Lidovky.cz

Trump prohrál a soud ho kritizoval. Lidé ze 7 muslimských zemí mohou do USA

Svět

  0:20aktualizováno  7:31
SAN FRANCISCO / PRAHA - Odvolací soud v San Francisku zamítl odvolání ministerstva spravedlnosti USA proti rozhodnutí soudu v Seattlu z minulého týdne, jímž dočasně ztratil vykonavatelnost prezidentův kontroverzní dekret z konce ledna. Soud mj. napsal, že „vláda nepředložila žádný důkaz, že by nějaký cizinec ze sedmi jmenovaných zemí spáchal teroristický útok v USA.“

Donald Trump při podpisu jednoho z příkazů. foto: Reuters

Proti anti-imigrační politice Trumpa protestovaly na Filipínách i ženy.
Protesty v Jakartě.

Prezident Donald Trump reagoval na verdikt odvolacího soudu potvrzením, že své lednové rozhodnutí o pozastavení přistěhovaleckých programů a o dočasném zákazu vstupu občanů sedmi většinou muslimských států na území USA bude dál soudně prosazovat.

Tři soudci odvolacího tribunálu v San Francisku zdůvodnili své čtvrteční odmítnutí prezidentova dekretu potřebou chránit „všeobecný zájem“ a předejít případné diskriminaci.

„Uvidíme se u soudu. Ve hře je bezpečnost našeho státu,“ napsal v reakci na verdikt ve čtvrtek večer místního času (po půl jedné ráno SEČ) v tweetu prezident Trump. Podle agentury Reuters řekl novinářům, že vláda nakonec případ vyhraje a soudní verdikt odmítl jako „politický“.

„Pane prezidente, právě jsme vás viděli u soudu a porazili vás,“ odvětil republikánovi Trumpovi demokratický guvernér státu Washington Jay Inslee. Jeho stát byl jedním z těch, které zažádaly soud v Seattlu o zablokování Trumpova kontroverzního dekretu.

Trump rozhodnutím odvolacího soudu nemůže dál uplatňovat dekret z 27. ledna, kterým zakázal vstup do USA po dobu 90 dní občanům Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu a další omezení přistěhovalectví. Zdůraznil přitom, že opatření je nezbytné pro národní bezpečnost. Soud v Seattlu, který uplatňování dekretu před týdnem pozastavil prezident tvrdě zkritizoval.

Trump věří, že jeho rozhodnutí prý podporuje víc Američanů, než kolik jich proti němu protestuje. Již dříve řekl, že je proto odhodlán podstoupit boj a prosadit své nařízení skrz právní systém, protože to podle něj zemi prospěje. Podle amerických právních expertů se tak žaloba proti Trumpovu dekretu postupně dostane až k nejvyššímu soudu Spojených států.

Trump na úterním setkání s představiteli Národního sdružení šerifů vyslovil údiv nad tím, že jeho vláda musí svádět soudní bitvu, aby prosadila imigrační zákaz, kterým chce zvýšit bezpečnost v zemi. Někteří lidé se špatnými úmysly mu údajně „chtějí odebrat značnou část pravomocí“.

Soud odmítl představu, že politici nepodléhají kontrole

Verdikt soudu je vůči Trumpově administrativě značně kritický. Napsal to portál Politico. „Vláda neprokázala, že exekutivní nařízení poskytuje to, co proces vyžaduje, a to upozornění a slyšení předtím, než je danému člověku zakázáno cestovat. Vláda ani neprohlásila, že exekutivní příkaz takový proces poskytuje,“ uvádí verdikt.
Podle portálu Politico se zdá, že soudce popudila také síla některých právních argumentů administrativy, jako například tvrzení, že Trumpovy dekrety by neměly soudy zkoumat.

„Vláda zaujala postoj, že prezidentova rozhodnutí o imigrační politice, obzvláště když jsou motivovaná bezpečností státu, nemají být předmětem zkoumání, i když jsou dané kroky v možném rozporu s ústavními právy,“ uvedl ve vysvětlení soud. Poznamenal také, že neexistuje žádný precedens, který by tvrzení o nemožnosti prověřovat dekrety podpořil, a že navíc by takový přístup odporoval základům americké konstituční demokracie.

„Nejvyšší soud opakovaně a otevřeně odmítl představu, že politici nepodléhají kontrole, pokud jde o otázky migrace, nebo se jich netýká ústava, když v tomto kontextu rozhodují,“ dodali soudci odvolacího soudu.

Jednomyslné rozhodnutí odvolacího soudu Politico hodnotí jako nečekané, neboť během slyšení se zdálo, že soudce Richard Clifton jmenovaný exprezidentem Georgem Bushem mladším je Trumpovi nakloněný. Ostatní dva soudce, kteří o platnosti dekretu rozhodovali, uvedli do úřadu demokratičtí prezidenti James Carter a Barack Obama.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.