Počet žádostí o azyl se loni v porovnání s rokem 2014 zdvojnásobil, za což může zejména dlouhotrvající konflikt v Sýrii. Právě Syřané tvoří největší část žadatelů o azyl, loni jich bylo 370 tisíc, tedy trojnásobek oproti roku 2014 a dokonce šestinásobek proti roku 2013. Na stupňující se dopady tamní války ukazuje i to, že do některých zemí přišlo za loňské třetí čtvrtletí více syrských uprchlíků než za celý předloňský rok.
Vedle Syřanů v zemích OECD nejčastěji o azyl žádali Afghánci (250 tisíc) a Iráčané (180 tisíc).
Tato čísla přitom, jak upozorňuje více než 400stránková zpráva OECD, neukazují celou skutečnost. Do zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj totiž loni přišlo ještě výrazně více běženců, ne všichni ale stačili požádat o azyl. Příkladem může být Německo, kam loni dorazilo asi 1,1 milionu uprchlíků, o azyl jich ale požádalo jen 440 tisíc.
Welt am Sonntag: Někteří azylanti jezdí do zemí, odkud uprchli |
Navíc existují členské země jako například Turecko, které hostí obrovské množství uprchlíků a poskytují jim ochranu, ale neregistrují jejich žádosti o azyl. Do Turecka od roku 2011 do konce roku 2015 dorazilo přes 2,3 milionu syrských běženců, oficiálně jich o azyl požádalo však jen 9000.
V Česku loni o azyl požádalo 1525 cizinců, což bylo o 369 víc než v roce 2014. Nejčastěji chtěli azyl občané Ukrajiny, Sýrie, Kuby a Vietnamu. Vyplývá to z aktuálních statistik, které zveřejnil odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.
Vedle počtu azylantů stoupl loni podle předběžných statistik také celkový počet přistěhovalců do států OECD. Celkem jich s úmyslem usadit se přišlo do zemí organizace kolem 4,8 milionu, což je asi o deset procent více než v roce 2014. Každý třetí migrant přitom pochází z jiné země OECD, každý desátý z Číny a každý dvacátý z Indie.
V roce 2014, za který už jsou statistiky definitivní, přišlo nejvíce přistěhovalců do Spojených států (přes milion), Německa (575 tisíc), Británie (312 tisíc), Kanady a Francie (obě 259 tisíc).
