Lidovky.cz

Nejsme ve vesmíru sami, píše Churchill v dlouho zapomenuté eseji

Svět

  16:00
Rok předtím, než se Winston Churchill stal britským premiérem, napsal esej, ve které se věnoval nečekanému tématu. Týkala se existence mimozemského života. Nikdy nepublikované myšlenky tohoto významného státníka jsou překvapivě přesné a v mnoha ohledech se shodují s objevy moderní astronomie.

Winston S. Churchill foto: Wikimedia Commons

Esej, o které píše web theguardian.com, měla vyjít v již zaniklých novinách News of the World, z neznámého důvodu ale nakonec nikdy otištěna nebyla. Nyní se po letech zapomnění objevila v Národním Churchilově muzeu ve Spojených státech.

Churchill v tomto textu přemýšlí nad tím, jaké podmínky jsou nutné pro vznik života na jiných planetách a jestli někde ve vesmíru život skutečně existuje. „Jsme ve vesmíru sami?“ ptá se v názvu své práce a odpovídá rozhodným „ne“.

Proti tehdejším poznatkům

Astrofyzik Mario Livio, který Churchilovu práci četl, byl ohromený. Podle něj domněnky přesně odpovídají tomu, jak moderní věda o životě na jiných planetách přemýšlí.

Churchill se například zabýval tím, za jakých podmínek může život existovat a dochází k závěru, že nezbytným předpokladem je přítomnost vody, což je domněnka, se kterou pracuje věda i dnes.

Jeho esej se s současnou astronomií shoduje i v dalších věcech. Mluví například i o tom, že život může existovat pouze v prostoru, v dostatečné blízkosti hvězdy, kde může voda rozmrznout, ale zároveň v oblasti, kde je teplota nižší než je bod varu. Astronomie dnes o této podmínce mluví jako o takzvané obyvatelné zóně.

V době, kdy Churchill svou esej psal, bylo navíc převládající domněnkou, že Slunce je s největší pravděpodobností jedinou hvězdou, kterou obíhají planety. Churchill byl k této představě skeptický. „Nejsem dostatečně domýšlivý na to, abych se domníval, že naše slunce je jediným, které obíhají planety,“ napsal a jeho domněnku moderní věda potvrdila. Astronomové tisíce dalších planet mimo sluneční soustavu později skutečně objevili. O posledním výzanmném objevu ČTĚTE ZDE:

Zajímal se o vědu od mládí

„Není překvapivé, že si Churchill položil takovou otázku. Vždy se velmi zajímal o vědu a technologický pokrok a celou svou dlouho kariéru ho podporoval,“ řekl pro Guardian ředitel muzea Timothy Riley.

Churchill se o vědu zajímal již od raného věku. Už v době, kdy jako dvaadvacetiletý sloužil u britské armády v Indii, pročítal se zájmem učebnice fyziky a spisy Charlese Darwina. Ve dvacátých a třicátých letech pak napsal celou řadu populárněvědních článků ze široké škály oborů.

Byl dokonce prvním premiérem, který měl poradce pro vědu, a výzkum také intenzivně finančně podporoval. To také mělo za následek celou řadu důležitých vědeckých objevů v poválečné době.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.