Lidovky.cz

Obama? Slušný člověk, který nenaplnil očekávání, říká amerikanista Kozák

Svět

  5:00
PRAHA - Řada původních ambiciózních plánů prezidenta Baracka Obamy ztroskotala na odporu Kongresu, říká amerikanista Kryštof Kozák z FSV UK v Praze. Hodnotí tak prezidenta, který je právě ve čtvrtek poslední den ve své funkci. Už v pátek na post nejmocnějšího muže světa zasedne Donald Trump.

Barack Obama na své poslední tiskové konferenci. foto: ČTK

LN: Až se bude za deset let hodnotit éra prezidenta Baracka Obamy, co se o ní bude říkat?
Hlavní sdělení bude, že Barack Obama byl relativně slušný prezident a člověk, jemuž se přes dobrou vůli nepodařilo transformovat politiku, jak si představoval.

LN: O co před osmi lety usiloval?
Sliboval změny, jimž by mohli Američané věřit. Při detailním pohledu ale zjistíme, že nedokázal změnit základní fungování americké demokracie. Řada ekonomických i sociálních problémů po jeho vládě přetrvává.

Samozřejmě že očekávání na něj kladená byla až příliš vysoká. Podařily se mu i dílčí úspěchy.

Yes, we can? Yes, we did, ukončil Obama svůj poslední prezidentský projev

Nicméně si myslím, že největší skvrna na jeho prezidentství bude, že ho střídá Donald Trump. To si Obama nejenom nepřál, ale bohužel to je částečně i jeho chyba. Jako šéf exekutivy garantuje fungování tajných služeb a bezpečnostních složek. Skutečnost, že nebyly schopné reagovat na sofistikovanou ruskou operaci, je selháním Baracka Obamy.

LN: Když pomineme hackerské útoky, měly za Obamova mandátu tajné služby obrovský vliv. Objevily se i aféry se sledováním představitelů spojeneckých států USA. Nenechal jim příliš volnou ruku?
To si nemyslím. Tajné služby začaly být silné hned po 11. září 2001, takže Obama pokračoval v nastaveném trendu. Pokud se něco takového děje mezi spojenci, je možné označit to jako prohřešek proti dobrému chování. Nicméně v současném světě s jeho riziky to jde často stranou.

Americký prezident Barack Obama převzal v norském Oslu Nobelovu cenu za mír.
Americký prezident Barack Obama.

LN: Co po něm zůstane, když všechny jeho klíčové reformy, včetně zdravotního pojištění, nová vláda zřejmě zruší?
Další osud financování amerického zdravotnictví je čirá spekulace. Republikáni sice byli v kampani nažhaveni zaútočit na Obamacare. Nicméně jejím základním přínosem je, že dokázala pojistit desítky milionů nových lidí, stejně i zastavit růst výdajů. Americké zdravotnictví je neuvěřitelně drahé, točí se tam přes bilion dolarů ročně. Je možné si představit, jak velké lobbistické tlaky v tomto sektoru fungují. Stejně nakonec padesát procent nákladů platí vláda, protože hradí pojištění lidem starším 65 let a všem, kteří jsou pod státem definovanou hranicí chudoby.

LN: Podařilo se Baracku Obamovi omezit vliv lobbistů v americké politice?
Tady se situace spíš zhoršila, což ale není Obamova chyba. Stalo se tak kvůli jednomu rozhodnutí Nejvyššího soudu, které uvolnilo stavidla toků peněz do politiky. Proti takovémuto verdiktu zmůže prezident jenom velmi málo.

LN: Otevřel první prezident černošského původu Afroameričanům dveře do Bílého domu, nebo zůstane první a poslední hlavou státu tmavé pleti?
To je také jedna ze smutnějších kapitol jeho prezidentství, protože mezirasové vztahy se za jeho éry nezlepšily, spíš naopak.

O jadernou smlouvu s Ruskem jsem stál, Putin nechtěl jednat, říká Obama

Částečně to souvisí i s jeho osobou. Obama sice má tmavou pleť, ale jeho výchova a vzdělání odpovídaly tomu, co bylo charakteristické pro bělošskou elitu.

I v politice si dával z různých důvodů pozor na to, aby nebyl primárně považován za černocha a představitele jejich komunity, jenž pracuje především pro ně.

Černoši představují pouze 15 procent voličů, zatímco Obamovy vize měly univerzálnější platnost. On nechtěl dělat politiku pouze pro jednu skupinu obyvatelstva. Přes veškerou snahu se to příliš nepovedlo, mimo jiné i proto, že měl proti sobě šest let nepřátelský republikánský Kongres.

LN: Když se stal Obama v roce 2008 prezidentem, byly americko-evropské vztahy v troskách. Podařila se mu náprava?
Obama dokázal vztahy s Evropskou unií normalizovat. Jedním z klíčových projektů jeho období byla dohoda o volném obchodě známá jako TTIP. Lze ji samozřejmě kritizovat pro některá ustanovení, ale za tímto projektem byla nějaká filozofie sdíleného euroatlantického prostoru. Nicméně i Obama prohlašoval na svých cestách do Evropy, podobně jako nyní Donald Trump, že Evropané by měli víc přispívat za svou obranu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.