„Evropská rada rozhodla o zvolení Donalda Tuska předsedou pro další funkční období. Proti bylo jen Polsko,“ uvedl také český premiér Bohuslav Sobotka.
Tusk tak nyní bude řídit unijní vrcholné schůzky až do konce listopadu 2019. „Děkuji za to, že jste mi drželi palce, a za srdečnou podporu. To pomohlo,“ reagoval na znovuzvolení na twitteru.
Rozhodnutí není překvapením
Pro pokračování Tuska ve stávající funkci se při příchodu na summit vyslovili v zásadě všichni prezidenti a premiéři s výjimkou Szydlové. Její vláda navrhla vlastního kandidáta - europoslance Jacka Saryusze-Wolského - a varovala, že by nemusela souhlasit s celými závěry čtvrteční vrcholné schůzky.
Premiérka Szydlová byla údajně jediná, která se k otázce prodloužení mandátu předsedy Evropské rady obšírněji vyjádřila. Zopakovala však jen dřívější argumenty z dopisu, který už dříve zaslala představitelům zemí EU. Celá procedura ve čtvrtek trvala zhruba půl hodiny.
Szydlová se ještě před hlasováním setkala s ostatními premiéry zemí visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Se svým postoji proti Tuskovi však byla podle diplomatů osamocena. Podle informací ČTK polská premiérka jednala i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Mluvčí polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Beata Mazureková uvedla, že čtvrteční rozhodnutí nevěstí pro Evropu nic dobrého.
Tusk, který byl sedm let polským premiérem, začal summity Evropské unie poprvé řídit v prosinci 2014, kdy ve funkci nahradil Hermana Van Rompuye. Podle unijních smluv může být předsedou Evropské rady jen dvě funkční období, celkem tedy pět let. „Unijní prezident“, jak bývá funkce někdy označována, řídí jednání summitů a určuje jejich agendu. Zastupuje také unii navenek. Měl by pomáhat při hledání shody mezi členskými státy.
