Tak vypadá návrh legislativy, který tento týden představila maďarská pravicová vláda mezi agendou, jíž se plánuje v nadcházejících měsících zabývat. Šéfové všech neziskových organizací, jež v Maďarsku působí, by tak nově museli zveřejňovat své osobní příjmy, a to i přesto, že jimi vedené instituce nečerpají státní finance. Vláda argumentuje, že ale mohou ovlivňovat veřejné mínění, a jsou tedy zkorumpovatelní. Návrh legislativy míří mezi řádky především na neziskovky, k nimž proudí peníze z ciziny. Zvlášť pak na některé.
„Falešné občanské organizace Sorosova impéria jsou placeny proto, aby šířily politickou korektnost a globální kapitál na úkor národních vlád,“ nechal se slyšet na tiskové konferenci místopředseda vládnoucího pravicového Fideszu Szilárd Németh s narážkou na miliardáře George Sorose.
Není to přitom poprvé, kdy z Budapešti zaznívá podobný verbální výpad na konto 86letého miliardáře původem z Maďarska, který vydělal astronomické jmění, když zkraje 70. let stál u zrodu jednoho z prvních hedgeových fondů, a také četnými spekulačními obchody.
Sorose, jenž se v 80. letech začal angažovat ve filantropii, v minulosti obvinil maďarský premiér Viktor Orbán z toho, že se snaží prostřednictvím financování levicových aktivistů a svých neziskových organizací po celém světě svrhnout vlády, s nimiž ideově nesouhlasí, a údajně infiltrovat občanskou společnost. V době vrcholící uprchlické krize, která v létě 2015 zasáhla Evropu, na Sorosovo konto zněla z Budapešti dokonce obvinění, že migrační vlnu finančně podporuje.
V Maďarsku působí jedna z četných poboček Sorosovy organizace Open Society Institute, která má svoji sesterskou organizaci také v Praze. Miliardář stojí v Budapešti také za vznikem tamní přední soukromé vysoké školy – Středoevropské univerzity.
Z mecenáše terčem kritiky
Finančníka, který se narodil v meziválečné Budapešti do židovské rodiny a v roce 1946 emigroval na Západ, ideově silně ovlivnila studentská léta strávená na prestižní londýnské LSE pod vedením filozofa Karla Poppera. Po necelé dekádě ale z Británie odešel do USA, kde žije dodnes.
V polovině 80. let začal v zemích východního bloku financovat opoziční kruhy. Kromě československých chartistů, polské Solidarity nebo předního sovětského disidenta Andreje Sacharova to byli také mladí intelektuálové v jeho rodném Maďarsku, které finančně podporoval.
Je paradoxem, že jedním z těch, jimž zaplatil studia na Západě, byl i jeden z jeho dnešních největších kritiků – nikdo jiný než maďarský premiér Viktor Orbán osobně. Díky Sorosovu příspěvku mohl v roce 1989 zamířit na studia na Oxford, podobně jako další přední postavy, které stály u zrodu Fideszu.
V kritice Sorose našel maďarský premiér před časem nebývalého spojence v budoucím americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi, jenž patří k jeho zarytým odpůrcům. O Sorosovi mimo jiné prohlásil že je „součástí globálních struktur zodpovědných za ekonomická opatření, která ožebračila americkou pracující třídu“. Během prezidentské kampaně podporoval Soros Trumpovu rivalku Hillary Clintonovou.
Dá se přitom očekávat, že mocenským střídáním v Bílém domě ztratí Sorosovy organizace v Maďarsku jednoho z největších zastánců – odcházející americkou velvyslankyni Colleen Bellovou. Ta v minulosti opakovaně kritizovala Orbánovu vládu za nacionalistickou rétoriku, vztahy s Ruskem nebo dřívější opatření namířená na neziskovky či opoziční média, jako když v říjnu za rozporuplných okolností skončil přední levicový list Népszabadság.
Návrhem nového zákona, který kritici označují za snahu zlikvidovat občanskou společnost, by se měl parlament zabývat v březnu nebo v dubnu. Díky většině, jíž se tam Orbánova vláda těší, tak zřejmě projde bez obtíží.
