého jídla a vaření. Je neustálou obdivovatelkou britské současnosti, anglického venkova, společnosti a anglické muziky. Sbírá moderní tištěné kuchařky, recepty a nové chutě. Pravidelně přispívá do rubriky Dobrá chuť serveru Lidovky.cz; všechny její texty najdete na tastejourney.cz.)

1) Britové se vesměs chovají velmi racionálně, avšak hlasování o referendu je věc, která může Británii do budoucna velmi změnit, i s ohledem na rozpolcenost ve vládní konzervativní straně a s tím spojenou kampaní, se hraje velmi na emoce a zdá se, že u mnohých voličů úspěšně. Možná si nakonec sami Britové uvědomili, jak málo vědí o svém postavení v Evropské unii, a najednou chtějí více informací a faktů, ta však nejsou slyšet ani od politiků ani od médií, ti chrlí jen fráze a povrchní soudy.

Naštěstí se nakonec začíná ozývat akademická obec, nezávislí odborníci, právníci, kteří rozumí, jak přesně funguje EU a jak by vypadal případný odchod Británie. Nemyslím tím faktický, to asi nedokáže předpovědět nikdo, ale co by třeba znamenala ztráta společného trhu, který je velmi propracovaný a funguje nakonec i se svým trhem práce, co by se stalo s celou již přijatou legislativou a jak paradoxně se i tyto smlouvy týkají států mimo EU, neboť byly sjednány za jejich podpory a i pro ně.

A to také boří hlavní myšlenku “leave out“ kampaně, že si Británie vyjedná sama a hned nové smlouvy s ostatními státy. Myslím, že média, natož politici, všechny důsledky případného odchodu řádně nevysvětlila a lze jen doufat, že se tak ještě do hlasování stane. Celá kampaň je dost tvrdá, odpůrci i příznivci členství v EU se osočují ze lží, avšak přesto sami Britové ji berou jako součást demokracie. Vražda poslankyně Jo Cox byla velkým šokem pro celou Británii a myslím, že může naklonit voliče pro setrvání v EU, za kterou Jo Cox vedla svoji kampaň.

2) Odhaduji, že nakonec těsně zvítězí zastánci setrvání Velké Británie v Evropské unii, a doufám, že voliči neuvěří politikům, kteří si na brexitu chtějí postavit politickou kariéru, věřím, že zvítězí racionální důvody. Nakonec, když se ohlédneme do historie, Británie se vždy v klíčových okamžicích rozhodovala správně.

Bez EU padne libra! S EU přijdou Turci! Kampaň před brexitem přitvrzuje

3) Podle mého názoru celé referendum je sice perfektní ukázkou, jak funguje demokracie ve vyspělé západní společnosti, avšak Británie by odchodem nepochybně ztratila svůj ne zanedbatelný vliv na Evropu, neboť vedle Francie a Německa je v EU silným lídrem, a opustila by nejen společný trh, který je jedním z nejpropracovanějších funkčních mechanismů a dost možná by ztratila do budoucna i Skotsko, kde by se pravděpodobně usilovalo o další referendum o odtržení a kdo ví, jak by reagovalo i Severní Irsko. Uvítala bych proto, aby Británie zůstala v Evropské unii, protože zajišťuje právě významnou rovnováhu pro rozhodování ostatních států, dokonce si přeji, aby její vliv byl v EU ještě více znatelný. Británie je nejstarší a nejlépe prosperující demokracií a vždy se postavila za správné hodnoty.

4) Výsledku se neobávám proto, že by se cokoliv změnilo pro mě ve vztahu k U.K. a naopak, obávám se ho spíše pro Británii jako takovou. Odchod Británie by ale znamenal nejistotu, ekonomické otřesy, celkové oslabení Evropské unie, které by se ve svém důsledku dotklo významně i České republiky.

5) Ne, absolutně ne. Britové jsou velmi tolerantní a nikdy jsem nepocítila, že by někdo cokoliv naznačil, natož přímo vyjádřil. O nějaké změně chování v souvislosti s kampaní se nedá vůbec mluvit.

