O tom, že sunnitské teroristické skupiny dostávají peníze ze Saúdské Arábie, psala v jednom z e-mailů zveřejněných serverem Wikileaks šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová už v roce 2009. Nyní ale tuto skutečnost přímo potvrdil bývalý ministr financí afghánského hnutí Taliban.
Útok Talibanu na německý konzulát: 6 mrtvých, 120 zraněných. Zasahovaly speciální jednotky |
Agha Jan Mutasím utekl po pádu talibanské vlády v roce 2001 do sousedního Pákistánu, kde spolu s dalšími vůdci hnutí začal organizovat odboj proti Američanům i kábulské vládě, který trvá dodnes. V rozhovoru pro deník New York Times Mutasím přiznal, že v letech 2002 až 2007 jezdil dvakrát až třikrát ročně do Saúdské Arábie, aby zde shromažďoval peníze pro Taliban.
Mutasím vyrážel do ropné monarchie pod zástěrkou náboženské pouti hadždž, hlavním cílem ale bylo oslovovat bohaté Saúdy a jejich nadace s žádostí o finanční příspěvek na válku. Kromě obyvatel království se ale obracel i na věřící z dalších zemí, kteří přijížděli na svatá místa: „Saúdská Arábie byla jedinou zemí, kde jsem je mohl potkat,“ vysvětlil.
  |
Finanční dary poté putovaly často přes regionální banky na pákistánských kmenových územích na konta vůdců Talibanu. Podle bývalého afghánského šéfa tajných služeb Rahmatulláha Nabíla zadrželi loni policisté rodiny členů al-Káidy, které vstupovaly na území východního Afghánistánu s ukrytými zlatými pruty.
Saúdskoarabské úřady se obvykle hájí tím, že nemohou kontrolovat miliony lidí, kteří se každoročně vydávají na pouť do Mekky. Talibanci tam nejčastěji cestují na falešné pákistánské pasy, tvrdí experti. Saúdskoarabské království ale financování Talibanu odmítá: „Když jsem byl ve vládě, nešel Talibanu ani dolar,“ napsal americkému deníku princ Turk al-Fajsal, který vedl 24 let saúdské tajné služby a později byl velvyslancem své země v USA.
Dvojí role Rijádu
Role Saúdské Arábie v Afghánistánu ale není černobílá. Ve stejné době, kdy do země proudí miliony dolarů pro Taliban, nabízí Rijád afghánské vládě také peníze na obranu a rozvojové projekty.
Saúdské peníze od soukromých sponzorů ale dosud mířily spíše do zakládání nových madras (náboženských škol), kterých je nyní na 4000 a mnoho z nich šíří netolerantní a radikální verzi islámu. Saúdové na tomto poli soupeří s Íránem, který podobně investuje v šíitských oblastech Afghánistánu. Právě kvůli Íránu Rijád dlouho Taliban podporoval – vnímal ho jako hráz proti šíření šíitského vlivu v oblasti.
První cesta afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního v roce 2014 vedla právě do Rijádu. Ghaní se později s králem Salmánem dohodl na podpoře Saúdy vedené koalice v Jemenu. Kábul po svých spojencích žádal, aby zajistili, že Talibanu přestanou proudit saúdské petrodolary.
Současná ofenziva, kterou Taliban podniká hned v osmi afghánských provinciích za použití asi 40 tisíc bojovníků, je podle afghánských úřadů financována převážně za zahraničí. Afghánci její cenu vyčíslili na miliardu dolarů. Prezidentův hlavní poradce Nadír Nadrí označil finanční i logistickou podporu Talibanu za bezprecedentní.
