Mezi hlavními historickými událostmi vystavenými falšování je podle prezidentského týmu i vývoj v Československu v roce 1968. V jakém ohledu mohou být informace o těchto událostech a vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu téhož roku falzifikovány, není z článku ruského deníku zřejmé.
Historická pravda se podle ruských expertů stala obětí „destruktivních akcí“ zahraničních centrál v rámci jejich protiruské politiky. Cizina proti Rusku vede dezinformační kampaň a hybridní válku, při níž využívá „historickou negramotnost“ ruské mládeže, soudí členové vědeckého týmu. Falzifikaci je podle nich vystaveno šest nejdůležitějších etap sovětských a ruských dějin, jejichž ruskou interpretaci je třeba koordinovaně hájit.
Figuruje mezi nimi i vztah tehdejšího Sovětského svazu k politickým krizím v někdejší Německé demokratické republice, v Maďarsku a v Československu.
Hájit je také podle autorů koncepce třeba národnostní politiku carského Ruska a SSSR, podíl Sovětského svazu na porážce nacistického Německa za druhé světové války nebo správnou interpretaci paktu Molotov-Ribbentrop, v jehož tajném dodatku se Moskva a Hitlerova třetí říše dohodly na dělení Polska.
Zvláštní pozornost je podle vědeckého týmu nutné věnovat pádu carského režimu a vítězství bolševické revoluce z roku 1917, jejichž sté výročí připadá na příští rok. Toto výročí může odstartovat „pokusy o záměrné zkreslování tohoto historického období“.
Vědecká skupina Bezpečnostní rady doporučila, aby v médiích a v internetu byly odhalovány pokusy o falzifikaci dějin a aby se na této kampani podílely i další postsovětské státy a země „blízkého pohraničí“. Účastníci zasedání se rovněž vyslovili pro zřízení „centra pro plánovaní, organizaci a realizaci strategických informačních operací“.
Hlavní podklady pro doporučení vědecké rady dodal podle Kommersantu ruský generální štáb a ministerstvo obrany.
