Intervence se podle poslanců uskutečnila bez řádné zpravodajské analýzy, ubírala se k neohlášené změně režimu a vyhnula se své morální odpovědnosti pomoci s obnovou země po pádu Muammara Kaddáfího. Kritika se shoduje s hodnocením amerického prezidenta Baracka Obamy, který podle listu označil intervenci za „přehlídku blbosti“ a odsoudil, že Británie a Francie po svržení Kaddáfího ztratily o Libyi zájem.
Po svržení režimu dlouholetého diktátora Kaddáfího vznikla v Libyi postupně dvě mocenská centra. Hlavní město Tripolis a podstatný díl západní části země ovládla islamistická vláda a parlament, zatímco východ Libye se dostal pod kontrolou mezinárodně uznávané vlády podporované parlamentem se sídlem v Tobrúku. Kromě toho však v zemi působí různé islamistické skupiny, z nichž některé se hlásí k takzvanému Islámskému státu (IS).
Britský expremiér Cameron s okamžitou platností rezignoval na funkci poslance |
Cameron, který v pondělí odstoupil i jako poslanec, podle The Guardian odmítl před zahraničním výborem v této otázce vypovídat. V jednom ze svých vzácných vyjádření ke své největší zahraniční vojenské intervenci Libyjce obvinil, že nedokázali využít své šance vybudovat v zemi demokracii.
Podle zprávy ale sama intervence vyvolala politický a ekonomický kolaps, boje mezi milicemi a kmeny, humanitární a migrační krizi, rozsáhlé porušování lidských práv, rozptýlení zbraní Kaddáfího režimu po regionu a posílení IS v severní Africe. „Bývalý premiér Cameron svými rozhodnutími v národní bezpečnostní radě se stal zodpovědný za to, že se nepodařilo vypracovat promyšlenou strategii pro Libyi,“ citoval list ze zprávy.
Zahraniční výbor, jehož členové patří většinou ke Cameronově Konzervativní straně, neměl přístup k vládním dokumentům. Své závěry opírá o výpovědi tehdejších vládních představitelů a dalších významných britských politických a vojenských představitelů a diplomatů, poznamenal The Guardian.
