S příchodem nového roku odstartovala polská konzervativní vláda premiérky Beaty Szydłové další ze svých prestižních projektů.
Oficiálně totiž začal platit zákon o vzniku jednotek domobrany. Ty budou vedle pozemního vojska, letectva, námořnictva a speciálních sil další plnohodnotnou složkou polské armády.
Jejich jádro ale nebudou tvořit profesionální vojáci, nýbrž dobrovolníci s pravidelným výcvikem a s povinností být v neustálé pohotovosti. Členové těchto sborů mají být schopni ovládat nejenom lehké palné zbraně, samopaly či granátomety. V každé brigádě mají být i experti schopní reagovat na případné kyberútoky.
„Tyto jednotky budou čelit nebezpečí, jež vychází z terorismu, informační války nebo sabotáží. Tradiční armáda dokáže reagovat na hybridní způsob boje nedostatečně,“ řekl pro polský rozhlas Grzegorz Kwaśniak, jenž v rámci ministerstva obrany vznik sborů koordinuje.
Celkem v nich má být organizováno 35 tisíc mužů a žen, jež mají mít vlastní uniformy a podřízeni budou přímo ministru obrany. Odhadované náklady se pohybují okolo 3,5 miliardy zlotých (zhruba 21,3 miliardy Kč).
‚Je možné, že přijde útok z Ruska‘
Výcvik dobrovolníků má probíhat dva víkendy v měsíci a poskytovat ho budou profesionální instruktoři. Členové nové domobrany za to dostanou od státu měsíční finanční náhradu ve výši 500 zlotých (necelých 3100 Kč).
Duší celého projektu je ministr obrany Antoni Macierewicz, jenž ho představil na jaře minulého roku. „Je možné, že přijde útok z východu, z Ruska. Nejlepší a nejvýhodnější způsob obrany je územní obrana,“ uvedl tehdy v rozhovoru pro televizi TVN.
  |
Vytváření jednotek domobrany má skončit v roce 2019, kdy by měla být v každém z 16 polských vojvodství rozmístěna jedna brigáda. Pouze v největším regionu, v Mazowieckém vojvodství, se počítá s dvěma brigádami.
Již v prosinci 2016 uvedl Macierewicz, že první brigády „jsou prakticky připraveny“. Souvisí to s tím, že se k nim začali hlásit členové polovojenských organizací. Těch je v Polsku zhruba sto, přičemž některé z nich mají i silnou tradici sahající desítky let do minulosti.
Proto již mohla vláda oznámit, že během ledna by již měly být na východě země rozmístěny první dobrovolnické brigády, a to v Podkarpatském, Podleském a Lublinském vojvodství, jež hraničí s Ukrajinou a Běloruskem.
Soukromá armáda vládní strany?
Názor, že by Polsko mělo posílit svou obranyschopnost, je v zemi dlouhodobě populární. Potvrzují to i průzkumy veřejného mínění. V posledních letech sleduje Varšava se značným znepokojením události na Ukrajině. Na severu země navíc hraničí s Kaliningradskou oblastí, jež je exklávou Ruské federace. Zároveň roste mezi Poláky skepse, jestli by se mohli v případě napadení spolehnout na podporu ze strany spojenců v Severoatlantické alianci (NATO).
Na domobranu se v Polsku prý hlásí hlavně nezaměstnaní, láká je finanční odměna |
O založení domobrany proto již uvažoval i předchozí liberální ministr obrany Tomasz Siemoniak. Přesto ale on, podobně jako další poslanci opoziční Občanské platformy (PO) v Sejmu návrh ministra Macierewicze odmítli.
PO, stejně jako i nová liberální formace „Moderní“, viní vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS), že si v podobě domobrany buduje „soukromou armádu“ namísto toho, aby raději investovala peníze do modernizace tradiční armády.
Opozice během parlamentní rozpravy vyjádřila obavy, že by polovojenská složka nemohla být nasazena například při potlačení protivládních demonstrací.
Poukazovala přitom na skutečnost, že při výcviku dobrovolnických sborů má být kladen velký důraz na vlastenectví. Zároveň se mezi prvními zájemci o jejich uniformu objevily skupiny podporující současnou vládní stranu.
Ministr Macierewicz něco takového odmítl se slovy, že se prý jedná o lži a tvrzení, která se ani trochu nezakládají na pravdě.
Výročí Charty 77
