„Budeme-li v Sýrii naslouchat Hillary Clintonové, zatáhne nás do třetí světové války,“ nechal se minulý týden slyšet republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump. Narážel tak na plán Clintonové na vytvoření bezletové zóny nad částí Sýrie a bezpečných zón na ochranu civilistů. Podle Trumpa by se tak ale Američané dostali do přímého konfliktu s další jadernou velmocí - Ruskem. Trump také označil nynější spojeneckou ofenzivu proti Islámskému státu (IS) v Mosulu za fiasko. Tedy ještě předtím, než se vůbec v samotném městě začalo bojovat.
Trump šlape Clintonové na paty. Podle posledního průzkumu ztrácí jen jeden procentní bod |
Problémů oproti minulosti v regionu hojně přibylo: válka zuří v Sýrii, Iráku i Jemenu, Libye se stále nevzpamatovala západu diktátora Muammara Kaddáfího, Turecko a Jordánsko zápasí s obrovským počtem uprchlíků, Kurdové bojují o svou samostatnost a regionální mocnosti Írán a Saúdská Arábie se utápějí v dlouhodobém šíitsko-sunnitském soupeření. Stále také pokračuje izraelsko-palestinský konflikt, jehož řešení bude s postupujícím časem stále složitější a bolestivější.
„Blízkovýchodní řád je tak fragmentovaný, že i kdyby nějaké velké vize existovaly, jsou naprosto nerealistické,“ řekl listu New York Times Emile Hokayem z bahrajnského Mezinárodního institutu pro strategická studia. Podobně opatrný je i další oslovený odborník Edward Djerejian, bývalý americký velvyslanec v Sýrii a Izraeli. Bílý dům by podle něj měl zapomenout na „budování národů“ a soustředit se spíše na pomoc ekonomikám blízkovýchodních států.
Zatímco George W. Bush bývá obviňován z přílišného intervencionismu a nadměrného použití vojenské síly, jeho následovník Barack Obama naopak přinesl éru, v níž se američtí vojáci z regionu postupně stahují. Místo vysílání vojáků na horkou půdu Sýrie či Iráku se Washington soustředí spíše na účinné využívání dronů a speciálních sil, které nyní operují i ve výše zmíněné mosulské ofenzivě.
Kandidáti mlží
Na otázky, jak se vypořádat s hrozbou představující Islámský stát, nedali nynější prezidentští kandidáti v kampani příliš jasné odpovědi – Clintonová slibuje zřízení bezletové zóny nad Sýrií, které by značně oslabilo možnosti režimu Baššára Asada, Trump zase usiluje o větší spolupráci s Ruskem, jež nyní bojuje na opačné straně barikády. Letos na jaře pak Trump prohlásil, že na zničení IS by stačilo 30 tisíc amerických vojáků – neslíbil už ale, že je do války vyšle. V tweetu pak kritizoval ofenzivu proti Mosulu, na kterou se prý mohli islamisté dlouhé měsíce připravovat.
V boji proti IS by nová hlava státu měla ale mít přece jen už komfortnější pozici než Obama. Očekává se, že do úřadu vstoupí ve chvíli, kdy už islamisté ztratí své největší město, irácký Mosul, a dost možná i syrskou Rakku. Nenávistnou ideologii ale ani tyto porážky zřejmě nevymýtí.
  |
Ostře odlišný mají oba kandidáti názor i na Írán, který nyní rychle posiluje svůj vliv v regionu. Clintonová k němu byla sice kritičtější než Obama, právě ona ale zahájila rozhovory o dohodě na utlumení íránského jaderného programu, která podle ní plní svůj účel a světu přinesla bezpečí. Trump naopak dohodu odmítl s tím, že nepožadovala od Íránu patřičné ústupky. Nejdříve mluvil o jejím vypovězení, hned jak vstoupí do úřadu, později jeho poradci upřesnili, že by ji chtěl jen upravit. Jak přesně, není opět jasné.
Dohoda s Íránem se dotýká i amerického vztahu k Izraeli, který v posledních letech prochází zatěžkávací zkouškou, a ještě zhoršila vztahy Obamy s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. „V den, kdy se stanu prezidentem, skončí doba, kdy se k Izraeli chováme jako k občanům druhé třídy,“ citoval z Trumpova březnového projevu deník The Wall Street Journal.
Ambasádu do Jeruzaléma
Jedním z mála konkrétních Trumpových návrhů v této oblasti je přesun americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Při jednáních mezi Palestinci a Izraelci prohlásil Trump, že se bude snažit být neutrální, po kritice z izraelského tábora upřesnil, že být neutrální bude velmi obtížné.
Od Clintonové se očekává podobně kritický postoj k izraelským nelegálním osadám, jako má Obama, zároveň ale bývalá ministryně zahraničí argumentuje svou více než čtvrtstoletí trvající zkušeností se spoluprací s Izraelci a slibuje jim nové technologie na odhalení Hamásem budovaných tunelů v Pásmu Gazy.
V e-mailech, které v posledních dnech zveřejnil server WikiLeaks, se Clintonová vyjádřila ve prospěch vedení mírových rozhovorů i v případě, že by byly „potěmkinovské“. „Bude-li zvolena Hillary Clintonová, bude zřejmě pokračovat v současném status quo amerických vztahů vůči Izraelcům i Palestincům. To v kombinaci s politikou izraelského premiéra Netanjahua zřejmě nepřinese žádný zásadní průlom v potenciálně obnově mírového procesu,“ říká politolog Marek Čejka, který se specializuje na izraelsko-palestinský konflikt.
V případě výhry Trumpa naopak upozorňuje na jeho nevypočitatelnost a nekonzistentnost: „Celkově se zdá, že bude více nakloněn izraelské nacionalistické pravici (i Netanjahuovi) a jejím politikám, tedy i zachování, případně další výstavbě židovských osad,“ dodává Čejka.
O závěrečné mírové iniciativě, na kterou už má jen pár týdnů, se ostatně spekuluje i v případě Obamy.