Bulvár lobboval za brexit:

Ano, tisk má právo se vyjádřit, i když takto otevřené prohlášení deníku The Sun bylo dosti neočekávané. Ovšem když vůdce UKIP Nigel Farage právě v den, kdy zemřela Jo Coxová, nechal vylepit obrovské plakáty ukazující vlnu pochodujících uprchlíků, tak to, myslím, bylo už velmi za hranicí dobrého vkusu. Je přece jasné, že Británie není součástí schengenského prostoru a má své kontrolované hranice, a jako jedna z mála zemí již dříve finančně a humanitárně masivně podporovala uprchlické tábory v Sýrii, Libanonu, Jordánsku i Turecku. Jako jedna z mála zemí se rozhodla, že nebude podporovat převaděče a pašeráky a že přijme uprchlíky z těchto táborů, které jsou nejvíce ohrožené, tedy především ženy a děti.

Domnívám se, že Britové vždy měli smysluplná politická rozhodnutí. Teď však nezbývá než sledovat jak se rozhodnou tentokrát. Věřím, že pro setrvání V EU.

Petr Josífek, na rodičovské dovolené

1) Nepozoroval jsem a ani teď nepozoruji žádnou zvláštní atmosféru. Připadám si, že jsem snad jediný, kdo se v mém okolí o brexit zajímá. Když někoho známého potkám, tak to jsem já, kdo na toto téma začne debatu.

2) Odhaduji, že vyhraje Leave, ale jen proto, že mnoho lidí, co by spíše volili Remain, volit vůbec nepůjdou. Ale oficiálně vyhraje Remain. Však oni to mocní tohoto světa už nějak zařídí, jak to dokázali už několikrát.

3) Já (se svojí manželkou japonské národnosti a naší dcerou) žiji v UK 12 let, ale volit nemohu, protože nemám britské občanství. Ale osobně bych volil Remain. Proč? Nemyslím si, že by brexit něco zásadního změnil. Myslím, že jde spíš jen o prestiž Evropské Unie, neboť:

Nové mezinárodní smlouvy (budou je domlouvat politici, kteří jsou pro Remain) by se v případě brexitu pravděpodobně domluvily, podobně jako tomu bylo v dobách, kdy byla ještě Velká Británie součástí EU. Nemyslím si, že by EU mohla Velkou Británii nějak příkladně potrestat za její odchod. Jen by se pravděpodobně omezil příchod nových pracovních sil z východní Evropy (hlavně Rumunsko a Polsko). Politici předpokládají, že by trvalo asi 2 roky, než by Velká Británie oficiálně opustila EU, takže je tu dostatek času na to, aby se uzavřely nové mezinárodní smlouvy.

Britain First: krajní pravice, jež by vraha poslankyně oběsila na nejbližší lampě

Na druhou stranu, co se oné prestiže týče: EU by mohly opustit i další státy. A proto bych volil Remain, protože z takového vývoje by profitovala jak krajní pravice (Izraeli vyhovuje slabá EU, protože EU kritizuje jeho nelegální osady v Palestině), tak krajní levice (tedy komunisté a Rusko a jeho vojenské a mocenské zájmy ve východní Evropě).

Další otázkou je další skotské referendum, ale zde věřím, že by opět zvítězilo NE, tak jako v roce 2014.

4) Nemyslím si, že by brexit v mém osobním životě něco zásadního změnil. Daleko zásadnější by bylo, kdyby Skotsko opustilo Velkou Británii, to by byla pro Skotsko hotová katastrofa při dnešních cenách ropy. Severní Irsko by následovalo. Wales by zůstal součástí Little Britain.

5) Nemyslím, že by se ke mně Britové TEĎ kvůli referendu chovali jinak.

Martina Jeřábková, pečovatelka

1) Referendum je denní téma. Pracuji přímo v rodině Angličanů, takže mohu vidět, co se děje. Nepřevládá racionální debata, emoce a emoce, a když se zapojím, a snažím se jim ukázat jiný úhel pohledu, odpověď je pýcha . . . nevěří a nebo nechtějí slyšet.

Starosta Londýna Sadiq Khan je pro setrvání země v EU.

