Podle maltského premiéra Josepha Muscata nevznesli únosci žádné požadavky. Podle některých zdrojů byl jejich motiv politický. Agentura AFP uvedla, že únosci chtějí na Maltě požádat o politický azyl.
Motivem únosců by podle některých zdrojů také mohla být snaha o propuštění Kaddáfího syna Sajfa Isláma, který byl v Libyi v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Od roku 2011 ho zadržovala, a možná ještě zadržuje, skupina rebelů v Zintánu. Letos v létě se objevily zprávy, že byl propuštěn.
  |
UPDATE: A photo shows the Afriqiyah Airways A320, with 118 people on board that was hijacked during an internal flight in Libya. pic.twitter.com/d3j17aShE6
— News_Executive (@News_Executive) 23. prosince 2016
Podle maltského premiéra vyšli dva únosci z letadla spolu s posádkou stroje poté, co propustili všech 109 cestujících na palubě. Jeden z únosců předtím telefonicky hovořil s libyjskou televizí a řekl jí, že stojí v čele organizace Fatah Džadíd (Nové dobytí). Představil se jako Músá Šáha. Druhým únoscem byl podle libyjské televize Ahmad Alí. Oba jsou Libyjci ve věku asi 20 až 30 let.
Propouštění pasažérů z letadla odvysílala maltská televize. Na jednom ze záběrů bylo vidět, jak jeden z únosců ze dveří letadla vystrčil libyjskou vlajku z Kaddáfího vlády (1969-2011).
Stroj libyjské státní letecké společnosti Afriqiyah Airways, který měl letět na vnitrostátní lince z města Sabhá do Tripolisu, unesli dva muži dnes dopoledne a donutili ho změnit kurz. Hrozili, že mají ruční granáty a že stroj vyhodí do povětří. V Airbusu A320 bylo 118 lidí, z toho sedm členů posádky.
Pilot letounu Alí Milád později libyjské televizi řekl, že únosci po něm původně chtěli, aby letěl do Říma. Podle pilota chtěli žádat v Evropě o politický azyl a chtěli uznání politické strany Fatah Džadíd.
Muammar Kaddáfí vládl v Libyi tvrdou rukou od roku 1969 až do své smrti v roce 2011. Poté byla v zemi asi dva a půl roku relativně stabilní situace, než na jaře 2014 vypukly další střety, které někteří označují za druhou občanskou válku. V zemi se vytvořily dvě vlády a dva parlamenty a až letos začátkem roku se úřadu ujala dočasná vláda národní jednoty, která však stále nemá pod kontrolou celou zemi. V některých regionech bojují různé ozbrojené skupiny, včetně teroristické organizace Islámský stát.
