Že jí někdo usiluje o život, zjistila Anna Politkovská poprvé už v září 2004. Těžce onemocněla poté, co vypila čaj na palubě letadla společnosti Aeroflot. Nápoj jí podali během letu z Moskvy do Beslanu, kam mířila kvůli tehdejšímu dramatickému útoku na tamní školu. Sama novinářka byla přesvědčena, že ji otrávila kontrarozvědka FSB, jíž byla po léta trnem v oku.
Není divu. Anna Politkovská se proslavila kritickými reportážemi o ruské generalitě, čečenské válce i poměrech v tajných službách. Slavná ale byla možná více v zahraničí než v Rusku. Za své články získala i několik mezinárodních ocenění a její jméno nese od roku 2013 novinářská cena udělovaná Svazem novinářů Ruska. Politkovská poukazovala ve své práci především na porušování lidských práv v čečenském konfliktu. Postupem času šla ve svých zjištěních hlouběji.
V ruském tisku kolovaly tři verze, kdo si smrt dlouholeté pracovnice listu Novaja Gazeta objednal. Zájem na smrti Politkovské měli mít známý ruský oligarcha, úhlavní nepřítel Putina Boris Berezovskij spolu s bývalým čečenským ministrem kultury guerillové vlády Ahmedem Zakajevem. Jejich cílem bylo zdiskreditovat ruského prezidenta.
  |
Podezřelým je i současný prezident Čečenska Ramzan Kadyrov, úhlavní protivník novinářky kvůli její kritice guerillových praktik Čečenců. Politkovská ho popisovala v těch nejtemnějších barvách a obvinila ho z mučení, týrání, vražd i únosů. Když se jej dříve v rozhovoru ptala, kdo je největším nepřítelem Čečenska, měl odpovědět: „Ty jsi nepřítel. Měli by tě zastřelit.“
Třetí linií jsou armádní a policejní kruhy, protože Politkovská odhalovala válečné zločiny ruských důstojníků bojujících v Čečensku i zločinecké poměry v ruské armádě i vojscích ministerstva vnitra.
A co Putin?
Otazníky vyvolává i datum události, které padlo na den narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten měl sám důvody, proč smrt Politkovské kvůli její soustavné kritice Kremlu a jeho osoby přát. Přesto po události prohlásil, že „smrt Politkovské Rusku uškodí více než její články“. Datum tak může podporovat pouze teorii o snaze hodit vinu na kremelského vládce.
Vraha v kukle sice zachytily bezpečnostní kamery. Ruským úřadům však poté trvalo tři roky, než Čečence Rustama Machmudova dopadly. Spolupachateli, kteří mu měli pomoct vraždu zosnovat, byli jeho dva bratři Džabrail a Ibrahim, strýc Lom-Ali Gajtukajev. Na lavici souzených skončili i dva bývalí moskevští policisté Sergej Hadžikurbanov a Dmitrij Pavlučenkov.
Politkovská, Němcov, Litviněnko... Podivné vraždy kritiků Kremlu budí otazníky |
Soudní procesy, které měly dohnat viníky k odpovědnosti, proběhly dva. První skončil v roce 2009 osvobozením všech podezřelých, přičemž tehdy na lavici obžalovaných neseděli ani všichni, kteří do vraždy byli zapletení. Nejvyšší soud ale posléze vrátil celou věc k došetření vyšetřovacímu výboru ruské prokuratury.
Druhý soudní proces skončil odsouzením všech hlavních aktérů. Jediný, kdo se dříve ke spoluúčasti přiznal, je bývalý policista Dmitrij Pavlučenkov, který svědčil proti zbývajícím členům bandy. Pavlučenkov byl odsouzen už v roce 2012 k 11 letům trestu v kolonii se zpřísněným režimem. Ostatní odešli po dlouhém procesu s ještě vyššími tresty. V červnu 2014 poslal soud do vězení na doživotí hlavní organizátory Gajtukajeva a Rustama Machmudova. Hadžikurbanov dostal 20 let a zbylí dva bratři Machmudovovi 12 a 14 let za mřížemi.
Procesy ale neobjasnily to hlavní, kdo si vraždu objednal. Odsouzeni byli pouze její vykonavatelé. Podle kolegů novinářky a její dcery Věry jde buď o nastrčené „obětní beránky“, nebo o pěšáky, kteří za peníze likvidovali kohokoliv, na koho jim jejich chlebodárce ukázal.
SLAVNÉ SMRTI KRITIKŮ KREMLU Alexandr Litviněnko Putinův režim a jeho spolehlivý nástroj FSB označil za skutečné pachatele bombových útoků v Moskvě, jež posloužily jako záminka k rozpoutání druhé čečenské války. Ruského prezidenta také obvinil, že nařídil vraždu známé novinářky Anny Politkovské. Nedlouho poté připravili o život i jeho. Bývalý důstojník FSB Alexandr Litviněnko zemřel v Británii v roce 2006 - tři týdny poté, co v otráveném čaji požil polonium-210, a šest let poté, co spolu s rodinou uprchl z Ruska. Sergej Magnitskij Sedmatřicetiletý právník Magnitskij v roce 2009 zemřel za dosud nevyjasněných okolností ve vazbě, kde se ocitl kvůli obvinění z daňových úniků. Opravdovým důvodem však mělo být obvinění skupiny vysokých hodnostářů z miliardových machinací na úkor ruského rozpočtu. Alexandr Perepiličnij Ruský magnát byl klíčovým svědkem v kauze Magnitskij. Zemřel o tři roky později než Magnitskij v Británii, která mu udělila politický azyl. Jeho smrt byla náhlá - třiačtyřicetiletý muž netrpěl žádným závažným onemocněním, přesto zkolaboval při ranním běhu. Boris Němcov Nejnovější obětí je ruský poslanec, který byl zavražděn pěti výstřely v nočních hodinách v pátek 27. února 2015 na Velkém Moskvoreckém mostě, asi 300 metrů od zdí Kremlu. Nejmladší ruský gubernátor Nižegorodské oblasti (v letech 1991–1997) byl v době vraždy poslancem Jaroslavské oblastní dumy a členem koordinačního výboru ruské opozice. |
