Ruský volič ihned narážku pochopil. Tím spíš, že sám má s upravováním volebních výsledků bohaté zkušenosti a že Američané prý zakázali ruským pozorovatelům dohlížet na průběh svých voleb. Že se věci mají zcela jinak, se ruský divák už nedozví. Pokud si nedá práci a nenajde si na internetu informaci o tom, že Rusové se sami odmítli zapojit do pozorovatelské mise OBSE.
Výsledek perfektně připravené show je jasný – Rusové jsou teď přesvědčeni, že pokud zvítězí v amerických volbách Clintonová, je to důkaz falšování. Vždyť v Rusku ji nikdo nepodporoval! Značné množství pořadů věnovaných americkým volbám a jejich specifické zpracování vede ruské občany k přesvědčení, že o osudu Ameriky se rozhoduje v Moskvě.
Naděje na slabší NATO i EU
Vítězství Trumpa je pro mnohé Rusy příslibem zlepšení rusko-amerických vztahů. Z toho, co Trump během své kampaně říkal, to vyplývá. Slíbil, že popřemýšlí, zda neuzná Krym jako ruské území. Rusové jsou přesvědčeni i o tom, že by zrušil veškeré sankce, neboť přece několikrát tvrdil, že mu je Putin sympatický.
Trump se chová okázale, aby se dostal k srdcím voličů, vysvětluje Putin |
Trump by byl také bezpochyby spíše než Clintonová ochoten přimhouřit oči nad Putinovými lidskoprávními prohřešky například ve jménu společných vojenských operací proti takzvanému Islámskému státu. Trump s Putinem by byli schopni rozdělit si sféry vlivu a „nelézt si do zelí“.
Nakonec, pro oba vládce je výhodná slabá, závislá a rozhádaná Evropa. Nezávislí ruští politologové jsou ovšem k Trumpovým slibům skeptičtí. Především proto, že Rusové vnímají Ameriku přes ruské brýle – v Rusku je prezident samovládce – co řekne, to se stane. V Americe je ale prezident kontrolován Kongresem a dalšími institucemi. A tak přesto, že si Kreml s příchodem Trumpa do Bílého domu spojuje naději na oslabení NATO, zřejmě se v tomto směru máloco změní, ať už v USA zvítězí kdokoliv.
Msta za „barevné“ revoluce
Podle ruské Nové gazety jsou jen tři místa na planetě, kde berou Trumpa vážně: Palestina, Severní Korea a Rusko. Jenže i tady pochopili, že stoprocentní sázka na miliardáře je lichá. Kreml minulý týden změnil rétoriku a začal se připravovat i na vítězství Clintonové. Prezident Putin dokonce ústy svého mluvčího podpořil volání kulturní scény po svobodě a demokracii, dalším gestem bylo včerejší odvolání náčelníka trestanecké kolonie číslo 7 Igora Kossijeva, kterého vězeň a aktivista Ildar Dadin obvinil z mučení. Oba případy bedlivě sledovala západní média.
Putin rezolutně popírá ovlivňování voleb v USA. ‚Je to hysterie‘ |
Clintonová bude v každém případě pro Putina nepříjemný partner, a to i proto, že podle něj organizovala a sponzorovala občanské protesty proti výsledku prezidentských voleb v Rusku v roce 2011. Ostatně všechny „barevné“ revoluce od Kyrgyzstánu přes Irák, Egypt, Jemen a Sýrii až po Ukrajinu jsou v Putinových představách dílem amerických špionážních služeb.
Podle Constanze Stelzenmüllera z The German Marshall Fundu se ale Američané s Clintonovou v čele budou dívat na Rusko výhradně pragmaticky. Považují ho za regionální, nikoliv za světovou velmoc, a podle toho s ním budou jednat. Což se Putinovi nelíbí už teď. Kdyby ale měl co do činění s Trumpem, věří, že by umožnil vrátit Rusku status supervelmoci. Putin by opět usedl za stůl s globálními světovládci Američany a Číňany a prosazoval by svou hlavní tezi, že Rusko má stejně jako ostatní velmoci právo mít svou sféru vlivu a nárazníkové zóny. Což je v ruském pojetí i Ukrajina. Naopak od Clintonové Moskva čeká zvýšení pomoci Kyjevu.
Ať už bude prezidentem USA Trump, či Clintonová, témata jednání s Ruskem zůstanou stejná. Mezi ta hlavní bude nadále patřit protiraketová obrana v Evropě, kterou Rusko vnímá jako atentát na vlastní obranyschopnost, a ani Trump, ani Clintonová to nejspíš nezmění. I proto zřejmě zůstane v ruské rétorice po volbách hodně agresivity. Putin totiž vnějšího nepřítele potřebuje – jen tak může sjednotit národ a udržet si moc.
