Lidovky.cz

Má Trump Bílý dům jistý? Co by se muselo stát, aby přišel o post prezidenta

Svět

  6:00
Američtí voliči si v noci na středu zvolili za prezidenta miliardáře Donalda Trumpa, přestože v lidovém hlasování - tedy absolutních číslech - víc hlasů získala Hillary Clintonová. Část zastánců demokratické kandidátky se proto nechce s výsledkem smířit. Už v úterý došlo k násilným protestům na západním pobřeží USA. Ve středu večer pak tisíce lidí vyšly do ulic newyorského Manhattanu s heslem „Není to můj prezident!“ Mají reálnou šanci, že dosáhnou svého?

Donald Trump během předvolební akce v Concordu. foto: Reuters

Jakkoliv je to nepravděpodobné, existují dvě možnosti, jak může Donald Trump o prezidentský titul stále přijít. Za prezidentským fiaskem přitom mohou stát „neposlušní“ volitelé. A Trumpa mohou dohnat i jeho vlastní dřívější činy, případně jeho budoucí skutky.

Jediným způsobem, jakým americké zákony umožňují odvolat inaugurovaného prezidenta Spojených států, je takzvaný impeachment, tedy proces odvolání prezidenta z funkce americkým Kongresem. Jde však o složitý akt, který bude mít v novém složení Kongresu, kde mají většinu republikáni, jen těžko širší podporu.

Newsweek pustil do oběhu číslo, které oslavovalo vítězství Clintonové

Prezident musí být formálně obžalován komisí, která posuzuje, zda byl, nebo nebyl spáchán prezidentem trestný čin úplatkářství, zrady, nebo jiný závažný trestný čin či prohřešek. Prezident je následně předvolán před Kongres a po slyšení se musí na vině prezidenta shodnout více než polovina Sněmovny reprezentantů a více než dvě třetiny Senátu.

Ve Phoenixu v srpnu 2016 během své prezidentské kampaně.
Trump během politické konference v roce 2011.

Pokud se prokáže vina...

V dějinách Spojených států nebyl nikdy žádný prezident z funkce impeachmentem odvolán. Jediné dvě hlavy státu, které takové hrozbě čelily, byli Andrew Johnson, nástupce Abrahama Lincolna, a Bill Clinton - oba však udržel v pozici nedostatek vůle v Senátu. Clinton podstoupil proces impeachmentu za křivou přísahu poté, co se během prezidentské funkce dopustil sexuálního styku se stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou.

Podobně by teoreticky mohl před zákonodárci stanout i Trump, pokud by se potvrdily výpovědi žen, které jej během prezidentské kampaně obvinily z dřívějšího znásilnění.

Podle profesora práv Christophera Lewise Petersona z Utahské univerzity však existují i jiné skutky, na jejichž základě kterých by mohl Trump podroben impeachmentu. Zveřejnil to ve svém odborném textu, který publikoval už v průběhu Trumpovy kampaně. Píše, že byly nově zvolenému prezidentovi prokázány podvody, vydírání a falešná reklama v kauze Trumpovy univerzity, dopustil by se činů, které spadají do kategorie „velké zločiny a přečiny“ v článku II americké Ústavy o impeachmentu.

„Ilegální postup v souvislosti s činností Trumpovy univerzity byl prověřován federálními soudy. Pokud jsou obvinění pravdivá, dopustil se podvodů a úplatkářství,“ napsal Peterson. Trump údajně dlouhodobě lhal studentům univerzity o své roli v instituci a v politické kampani zamlčoval, že je čelí několika žalobám.

Kvůli ilegálním praktikám v Trumpově univerzitě žaluje vítězného prezidentského kandidáta newyorský prokurátor Eric Schneiderman o 40 milionů dolarů. Nastávající prezident v té souvislosti čelí i dalším žalobám, kdy měl okrádat vlastní studenty. Žádný z případů ale zatím nebyl dořešen. Soud má začít v pondělí po Dni díkuvzdání, tedy 1. prosince. Trump všechna obvinění soustavně odmítá.

Trump má politický trumf

Autor analýzy Peterson připustil, že by impeachment v takovém případě čelil určitým právním překážkám, jelikož by se nejednalo o činy spáchané v době výkonu prezidentské funkce. V konečném důsledku však podle jeho výkladu ústava nezabraňuje Kongresu, aby k impeachmentu přistoupil kvůli záležitostem, jež se staly ještě před Trumpovým zvolením.

Pokud by však k impeachmentu skutečně došlo, bude mít prezident Trump na své straně politický trumf - silnou podporu obměněného Kongresu s republikánskou většinou, který by jeho odvolání nikdy nedopustil. Republikáni totiž touží po obsazení Nejvyššího soudu USA konzervativními soudci, které jmenuje právě prezident a schvaluje Senát.

Nepravděpodobná revolta volitelů

Stále existuje také teoretická možnost, že pro Tumpa nebudou hlasovat všichni vybraní republikánští volitelé. Závazek podpořit kandidáta podle veřejného hlasování se totiž týká pouze volitelů v přibližně polovině států USA. Taková možnost je však více než nepravděpodobná, volitelé se totiž historicky řídí vůlí voličů, navíc by v případě aktuálních voleb nestačil přechod jednotlivců, na „druhou stranu“ by musely přejít desítky zástupců volitelského sboru.

S revoltou republikánských volitelů se nedá počítat ani proto, že by, třeba i přes osobní averze k Trumpovi, ohrozili cíle vlastní strany ve federální politice. Jakýkoliv pokus o revoltu by navíc 6. ledna bezpochyby zastavilo jednání Kongresu, který stvrzuje rozhodnutí volitelského sboru.

Poslední případ, kdy se jeden z volitelů vzbouřil systému, však nesahá tak daleko do minulosti. V roce 2004 ve státě Minnesota získal jeden hlas místo demokrata Johna Kerryho jeho viceprezidentský kandidát John Edwards.

V roce 1872, kdy druhý kandidát v pořadí Horace Greeley zemřel mezi hlasováním voličů a předáním hlasů volitelů, muselo hlasovat proti vůli lidu 66 volitelů. Ti nakonec rozložili hlasy mezi zbývající neúspěšné kandidáty. Na tehdejším zvolení republikána Ulyssese Granta prezidentem to ale nic nezměnilo.

V konečném důsledku se tak naděje odpůrců Trumpa může upínat pouze ke změnám v Kongresu, k nimž v takzvaném „midterm election“ dojde za dva roky. Obmění se třetina Senátu a celá Sněmovna reprezentantů. Případná převaha demokratických Kongresmanů by mohla efektivně zablokovat Trumpovy významnější politické kroky po zbylé dva roky jeho prezidentského mandátu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.