Obyvatelé Švédska nejsou žádnými úspornými spotřebiteli. Lidé tu vyprodukují stejné množství odpadků jako obyvatelé jiných evropských zemí. Přesto jich ale mají nedostatek. Švédové totiž jako jediní používají spálený odpad k výrobě elektrické energie, která pomáhá místním vytápět příbytky behěm mrazivé zimy. Podle listu The Independent zhruba padesát procent elektrické energie, kterou Švédové využíjí, pochází z obnovitelných zdrojů.
Anna-Carin Gripwallová, zástupkyně švédské recyklační asociace Avfall Sverige, poznamenala, že Švédsko dovozem odpadků jen využilo situace, která v současnosti nastala v jiných zemích Evropy. „V zemích EU je zákaz skládkování, takže namísto zaplacení pokuty posílají členské země odpad nám. Je to služba pro ně. Měly by ale začít budovat své vlastní závody,“ doplňuje.
Evropané bojují proti plýtvání jídlem. Chtějí zachránit statisíce tun odpadu |
Švédsko má po celé zemi postaveno 32 závodů, ve kterých se přeměňuje odpad na energii. Tyto továrny spálí téměř dva miliony tun odpadu ročně, což je více než polovina celkové produkce odpadků.
Cesta odpadků
Jeden recyklační závod leží i poblíž města Göteborg. Každý den sem doručí odpad asi 300 vozů. Hromady jsou následně přesunuty do speciálních pecí. Když začnou odpadky hořet, zajistí tím dodávku tepla do tisíců švédských domácností. Pro lepší představu: zbytky, které vyprodukuje 950 tisíc domácností, vytopí zhruba 260 tisíc domovů.
Švédsko velmi pečuje o životní prostředí. Tato skandinávská země byla první, která už v roce 1991 zavedla vyšší daň na fosilní paliva. Lidé se tu celkově zajímají o přírodu a jsou si vědomi toho, co musí udělat, aby ji ochránili.
Pro zlepšení situace se klíčovou stala právě komunikace s občany. Podle Gripwallové pracovala asociace AvfallSverige na osvětě dlouhou dobu. „Chtěli jsme, aby si lidé uvědomili, že nemají odhazovat odpadky na zem, protože je můžeme znovu využít,“ uvedla. Celá kampaň má pozitivní důsledky, nevyužito tu na skládkách končí pouhé jedno procento komunálního odpadu.
Všichni recyklují...
Postupem času navíc švédská vláda vytvořila soudržnou vnitrostátní politiku recyklace. I soukromé společnosti se zavazují, že většina energie, která vznikne spalováním odpadů, půjde do národní sítě a bude použita k vytápění domů.
Švédské obce navíc chtějí investovat do dalších technik, které by umožnily ještě lepší sběr odpadu. S tím by mohly pomoci třeba automatizované vakuové systémy, které by měly nahradit klasické kontejnery. Od tohoto kroku si místní slibují hned dvě pozitiva - vznikne zde více prostoru na silnici a vesničky se zbaví nepříjemných pachů, které se z popelnic občas linou.
Švédská technika má ale i své kritiky. Ti tvrdí, že země jen uhýbá před skutečnou recyklací, což podle nich spálení odpadu není. Kupříkladu papír totiž může být použit až šestkrát. Švédové ho ale mohou spálit už po prvním použití, takže plýtvají jeho recyklačním potenciálem. Navíc musejí nový papír stále znovu vyrábět z čerstvých surovin. Gripwallová ale dodává, že prvotním cílem stále zůstává to, aby lidé odpad třídili, a tak mohl být použit k obnově. V pecích končí jen nevytříděné zbytky.
Jak jsou na tom Češi
Občané České republiky v roce 2015 vyprodukovali 26,9 milionu tun odpadu. To bylo o 13 procent více než v roce 2014. Největší část v produkci odpadů připadla na podniky. Komunální odpad tvořil 3,3 milionu tun, z čehož se vytřídilo 15 procent.
Přestože se množství vytříděného komunálního odpadu rok od roku zvyšuje, přibližně polovina ho stejně končí na skládkách. V roce 2015 bylo tímto způsobem odstraněno 1,8 milionu tun odpadu. Ve spalovnách bylo spáleno 590 tisíc tun, v recyklačních linkách skončilo 851 tisíc tun.
