Německá armáda se bojí o vojenské vztahy s Tureckem. Poškodila je ‚genocida Arménů‘ |
Podle přijatého dokumentu má Německo vzhledem ke svému hospodářskému, politickému a vojenskému významu povinnost „aktivně se podílet na utváření světového řádu“. Německá armáda by se proto měla silněji než dosud podílet na mírových misích OSN a na rozdíl od minulosti by v nich měla přebírat i vedoucí úlohu.
Bílá kniha také předpokládá, že Německo převezme větší zodpovědnost v rámci Severoatlantické aliance a zasadí se o posílení jejího evropského pilíře. Vláda se také přihlásila k závazku NATO, aby členské státy aliance dávaly na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Podle agentury DPA je však splnění tohoto cíle v nejbližších osmi letech nerealistické, protože nyní tvoří obranné výdaje Německa 1,2 procenta HDP a jejich skokové zvýšení se nedá očekávat.
Vláda v Bílé knize nastínila vizi vytvoření „evropské bezpečnostní a obranné unie“. Možnost vzniku společné evropské armády však dokument nezmiňuje.
Nový strategický plán německé armády také počítá s tím, že by se jejími členy mohli stát i cizinci. To by mělo pomoci k personálnímu posílení německých ozbrojených sil, které nyní mají zhruba 167 tisíc vojáků, což je o 3000 méně než stanovený cíl. Cílový počet se přitom má od příštího roku zvýšit o dalších 7000 vojáků.
Armáda by podle Bílé knihy v budoucnu mohla za výjimečných okolností zasahovat i na území Německa. Nešlo by však o bojové operace, ale o evakuační a záchranné akce v případě, že by se Německo stalo terčem velkého teroristického útoku.
