„Můžeme výjimečný stav prodloužit o tři měsíce, nebo třeba o jeden. Gülenovi lidé se infiltrovali všude. Budeme pokračovat v jejich identifikaci a všechny pučisty zatkneme,“ uvedl Erdogan v rozhovoru pro agenturu Reuters při příležitosti své účasti na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
Kritici výjimečný stav odsuzují, protože podle nich pouze prezidentovi uvolňuje ruce k limitování či úplnému zrušení některých svobod. Kromě toho může v některých záležitostech obcházet parlament a přitvrdit opatření proti opozici.
Erdogan však argumentuje potřebou zasáhnout proti duchovnímu, kterého obviňuje ze soustavného rozšiřování sítě svých věrných v tureckých bezpečnostních složkách i v úřednickém aparátu, které mělo na dálku trvat desítky let.
Turecká opozice napadne u soudu popřevratové dekrety, které vedly k čistkám |
„Gülenovy aktivity by měly být zakázány po celém světě. Pokud jsou USA naším strategickým spojencem a partnerem v NATO, neměly by teroristu jako je Gülen nechat ovládat svou organizaci,“ uvedl prezident. Pro Washington podle něj neexistuje žádná omluva v jeho váhavosti k vydání Gülena do Turecka.
Sám klerik žijící v USA od roku 1999 jakékoliv napojení na turecký puč nadále odmítá. Spojené státy pak jeho vydání odmítly do té doby, než Turecko poskytne zřejmé důkazy o jeho vině.
Turecké autority za trvání výjimečného stavu stihly přerušit službu více než 100 tisícům vojáků, policistů a úředníků. Z toho 40 tisíc lidí bylo zatčeno. Tito lidé jsou obvinění z napojení na „Fethullahovskou teroristickou organizaci“(FETÖ).
  |
Podle představitele turecké opozice Kemala Kilicdaroglua je však problematický zákon, podle kterého se napojení na Gülena lidem dokazuje. „Každý může být zatčen kvůli napojení na FETÖ. Vláda nepředstavila žádná objektivní kritéria,“ uvedl Kilicdaroglu. Podle jeho informací nejméně 25 tisíc lidí ze zadržených trpí kvůli nespravedlivým obviněním.
Ze svých funkcí bylo uvolněno 27 tisíc tureckých učitelů. S jejich nedostatkem se vláda údajně už vypořádala. Podle jejího místopředsedy Nurettina Canikliho probíhají výběrová řízení, na základě nichž bude přijato 20 tisíc nových akademiků. Části z těch suspendovaných po přezkoumání umožněn návrat na akademickou půdu. Týká se to však pouze méně než 500 osob.
Kdo může podporovat zabijáka Asada?
Erdogan v rozhovoru pro Reuters vyjádřil nespokojenost se vztahy s USA i kvůli otázce kurdských Pešmergů a jejich milic v Sýrii. Pro Washington jsou Pešmergové důležitým spojencem v boji proti Islámskému státu, avšak Turecko je považuje za teroristickou skupinu. Bojí se především, že jejich úspěchy mohou povzbudit tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK), která už tři desetiletí bojuje proti turecké centrální vládě.
„Islámský stát a kurdské milice jsou největším nebezpečím,“ dal Erdogan najevo, že staví obě organizace na stejnou úroveň.
Erdogan varuje USA: Nemůžete se vymluvit z vydání Gülena do Turecka |
Svědčí o tom i postup turecké armády v Sýrii, která se na počátku září nejdříve soustředila výhradně na cíle Islámského státu, ale po jisté době svou pozornost zaměřila na Kurdy.
„V tuto chvíli jsme trpěliví. Neposlali jsme na jih všechny naše jednotky, a přesto jsme dokázali osvobodit Džarábulus,“ uvedl prezident s tím, že určitě podpoří plány na vyhnání islamistů z jejich hlavní bašty Rakky.
„Nebudeme jednat jednostranně, ale počkáme na dohodu s koaličními silami vedenými Spojenými státy,“ dodal Erdogan.
Jediná budoucnost, kterou si představuje pro Sýrii pak je ta, ve které nefiguruje Bašár Asad. „Nerozumím tomu, proč je tento vrah některými státy podporován. Svět musí pro Sýrii najít řešení bez Asada,“ uvedl turecký prezident narážeje na podporu, které se Asad těší od Ruska, Íránu a šíitských milic jako je Hizballáh.