Anebo nechápou, protože tu situaci neznají. Co neznají, nedocení. Jako třeba chlap práci manželky na mateřské dovolené, dokud si to sám nezkusí. Smáli se například Cameronovi, když v jedné z debat zmínil, že brexit může v konečném důsledku přispět k válečnému konfliktu. Odpověděla jsem, že se toho také bojím a vysvětlila, proč se jako Češka bojím hrozby třeba z Ruska. Někteří z nich zbystřili, když poslankyně Sarah Wollaston změnila názor a poukázala na to, že některé údaje použité v kampani VOTE LEAVE jsou nepravdivé. A pak ještě zafungoval názor Stephena Hawkinga. Někteří znejistili a řekli si: Aha, když tak inteligentní člověk doporučuje REMAIN, něco na tom bude...

2) LEAVE.

3) Jsem pro REMAIN. Jak říká David Cameron: zůstat a mít možnost kultivace EU. Myslím, že tohle je jediné možné řešení. Nesouhlasím s tím, jak EU momentálně funguje a kolik nás měsíčně stojí EU byrokrati, ani s tím, jaké nápady z nich padají.

4) Nezměnilo by se pro mne nic. Neobávám se brexitu. Nastane přechodné období. Po referendu bude jeho výsledek putovat do Dolní sněmovny a Sněmovny lordů a to zabere asi dva roky. Jakmile odpracuji 10 let v UK, vracím se domů.

Obyvatelé tohoto londýnského domu (na snímku z 20. června) podporují odchod...

5) Ne, nevšimla jsem si žádné změny v chování. Pouze mí sousedé, a opravdu je to kolem našeho domu, vyvěsili cedule VOTE LEAVE (před dvěma měsíci a průběžně se přidávali další), ale neberu si to osobně, kdo ví, jaké jsou jejich pohnutky, některé vůbec neznám a s některými mám velmi dobré vztahy. Pokud jsme se kdy bavili o imigrantech, říkali, že proti takovým, jako jsem já, nic nenamítají. Mám legální práci a platím daně a zdravotní pojištění. A to přitom lékařskou péči vůbec nevyužívám, pokud si chci uchovat zdraví. Včetně zubaře. Vše řeším v ČR a platím hotově. Je to jistota, že se o mne stará dobrý lékař a ráda mu zaplatím. Tady tuto jistotu nemám.

Roman Petrlík, Senior customer representative

1) Atmosféra je normální - v mém okolí to nikdo neřeší. Jednou na toto téma přišla řeč (přibližně měsíc zpátky) a kolegové byli pro setrvání v EU.
2) Odhad při vědomí průzkumů 44% ku 46%? To snad ne...
3) Osobně bych hlasoval pro brexit - EU je zkostnatělá byrokratická mašinérie, které by podobný kopanec mohl jedině prospět.
4) Pro mne osobně nic - mám dobré zaměstnání, se smlouvou na neurčito a pořád máme nedostatek pracovníků, takže předpokládám, že i kdyby přišlo na řadu téma WRS, firma by se o doložení zájmu postarala.
5) Za tu dobu, co žiji v UK, jsem nikdy nezaznamenal jakýkoliv náznak nepřátelství, nebo diskriminace ze strany občanů UK. Dokonce i Britové sami uznávají, že většina z poskytovaných Universal Credits (dávky - pozn. red.) jde k Britům, takže...

Markéta Cibulková, UK Electronics Ltd

1) Atmosféra je klidná. Lidé spíše debatují. Co se týče smrti Jo Cox, lidé vnímají medializaci té události negativně, jako zneužití ze strany stoupenců REMAIN.

2) LEAVE.

Předseda UKIP Nigel Farage (vlevo) pózuje s londýnským taxikářem

3) Jsem pro odchod. Diktatura Bruselu nemá zdaleka nic společného s demokracií.

4) Naprosto nic.

5) Chování Britů kolem mě a vůči mně se nijak nezměnilo. Pracuji, platím hypotéku, nikdy jsem nepobírala žádné dávky. Nemají žádný důvod jednat se mnou jinak než se sobě rovnou.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.